V červenci 1996 stál soused manželů Saxlových u dveří jejich vily v Radotíně a červené skvrny na zemi považoval za rozšlapané jahody. Ve skleníku za domem už přitom ležel zastřelený bývalý válečný letec RAF Jaroslav Saxl, uvnitř na schodech jeho žena Věra. Vrah si z domu neodnesl ani korunu, přestože tam zůstaly statisíce. Kdo a proč je zabil, policie nezjistila.
Výstřely u lesa
Patrový dům stál na samém konci Slavičí ulice v Radotíně. Obklopoval ho les zvaný Malý háj a k nejbližším sousedům to bylo přes obrovskou zahradu daleko. Jaroslav a Věra Saxlovi si naprostou samotu vybrali na stará kolena úmyslně. Ráno 6. července 1996 bylo teplo, ale blížila se přeháňka. Soused Ludovít R. proto raději vyrazil se svým psem ven o něco dříve.
Krátce po návratu uslyšel z dálky volání. Policii později řekl, že to byl ženský křik o pomoc a těsně po něm zaznělo několik prásknutí. Vzal psa a šel se k Saxlovým podívat. Z dálky u domku zahlédl cizího muže.
Cizinec v bílé pletené čepici se na okamžik přikrčil, vklouzl za roh budovy a zmizel. Ludovít R. došel až ke dveřím, zkusil za ně vzít, ale byly zamčené. Krev na zemi považoval za ovoce a odešel. Policie na základě časové rekonstrukce později připustila, že zevnitř mohl dveře ve stejnou chvíli držet pachatel.
Smrt mezi rajčaty
Mrtvé manžele našel až jejich příbuzný zhruba o dvě hodiny později. Časová prodleva sehrála ve vyšetřování zásadní roli. Než na místo dorazila výjezdová skupina, spustil se hustý déšť, který spláchl na dvoře řadu stop.
Sedmasedmdesátiletý Jaroslav Saxl ležel ve skleníku, který si na zahradě sám postavil. Šel si tam zřejmě pro rajčata a papriky k snídani. V těle měl tři kulky a jedna z nich ho zasáhla do lebky. Policejní lékařka z polohy těla zjistila, že se starý muž střelbě bránil. Zvedl ruku k obličeji, projektil mu přerazil kost nad loktem a pokračoval do hlavy. Tělo pak dopadlo do záhonu.
Třiasedmdesátiletou Věru Saxlovou našli kriminalisté na schodišti uvnitř vily. Zjevně zaslechla rány, sešla dolů a tam narazila na vraha. Pokusila se utéct zpět do patra. Zasáhlo ji celkem pět výstřelů. Jedna kulka tělo trefila do hlavy nad uchem a další čtyři do zad. Na jejím svetru zůstaly stopy po střelbě z bezprostřední blízkosti.
Peníze zůstaly na stole
Policisté na místě zajistili biologické stopy a nedopalky cigaret. Z nich vyplynulo, že vražedná zbraň sice byla jen jedna, ale pachatelé na místě pravděpodobně operovali dva.
Vyšetřovatelé začali ihned hledat motiv. Jako první se nabízela loupež. Saxlovi měli v obývacím pokoji dřevěnou skříňku, ve které leželo šest vkladních knížek na více než půl milionu korun a třináct tisíc korun v hotovosti. V kuchyni stál trezor s další hotovostí přesahující sto padesát tisíc korun a cizími valutami. Peníze byly i v peněžence zavražděné. Pachatelé se ničeho z toho nedotkli a veškeré cennosti nechali ležet na místě.
Kriminalisté se proto zaměřili na vztahy v rodině. Zjistili, že vzdálená teta chtěla manželům odkázat majetek získaný v restituci. Někteří lidé s tím údajně nesouhlasili. Policisté prověřovali i verzi, podle které mohla vražda souviset s minulostí Jaroslava Saxla. Během druhé světové války sloužil ve Velké Británii jako pilot RAF a nedlouho před smrtí dostal vojenské vyznamenání. Lidé v okolí si mysleli, že s medailí se pojí vysoká finanční odměna. Vyšetřovatelé zvažovali i zásah cizí tajné služby, ale upozornili, že střelba do zad staré ženy z těsné blízkosti neodpovídá rukopisu profesionálního nájemného střelce.
Dvě hodiny deště
Případ se policii objasnit nepodařilo. Někdejší vedoucí pražského oddělení vražd Josef Mareš to před lety okomentoval slovy: „Málokdy se stane, abychom byli tak blízko k pachateli nebo pachatelům a zároveň tak daleko od nich.“
Složka se stovkami stránek dál leží v archivech a vrahové manželů Saxlových nikdy nestanuli před soudem.
.jpg){kind=link}