Podzim roku 1582 přinesl v řadě evropských zemí nezvyklou anomálii. Lidé ulehli ke spánku 4. října a probudili se rovnou do 15. dne téhož měsíce. Církevní představitelé tehdy museli radikálně zasáhnout do běhu času a napravit obří historické nepřesnosti.
Dědictví Julia Caesara
Římský vládce Julius Caesar zavedl v roce 45 před naším letopočtem systém, který měl vnést pořádek do tehdejšího chaosu. Spoléhal na výpočty učenců o délce oběhu Země kolem Slunce v trvání přesně 365 a čtvrt dne. Tento kalendář převzala celá Evropa a bez větších výhrad na něj spoléhala dlouhá staletí. Všichni měli pocit, že čas je konečně pevně daný.
Astronomická skutečnost se od papírových předpokladů přece jen mírně lišila. Skutečný sluneční rok trvá o necelých 11 minut méně. Drobná odchylka se každým dalším stoletím postupně zvětšovala a po čase začala způsobovat viditelné potíže. Příroda se jednoduše přestala řídit lidskými tabulkami.
Zásah z Vatikánu
Jarní rovnodennost se v kalendáři neustále posouvala blíž k zimě. Církvi to nesmírně komplikovalo správné určování termínů křesťanských svátků, především pak Velikonoc. Odpovědní učenci dostali za úkol najít způsob, jak kalendář sladit s vesmírnou realitou. Situace vyžadovala velmi rázné řešení.
Konkrétní návrh předložil italský astronom Luigi Giglio. Papež Řehoř XIII. jeho myšlenky podpořil a zavedl nový gregoriánský systém s upravenými pravidly pro vkládání přestupných dnů. Zbývalo vyřešit už jen jeden zásadní problém. Bylo nutné vymazat již nahromaděnou časovou mezeru v délce 10 dnů.
Ztracené říjnové dny
Papežská bula nařídila vynechat nadbytečné dny bezprostředně po 4. říjnu 1582. Katolické státy jako Itálie, Španělsko nebo Polsko tuto změnu přijaly okamžitě. Čtvrtek přišel o své obvyklé pokračování a po něm následoval rovnou pátek 15. října. Lidé tak přišli o velkou část podzimního měsíce.
Ostatní kouty světa přistupovaly k nápravě kalendáře s velkou nedůvěrou. Protestantští vládci zpočátku papežskou iniciativu brali jako politický nátlak. Velká Británie s úpravou vyčkala až do 18. století a tamní obyvatelé pak museli oželet hned 11 dnů. Změna tam vyvolala obrovské zmatky.
Rusko starý styl používalo až do konce 1. světové války. Historické milníky jako slavná říjnová revoluce tak podle moderního kalendáře ve skutečnosti připadly až na listopad. Pravoslavné církve využívají původní juliánský kalendář pro určování svátků dodnes. Čas si tak v různých částech světa plynul svým vlastním tempem.
