V červnu 1966 otřásl celým Československem nepochopitelný zločin. V promítací kabině pražského kina Metro zavraždil pedofilní pachatel Jaroslav Papež jedenáctiletého chlapce, kterého sem nalákal na detektivní film. Tragická událost se o tři roky později stala inspirací pro natočení kriminálního snímku Po stopách krve s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli Kalaše.
Pachatel zneužil svého postavení
Jaroslav Papež měl problémy se zákonem už delší dobu. Z předchozích zaměstnání a škol ho okolí znalo jako tichého samotáře s podprůměrným prospěchem, který stěží dokončil sedm tříd základní školy. Po vyučení na košíkáře se uchytil jako promítač a své profese opakovaně zneužíval k lákání malých chlapců do promítací kabiny. Za dřívější delikty zahrnující osahávání i fyzické ubližování vyvázl jen s podmínkou a ambulantní protialkoholní léčbou. Těsně před vraždou mu soud nařídil dvacetiměsíční nepodmíněný trest za další mravnostní trestné činy spáchané na dětech.
Osudnou neděli 5. června 1966 se čtyřiadvacetiletý muž připravoval na jednu z posledních směn před nástupem do vězení. Dopoledne vypil v bufetu několik piv a poté odešel do kina Metro. Během odpoledne si v pasáži všiml osamoceného jedenáctiletého Josefa Neumanna prohlížejícího si filmové plakáty. Chlapec mu prozradil, že přišel na Vinnetoua. Promítač mu obratem nabídl sledování jemu nepřístupné francouzské detektivky Komisař Maigret zuří přímo z kabiny.
Hrůzný čin za zády diváků
Po příchodu do zázemí kina vyzval pachatel chlapce ke svlečení do spodního prádla pod záminkou velkého horka. Začal mu stříhat vlasy nůžkami na filmový pás a zneužil ho. Vyděšené dítě plakalo a vyhrožovalo nahlášením celé události rodičům. Papež si v tu chvíli uvědomil hrozící následky a na chlapce zaútočil. Zasadil mu přes třicet bodných ran, útok ovšem musel nečekaně přerušit kvůli výměně filmových kotoučů pro diváky v sále a omylem je zaměnil.
Lidé v kině začali kvůli chybě v promítání nespokojeně pískat a zřízenec zatelefonoval do kabiny. Násilník se od oběti vzdálil. Pobodaný hoch využil situace a doplazil se ke dveřím. Pachatel si ho ale všiml, stáhl ho zpátky, několikrát ho udeřil kovovou lepičkou na film a následně uškrtil provazem. Mrtvé tělo schoval do úzké akumulátorové šachty pod podlahou, narychlo uklidil stopy krve a zbytek směny dokončil. Matka ztraceného syna mezitím zoufale hledala a neúspěšně se dobývala i do zamčené promítací kabiny.
Dopadení a absolutní trest
Pachatel chodil do práce ještě další tři dny a ohlášený nástup do vězení zcela ignoroval. Ve čtvrtek 9. června si jeho kolegové začali stěžovat na silný zápach šířící se z technické místnosti. Ředitelka kina místo prohledala s manželem lékařem. Zápach odhalil rozkládající se lidské tělo a přivolaná policie začala rozplétat hrůzné detaily zločinu. Kriminalisté rychle zúžili okruh podezřelých na zaměstnance kina a druhý den ráno dopadli promítače ukrytého pod prkny v kůlně jeho matky.
Vražda šokovala tehdejší společnost a lidé sepisovali petice požadující ten nejpřísnější trest. Lékařské posudky potvrdily sadistickou úchylku i vliv alkoholu. Soud nakonec uložil trest smrti oběšením, ke kterému došlo v červnu 1967.
Případ se v roce 1969 dočkal filmového zpracování s názvem Po stopách krve. Z původních pracovních titulů jako Krev nebo Vrah na volné noze tvůrci zvolili mírnější variantu. Snímek natáčený převážně v severních Čechách a v Praze samotný akt vraždy neukazuje. Soustředí se na budování tíživé atmosféry během vyšetřování a detektiva Kalaše nezapomenutelně ztvárnil Rudolf Hrušínský.
