.jpg)
V listopadu 2011 vstoupili vyšetřovatelé do bytu pětačtyřicetiletého historika a polyglota Anatolije Moskvina v Nižním Novgorodu. Vzápětí se jim naskytl naprosto nepochopitelný pohled. Uznávaný odborník na keltskou kulturu a místní hřbitovy ukrýval ve svém přeplněném domově mumifikovaná těla malých dívek. Ta poté systematicky upravoval do podoby velkých hracích panenek a následně s nimi vedl zdánlivě běžný rodinný život.
Odhalení v bytě uznávaného akademika
Během podzimu roku 2011 pátrali ruští kriminalisté po pachateli, který po dobu přibližně dvou let systematicky narušoval dětské hroby na hřbitovech v Nižním Novgorodu i v mnohem vzdálenějších lokalitách směrem k Moskvě. Stopy je nakonec dovedly až ke dveřím nenápadného bytu, kde žil pětačtyřicetiletý Anatolij Moskvin společně se svými stárnoucími rodiči. Uvnitř malých místností, které byly od podlahy ke stropu naprosto zaplněny hromadami knih a nejrůznějších dokumentů, posedávaly na pohovkách i policích podivné postavy oblečené do pestrobarevných dětských šatů.
Teprve bližší ohledání těchto pečlivě naaranžovaných figurín odhalilo skutečnou podstatu celého případu, neboť se pod vrstvami látek a vycpávek skrývaly mumifikované lidské pozůstatky. Byt ukrýval těla celkem šestadvaceti dívek ve věku od tří do třinácti let, která muž po exhumaci vysušil pomocí jedlé sody a soli. Aby zabránil jejich dalšímu rozkladu a zakryl nevyhnutelné tělesné deformace, končetiny pečlivě omotával pruhy plátna. Obličeje následně zakrýval upravenými voskovými maskami a do hrudních dutin některých zachovaných těl vkládal malé hrací strojky.
Pěší výpravy za zesnulými
Pachatelem těchto činů byl vysoce vzdělaný filolog a polyglot ovládající třináct jazyků. Toho místní akademická obec považovala za výjimečného odborníka na keltskou historii a folklor. Značnou část svého profesního života zasvětil podrobnému mapování stovek regionálních pohřebišť, přičemž během svých dlouhých pěších výprav běžně přespával na opuštěných farmách nebo dokonce přímo v prázdných rakvích připravených pro nadcházející smuteční obřady. Místní novináři a kolegové ho vnímali jako neškodného podivína zasvěceného svému specifickému výzkumu.
Jeho hluboký zájem o staré rituály a smrt postupem času přerostl v přesvědčení, že dokáže navázat kontakt s dušemi předčasně zesnulých dětí prostřednictvím spánku přímo na jejich hrobech. Anatolij Moskvin vyšetřovatelům později vysvětlil, že si domů odnášel pouze ty dívky, které ho podle jeho vlastního přesvědčení samy prosily o záchranu před chladem a temnotou podzemního světa. Vysoce inteligentní muž se upřímně domníval, že budoucí pokroky ve vědě nebo temná magie nakonec umožní přivést tyto uchované tělesné schránky zpět k plnohodnotnému životu.
Rodinný život plný iluzí
V bezpečném prostředí svého domova se uznávaný historik k odcizeným tělům choval jako k vlastním adoptivním dcerám, po kterých v osobním životě vždy velmi toužil, ale kvůli nízkým příjmům mu úřady dřívější žádost o adopci zamítly. Pro mumifikované dívky pravidelně pořádal narozeninové oslavy, předčítal jim z oblíbených knih a společně s nimi sledoval v televizi animované pohádky. Jeho stárnoucí rodiče trávili podstatnou část roku mimo domov a přítomné figuríny po celou dobu považovali pouze za poněkud netradiční ručně vyráběné hračky svého osamělého syna.
Identifikace všech nalezených obětí by představovala pro kriminalisty nesmírně složitý úkol, kdyby pachatel ve svém bytě nepřechovával také odcizené jmenovky z náhrobků a fotografie zesnulých. Zajištěné důkazy zahrnovaly rovněž podrobné plány hřbitovů, detailní návody na výrobu figurín a specifickou obuv, jejíž podrážka se dokonale shodovala s otisky nalezenými na místech zasažených hrobů. Vyšetřovatelé původně muže podezřívali z poškození až sto padesáti hrobových míst, avšak přímou spojitost se podařilo s jistotou prokázat pouze u těl nalezených v jeho domácnosti.
Doživotní pobyt za zdmi léčebny
Vzhledem k mimořádné povaze celého případu podstoupil Moskvin důkladné psychiatrické vyšetření. To u něj odhalilo těžkou formu paranoidní schizofrenie. Na základě znaleckých posudků ho soud v květnu 2012 zprostil trestní odpovědnosti za hanobení hrobů a nařídil mu ochranné ústavní léčení v uzavřeném psychiatrickém zařízení. Lékařské komise od té doby jeho zdravotní stav pravidelně přezkoumávají. Soudy i v průběhu roku 2026 rozhodly o dalším prodloužení jeho nedobrovolné hospitalizace bez jakýchkoli vyhlídek na brzké propuštění.
