Dvanáctý červenec roku 1987 se do paměti vojenského pilota Jaroslava Špačka zapsal naprosto nečekaným zážitkem. Během rutinní služby musel se svou posádkou řešit narušení vzdušného prostoru nad Vranovem – konkrétně nádrží. Zásah proti neznámému létajícímu tělesu se velmi rychle proměnil v mnohahodinové pronásledování objektu s naprosto nepochopitelnými letovými vlastnostmi. Dodnes tento incident představuje jednu z největších záhad tuzemské letecké historie.
Nečekané setkání v oblacích
Letní den na základně protivzdušné obrany narušilo hlášení o podivném stroji blížícím se z rakouského území. Radary nejprve ukazovaly rychlost odpovídající běžnému sportovnímu letadlu a vojenské velení okamžitě vyslalo do akce armádní vrtulník k identifikaci cíle. Jaroslav Špaček se svými kolegy nabral směr k přehradě a po chvíli marného hledání ve výšce přes tři kilometry posádka konečně zaznamenala vizuální kontakt. Přímo nad nimi se vznášel patnáct metrů dlouhý stříbřitý předmět ve tvaru válce bez jakýchkoli křídel nebo nosného rotoru.
Zkušené letce okamžitě překvapily zcela nelogické pohyby hladkého kovového tělesa. Stroj zvládal plynule zrychlovat z pomalého letu až na hranici tří tisíc kilometrů v hodině a naprosto ignoroval veškerá pravidla aerodynamiky. Při pokusech o přiblížení předváděl prudké zatáčky bez ztráty výšky a často unikal přímo proti slunečním paprskům. Armádní piloti měli pocit velmi sofistikovaného a vědomého řízení ze strany neznámého vetřelce.
Dramatické manévry nad rekreanty
Z pozemního velitelství po chvíli dorazil jasný rozkaz k úplnému zničení podezřelého cíle. Letci se ocitli ve velmi složité situaci kvůli přítomnosti tisíců nicnetušících dovolenkářů u vodní plochy přímo pod nimi. Nalezení vhodné palebné pozice navíc znemožňovaly neustálé úhybné manévry stříbřitého doutníku. Vojáci si dobře uvědomovali obrovské riziko civilních obětí a stisknutí spouště nakonec z opatrnosti oddalovali.
Situace v kabině vygradovala do extrémního napětí při nečekaném protiútoku záhadného plavidla. Objekt se zničehonic obrátil a začal se obrovskou rychlostí přibližovat z velmi neobvyklého úhlu rovnou ke kokpitu armádního stroje. Palubní technik v návalu absolutní paniky začal na poslední chvíli oblékat záchranný padák a zkázu odvrátil až nouzový úhybný manévr celého vrtulníku. Zvláštní těleso vzápětí opět změnilo směr a pokračovalo v cestě hlouběji do vnitrozemí.
Utajený přelet jaderných zařízení
Pronásledování trvalo zhruba tři hodiny a trasa podivného stroje kopírovala mapu mimořádně důležitých strategických bodů tehdejšího státu. Hladký válec plynule proletěl přísně střeženým prostorem nad jadernými elektrárnami v Dukovanech i slovenských Jaslovských Bohunicích a nakonec zmizel radistům z dosahu nad Maďarskem.
Celou událost pozorovalo také několik svědků na zemi včetně starších manželů z obce Kostelany u Kroměříže. Ti detailně popsali tichý a lesklý objekt velikosti autobusu vznášející se těsně nad střechami okolních domů.
Vojenská posádka nakonec musela kvůli prázdným nádržím dosednout na zem a celou akci doprovodila nepsaná dohoda o mlčenlivosti. Přiznání letu na nouzovou rezervu paliva a nesplnění přímého rozkazu k palbě by znamenalo tvrdé kázeňské postihy od nadřízených důstojníků. Velení armády proto podivný incident oficiálně vymazalo ze záznamů a o případu se začalo veřejně mluvit až po změně režimu. Podobná pozorování plavidel ignorujících zákony gravitace přitom hlásily ve stejné dekádě také posádky z Itálie nebo sousedního Polska.
