Jan Masaryk, Petr Zenkl a Prokop Drtina patřili na podzim roku 1947 k nejvýraznějším tvářím tehdejší politiky. Právě oni obdrželi v září poštovní balíčky, které na první pohled slibovaly luxusní kosmetiku. Uvnitř se ale skrývaly sestrojené výbušniny. Tento nevydařený pokus o atentát naplno odkryl existenci stranických úderných skupin a odstartoval takzvanou krčmaňskou aféru. Případ ukázal hranice, za které jsou stoupenci rodící se totality ochotni zajít pro získání absolutní moci.
Smrtící zásilky na ministerských stolech
Krátce po desáté hodině dopolední otevírá Prokop Drtina úhledně zabalenou krabici. Uvnitř očekává osobní pozornost, ale místo ní nachází dřevěnou schránku naplněnou trhavinou. Mechanismus bomby naštěstí v rozhodující chvíli selhává. Petr Zenkl a Jan Masaryk dostávají na své stoly naprosto identické zásilky a ani v jejich případě výbušnina neexploduje. Cílem této pečlivě zorganizované akce je fyzická likvidace hlavních oponentů nové komunistické ideologie. Policie okamžitě rozjíždí rozsáhlé celostátní pátrání a usilovně hledá původ dřevěných obalů.
Fotografie nalezených schránek rychle plní přední strany všech celostátních novin. Zásadní zlom v pátrání přináší všímavost obyčejného rolníka Ladislava Lovečka z moravské obce Krčmaň. V tisku poznává práci svého souseda a ihned předává informace úřadům. Vyšetřovatelé obratem míří na Moravu a zatýkají místního truhláře Jana Kopku. Ten na objednávku vyrobil přesné dřevěné krabičky a v místní hospodě se svou účastí na podivném dárku pro ministry dokonce veřejně chlubil. Pod tíhou přímých důkazů se ke všemu velmi rychle přiznává.
Stopa vede ke komunistickému poslanci
Zatčený řemeslník se brzy pokouší z vazební cely propašovat tajný vzkaz. Obyčejný moták směřuje k muži s přezdívkou Jura a obsahuje prosbu o další pokyny. Detektivové odhalují, že adresátem je poslanec Národního shromáždění za komunistickou stranu Jaroslav Sosnar. Právě on vystupuje v olomouckém regionu jako vlivná figura s obrovským dosahem. Logistiku útoku řídí přímo krajský stranický aparát a celý kriminální čin se tak plynule mění ve státem organizovaný terorismus.
Policie při raziích v okolí Olomouce objevuje hned několik tajných zbrojních skladů. Stranické oddíly v nich potají ukrývají kulomety, pušky a ostré granáty. Zajištěné zbraně evidentně čekají na své nasazení v nadcházejícím boji o nadvládu ve státě. Vyšetřovatelé narážejí na odpor mocných a čelí výhrůžkám od ozbrojených milicí. Práce orgánů spravedlnosti naráží na neprostupnou zeď a strach pomalu paralyzuje celou společnost.
Prokurátor proti mocenské mašinérii
Případ dostává na starost olomoucký státní zástupce František Doležel. Zkušený právník striktně odmítá ustoupit tlaku a nepohodlná fakta nenechává usnout. Ministerstvo vnitra mu přitom neustále klade překážky do cesty a tajná policie cíleně ničí usvědčující materiály. František Doležel postupuje vpřed s obrovským nasazením. Pečlivá práce s archivy a detailní výslechy svědků v Krčmani potvrzují organizovanou povahu celého spiknutí. Obvinění vysokých funkcionářů vyvolává v pražském ústředí komunistické strany zděšení.
Státní zástupce shromažďuje dostatek důkazů k zahájení procesu s hlavními strůjci atentátu. Strana rychle chápe vážnost situace a případné odhalení pravdy před soudem vnímá jako ohrožení svého volebního úspěchu. Komunisté otevřeně mobilizují své stoupence k nátlaku na nezávislou justici. Atmosféra v soudních budovách připomíná obleženou pevnost. Pracovníci soudů se pohybují v prostředí ovládaném zastrašováním ze strany agresivních davů.
Únorové mrazy a skartované spisy
Politický převrat v únoru 1948 ukončuje veškeré naděje na spravedlivé soudní řízení. Nový komunistický ministr spravedlnosti Alexej Čepička zasahuje s bleksovou rychlostí. Všichni obvinění putují obratem na svobodu a strana jim zajišťuje bezpečný návrat do veřejného života. Jan Kopka i poslanec Sosnar odcházejí bez trestu. Pokus o násilný útok na tři demokratické zástupce státu tak nachází své definitivní politické krytí.
Skutečné vyšetřovatele naopak čeká tvrdá odplata vítězného režimu. Prokurátor František Doležel putuje do vězení a snáší mimořádně kruté podmínky dlouhého žaláře. Komunistická moc pečlivě skartuje většinu vyšetřovacích spisů a krčmaňskou aféru cíleně vymazává z paměti národa. Dnešní historici nacházejí v archivech už jen pouhé fragmenty zpráv. Tyto dokumenty ovšem vypovídají o způsobech prosazování moci v poválečném Československu.
