Měla to být rutinní zkouška, která otevře dveře k dobytí Měsíce. Místo toho se startovací rampa 34 na mysu Canaveral proměnila v místo jedné z největších tragédií v dějinách kosmonautiky. Před 59 lety Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee uhořeli v kabině Apolla 1. Vyšetřování později odhalilo řetězec fatálních chyb a zanedbání, které NASA dlouhé měsíce přehlížela.
Varování viselo ve vzduchu
Atmosféra v NASA byla v lednu 1967 napjatá. Spojené státy závodily se Sovětským svazem a tlak na rychlost byl enormní. Posádka ve složení Grissom, White a Chaffee měla otestovat novou loď Apollo během takzvaného testu „plugs-out“. Nešlo však o let do vesmíru, raketa totiž neměla palivo. Astronauti pouze seděli v kabině na vrcholu nosiče Saturn IB a simulovali odpočet. Přesto měli všichni tři muži z lodi špatný pocit. Grissom, veterán letů Mercury a Gemini, se netajil svou frustrací z technického stavu stroje.
Jen pár dní před osudným testem dokonce pověsil na trenažér lodi citron. Tímto gestem dal jasně najevo, co si o připravenosti techniky myslí. Problémy provázely test od samého začátku. Posádka nastoupila 27. ledna 1967 do modulu krátce po jedné hodině odpoledne. Okamžitě se objevil podivný zápach, který připomínal zkažené podmáslí. Zkouška byla několikrát přerušena. Největší potíže však dělalo komunikační spojení. Rušení bylo tak silné, že se astronauti stěží slyšeli s řídicím střediskem. „Jak se máme dostat na Měsíc, když spolu nemůžeme mluvit ani mezi dvěma baráky?“, rozčílil se Grissom do vysílačky, jak uvádí záznamy NASA.
Jiskra v čistém kyslíku
Osudový moment nastal v 18:31. Technici v bunkru sledovali monitory, když se náhle ozval křik. „Máme požár v kokpitu!“, zaznělo z reproduktorů. Hlas patřil pravděpodobně Chaffeemu. Následovaly zvuky boje a praskání. Během několika sekund se kabina proměnila v ohnivou pec. Teplota uvnitř vystoupala na více než 1000 stupňů Celsia. Plameny byly tak intenzivní, že prohořely pláštěm lodi ven na montážní plošinu.
Příčina katastrofy byla děsivě prostá. Kabina byla natlakována čistým kyslíkem na hodnotu vyšší, než je atmosférický tlak. V takovém prostředí se i materiály, které běžně nehoří, stávají výbušninami. Stačila jediná jiskra. Vyšetřovací komise později zjistila, že oheň pravděpodobně vznikl pod sedadlem Grissoma na poškozené izolaci kabeláže. Oheň se okamžitě chytil nylonových sítí a suchých zipů, kterými byl interiér lodi doslova vystlán. V čistém kyslíku to fungovalo jako benzín.
Vlastní loď se stala hrobem
Astronauti neměli šanci uniknout. Konstrukce průlezu byla tragickým omylem inženýrů. Dveře se otevíraly dovnitř. K jejich otevření by posádka musela překonat obrovský tlak uvnitř kabiny, což bylo fyzicky nemožné. Navíc mechanismus vyžadoval k odjištění přibližně 90 sekund i v ideálních podmínkách. Muži uvnitř však upadli do bezvědomí mnohem dříve. Oheň spotřeboval kyslík a naplnil malý prostor toxickým kouřem.
Záchranné týmy na rampě se snažily k posádce dostat, ale žár a hustý dým jim to znemožňovaly. Trvalo pět minut, než se technikům podařilo průlez otevřít. Bylo už pozdě. Grissom, White a Chaffee nebyli spáleni na uhel, jak si mnozí myslí. Jejich skafandry je před přímými plameny částečně ochránily. Smrt nastala udušením oxidem uhelnatým a zástavou srdce. Byla to zbytečná smrt na zemi, která otřásla celou Amerikou.
Drahé vykoupení cesty na Měsíc
Tragédie Apolla 1 zastavila americký vesmírný program na osmnáct měsíců. NASA musela kompletně přepracovat velitelský modul. Došlo k výměně hořlavých materiálů za nehořlavé, nylon zmizel a dveře průlezu dostaly nový design, který umožňoval otevření ven během několika vteřin. Změnila se i atmosféra v kabině při startu. Už se nepoužíval čistý kyslík pod vysokým tlakem, ale směs dusíku a kyslíku.
Lekce to byla krutá, ale nutná. Odborníci se shodují, že bez této katastrofy by se Američané na Měsíc pravděpodobně nedostali. Chyby v konstrukci by se totiž projevily později, možná až během letu v hlubokém vesmíru, odkud by návrat nebyl možný. Grissom, White a Chaffee zaplatili nejvyšší cenu za to, aby Armstrong a Aldrin mohli o dva roky později bezpečně přistát v Moři klidu.
Další články s vesmírnou tematikou najdete ZDE.
