Jakmile vznikl Protektorát Čechy a Morava, změnila se Československá republika z demokratického státu v totalitní území kontrolované cizí mocností. Kromě mrtvých a zničených životů je dědictvím nacismu u nás něco, co stále vyplouvá na povrch. Jde o tajné labyrinty podzemních chodeb, skryté koncentrační tábory nebo třeba podzemní továrny.
Sny o zázračné technice
Temnou kapitolu naší moderní historie připomíná kromě klasických muzejních expozic také množství zajímavých míst, která lze v tuzemsku navštívit. Jedním z nich jsou štoly podzemní továrny Richard. Ta se nachází v bývalých vápencových lomech pod Radobýlem a Bídnicí na samém okraji okouzlujících Litoměřic.
Dělnicí a technici tu montovali hlavně motory pro tanky, dost možná tu probíhaly také pokusy s raketovým palivem pro V1 a V2, tedy plánované supertajné zbraně Třetí říše. Ještě před pár lety se do tohoto prostoru dalo dostat, i když to bylo protizákonné proniknutí na cizí pozemek a šlo o cestu „na vlastní nebezpečí“. Místo spadá pod Památník Terezín. Tomu pak už došla s vetřelci trpělivost a přístup nadobro uzavřel.
Historii místa tak spatříte už jen na fotkách, které jsou přístupné v podzemí litoměřické radnice.
Podzemí Rabštejna
Tohle je soustava podzemních prostor v pískovcových skalách kolem České Kamenice a Janské. Spolu s okolními objekty šlo o komplex, kde nacistické Německo za války vyrábělo letecké součástky. Firma WFG Bremen tu vyráběla části letadel Junkers, Messerschmitt a také vrtulníky FA 233. Podzemí kopali vězni z koncentračního tábora Flossenbürg.
Původně měli nacističtí pohlaváři v plánu prostor o velikosti 82 000 metrů krychlových, realizovala se však jen necelá pětina. Po osvobození oblasti fungoval prostor nadále jako skladiště.
Dinar a Výpustek
V dodnes přístupných jeskyních Moravského krasu se vystřídalo hned několik armád. První za první republiky, pak prostor obsadili nacisté a jejich fabrika Dinar. Stejně jako v sousední Býčí skále a v jeskyni Výpustek vznikaly i tady součástky pro letecké motory.
První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku
Útěk do Diany u Tišnova
V roce 1943 došlo k bombardování vídeňského Nového Města. Výroba továrny Wiener Neustadter Flugzeugwerke tak musela pro svoje aktivity najít nové útočiště. Nakonec se usídlila ve třech tunelech rozestavěného železničního úseku vedoucího z Havlíčkova Brodu do Brna. Po celé dva roky tu pak její pracovníci vyráběly stíhačky Messrschmitt.
Uvnitř 633 metrů dlouhého tunelu u Dolních Louček u Tišnova vznikaly trupy letadel, v Lubenském o délce 213 metrů křídla a v Nihovském zase plechové díly. V údolích říček Haldy a Libochovky tak dodnes najdete stopy po tehdejších stavbách. Stejně tak jsou tu pozůstatky úzké trati, která továrny propojovala.
Je u hranic další?
V lesích skoro kilometr od českých hranic na Opavsku má stát další, konkrétně Krabby. Spletitá síť jejích chodeb má sahat až na naše území, uvnitř měly vznikat součástky pro tolik obávané rakety V2. Reportáže z místa se staly senzací, současně však budí i pochybnosti.
Na kraji smíšeného lesa zaujmou betonové oblouky, nedaleko od nich jsou trosky malé budovy. Polští hledači pokladu o místě vědí už dlouho, zvenku vypadá opravdu tajuplně a rozsáhle. Objevování vnitřku je však krátké, protože svažující se štolu zakrátko pohltí vodní hladiny.
V blátě jsou stopy pražců, takže tu kdysi musela jezdit důlní mašina. Dle polských historiků mohl být ve štolách nejvýše menší sklad munice, nikoli továrna. Stejně tak odmítá její existenci historik Ondřej Kovář z Národního památníku 2. světové války. „V tomto prostoru existovala jen třetí říše, na obou stranách hranice. Chodby z říše do říše nemají logiku,“ zdůvodňuje.
Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta
Zdroje: KudyZNudy, SeznamZpravy, ZoomiPrima
