Úzká jeskyně Nutty Putty v Utahu představovala vyhledávanou destinaci amatérských speleologů a skautů. Běžný rodinný výlet šestadvacetiletého studenta medicíny Johna Edwarda Jonese se tam na podzim roku 2009 proměnil v boj o život. Po špatném odbočení uvízl v neprozkoumané štěrbině a přes enormní snahu stovek záchranářů už nenašel cestu zpět.
Ztráta orientace v oblíbené lokalitě
Jeskynní systém objevený v roce 1960 lákal návštěvníky na měkkou hnědou hlínu a spleť úzkých chodeb. Mladý student medicíny měl s oblíbenou lokalitou bohaté zkušenosti a v dětství ji pravidelně navštěvoval. Od své poslední výpravy sice trochu povyrostl na 180 centimetrů a zmohutněl, od výletu ovšem žádné větší komplikace nečekal. Skupina se po vstupu logicky rozdělila na dvě části. John s bratrem a dvěma kamarády vyrazili prozkoumat náročnější a méně zmapované oblasti hluboko pod povrchem.
Měli namířeno do velmi těsné chodby zvané Porodní kanál, která na svém konci vede do mnohem širší oblasti. John postupoval jako první a musel se plížit pouze za pomoci prstů a špiček nohou. Zpočátku věřil ve správnost zvolené cesty. V momentě, kdy se před ním vytoužený široký prostor neotevřel, mu došlo nešťastné zabloudění. V úzkém prostoru s šířkou pouhých pětačtyřiceti centimetrů se nemohl otočit a strmý sráz mu bránil v jakémkoliv bezpečném couvání.
Smrtelná past v ostrém ohybu
Místo zoufalého pokusu o návrat se rozhodl riskovat. Postupoval pomalu vpřed v naději na nalezení dostatečného prostoru pro otočení. Zvolený postup ho navedl do naprosté přírodní pasti. Definitivně se zasekl v prudkém členitém ohybu a zůstal viset téměř hlavou dolů. Nacházel se přibližně sto dvacet metrů od samotného vchodu do jeskyně.
Skála ho nekompromisně sevřela a tlačila mu na hrudník tak silně, že mu prakticky znemožňovala běžné dýchání. Kamarádi se ho marně snažili vyprostit vlastními silami a po dvou hodinách boje zavolali profesionály.
Záchranné složky musely řešit mimořádně složitou situaci. Z uvězněného muže viděli pouze špičky bot a do úzké chodby se nikdo z mohutnějších profesionálů jednoduše nevešel. Záchranáři bojovali o každou minutu. Lidské tělo nedokáže dlouhodobě přežít v pozici visící hlavou dolů. Na místě se vystřídalo přes 130 vyčerpaných záchranářů a venku mezitím čekala Johnova těhotná manželka Emily s čtrnáctiměsíční dcerkou.
Závod o záchranu života
Po čtyřiadvaceti hodinách vyčerpávající práce se zúčastněným podařilo sestavit komplikovaný kladkový systém. Stroj začal muže velmi pomalu a po milimetrech posunovat směrem ven ze spárů úzké štěrbiny. V momentě obrovské naděje ovšem přišla krutá rána. Skála nesoucí celou tíhu kladkostroje se nečekaně rozdrolila a složitý záchranný systém okamžitě povolil. Jedna z utržených kladek nešťastně omráčila přítomného záchranáře a uvězněný student se kvůli gravitaci zřítil zpět.
Zaklínil se ještě hlouběji než předtím a jeho vyčerpaný organismus začal po dlouhých hodinách utrpení rychle selhávat. Záchranáři už neměli v záloze vůbec žádný další plán a těsně před půlnocí musel přivolaný lékař konstatovat úmrtí. Vyproštění těla z hluboké skalní trhliny úřady vyhodnotily jako příliš riskantní pro další lidi. Jeskyně se po dohodě s rodinou stala Johnovým trvalým hrobem. Dělníci pomocí výbušnin strhli strop v těsné blízkosti těla a všechny vstupy do podzemí navždy zalili betonem.
