Ruská carská rodina si zamilovala ojedinělé velikonoční dárky, které pro ni navrhoval proslulý klenotník Peter Carl Fabergé. Jeho ateliér vytvořil padesát unikátních uměleckých děl ukrývajících vždy nečekané tajemství. Originální klenoty dnes představují sběratelský grál a na světových aukcích se prodávají za stamiliony až miliardy korun.
Zlatá slepice a tradice překvapení
Bohatá historie začala zakázkou cara Alexandra III. v roce 1885. Panovník chtěl potěšit svou manželku Marii Fjodorovnu a ve spolupráci se zručným tvůrcem vymyslel luxusní variantu tradičního malovaného vajíčka. První kousek dostal jednoduchou bílou skořápku ze smaltu. Uvnitř se skrýval žloutek ze žlutého zlata a v něm seděla zlatá slepička na semišovém lůžku připomínajícím slámu. Ptáček navíc ukrýval miniaturní carskou korunu posetou diamanty a rubíny.
Úspěch prvního dárku odstartoval pravidelnou rodinnou tradici. Výroba každého nového klenotu trvala celý rok a probíhala vždy v naprostém utajení. Hlavní podmínkou však nadále zůstávalo zakomponování originálního překvapení do nitra šperku. Zlatník celou tvorbu pečlivě navrhoval a řídil, samotnou ruční práci ale obstarávali zruční řemeslníci z jeho vyhlášeného ateliéru. Velikost uměleckých děl se obvykle pohybovala od osmi do patnácti centimetrů a často obsahovala složité podstavce.
Diamantová zima a zpívající ptáček
Klenotníci postupem času vytvářeli stále složitější umělecká díla. Nejdražším kouskem se stalo takzvané Zimní vejce s třemi tisíci diamanty a rytinami ledových krystalů, které uvnitř chránilo jarní květinovou kytici. Větší rozměry nabídl model pomerančovníku z nefritu a drahých kamenů vysoký přes pětadvacet centimetrů. Po stisknutí tlačítka v podobě drobného ovoce se z koruny stromu vynořil malý ptáček. Ateliér vytvořil i dvanáct luxusních dárků pro bohaté soukromé klienty.
Tradici po carově smrti udržel jeho syn Mikuláš II. Své manželce Alexandře věnoval klenot s motivem žlutého poupěte růže, jež mělo připomínat její rodnou zemi. Poupě se otevíralo a odhalilo další miniaturní korunku s rubínovým přívěskem. Výjimečnou jemností vynikalo také korunovační vejce s propracovaným mřížkováním a dokonalou zmenšeninou slavnostního kočáru. Tvorba se později posunula k modernějšímu uměleckému stylu s využitím oblíbených motivů konvalinek.
Revoluce a vzácný nález na bleším trhu
Výrobu nádherných předmětů ukončil až začátek revoluce na jaře roku 1917. Řemeslníci tehdy pracovali na dvou posledních zakázkách ze vzácného dřeva a horského křišťálu. Panovník ale brzy abdikoval a hotové šperky už nikdy nedostal. Nová vláda celou vyhlášenou dílnu rychle zabavila. Slavný návrhář musel uprchnout do švýcarského exilu a tam o tři roky později zemřel. Ze zhotovených padesáti carských klenotů se dodnes s jistotou zachovalo třiačtyřicet kusů.
Osud některých ztracených děl se odhaluje jen velmi pomalu. Třetí carský klenot z roku 1887 dlouho platil za zničený. Zlaté vejce s rýhováním a hodinkami značky Vacheron Constantin ovšem koupil americký překupník na obyčejném bleším trhu za pouhých 14 tisíc dolarů. Původně ho chtěl roztavit jako obyčejný kov do sběru. Teprve po několika letech náhodou zjistil skutečnou hodnotu svého nákupu a objevený historický poklad nakonec skončil ve sbírce soukromého majitele.




