Rakouská císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sisi, zemřela na následky zákeřného útoku na břehu Ženevského jezera. Atentátník si k vraždě vybral obyčejný úzký pilník. Těsně sešněrovaná panovnice si vážné poranění zpočátku vůbec neuvědomila a s proraženým srdcem došla až na palubu parníku. Její obrovský kult krásy a nezávislosti se přitom naplno zrodil až po této tragické události.
Osudná cesta k ženevskému přístavišti
Na začátku září roku 1898 trávila šedesátiletá Alžběta Bavorská čas ve švýcarském letovisku Montreux. Odtud vyrazila v doprovodu dvorní dámy Irmy Sztárayové do Ženevy na návštěvu baronky Julie Rothschildové. Bavorská cestovala pod smyšleným jménem hraběnka von Hohenembs a na noc se ubytovala v luxusním hotelu Beau Rivage. Informaci o přítomnosti vzácného hosta někdo z personálu prozradil novinářům.
Zpráva se rychle donesla k pětadvacetiletému italskému anarchistovi Luigimu Luchenimu. Mladík původně plánoval zabít prince Filipa Orleánského. Vévoda však návštěvu zrušil a rakouská panovnice posloužila jako ideální náhradní cíl. 10. září po jedné hodině odpolední kráčely obě ženy po nábřeží směrem k lodi.
Lucheni k panovnici nečekaně přiskočil a bodl ji do hrudi. Použil k tomu obyčejný třístranný pilník s deseticentimetrovou čepelí. Zbraň se dala snadno ukrýt v rukávu a útočník neměl peníze na nákup dýky.
Poslední kroky na palubu lodi
Sisi po jeho útoku upadla na zem. Rychle se však zvedla a stěžovala si pouze na lehkou bolest. Nic nenasvědčovalo fatálnímu zranění. Pevně utažená šněrovačka totiž zpomalila krvácení, zafixovala její tělo a zlomené žebro a proražená plíce se zpočátku vůbec neprojevily.
Panovnice tak s proraženým srdcem sama ušla zbývajících sto metrů k parníku. Situace se dramaticky změnila po vyplutí. Zraněná žena se na palubě zhroutila. Její dvorní dáma prozradila kapitánovi, že jde o rakouskou císařovnu, a požádala ho, ať se vrátí.
Irma Sztárayová po rozstřižení korzetu objevila malou kapku krve. Nástroj pronikl do hloubky osmi a půl centimetru. Kapitán ihned otočil plavidlo k pevnině a námořníci panovnici přenesli na provizorních nosítkách do hotelu. Přivolaní lékaři už však mohli konstatovat jen smrt.
Posedlost cvičením jako únik před stárnutím
Za nečekanou výdrží po útoku mohla stát celoživotní fyzická kondice panovnice. Bavorská měřila 172 centimetrů a svou váhu úzkostlivě držela pod hranicí padesáti kilogramů. Zcela propadla tvrdému fyzickému tréninku.
Ve všech zámcích si nechala vybudovat soukromé tělocvičny vybavené bradly a činkami. Každý den se věnovala gymnastice a podnikala velmi náročné horské túry. Objem jejího pasu se pohyboval kolem pouhých 48 centimetrů.
Extrémní zátěž si ovšem vybírala svou daň. Striktní diety se podepisovaly na vyčerpání organismu. Panovnice těžce nesla přirozené stárnutí a mizející krásu. Postupně se začala vyhýbat fotografům a chtěla zůstat v paměti veřejnosti jako mladá žena. Fyzická aktivita pro ni představovala formu úniku před svazujícími pravidly vídeňského dvora a dohledem manžela Františka Josefa I.
Tragédie a odcizení od manžela
K psychickým potížím přispěly rodinné tragédie. Smrt prvorozené dcery Žofie a pozdější sebevražda syna Rudolfa v roce 1889 matku zcela zlomily. Po ztrátě dědice začala nosit výhradně černé šaty a stáhla se do ústraní. Život ve Vídni jí nepřinášel štěstí.
Do manželství vstoupila jako šestnáctiletá dívka a okamžitě narazila na přísný dohled tchyně. Arcivévodkyně Žofie kontrolovala každý krok své snachy a převzala výchovu prvních dětí. Sisi proto často hledala svobodu mimo hlavní město. Cestování se stalo jediným účinným lékem na hluboké deprese.
Obyvatelé Vídně měli k věčně nepřítomné panovnici chladný vztah. Skutečná vlna obdivu se zvedla až po zprávě o atentátu. Zpětně její popularitu zvýšila nekonvenční povaha a touha po osobní svobodě. Útočník před soudem hrdě očekával trest smrti a cítil se jako hrdina. Lucheni svůj čin nikdy neolitoval a po dvanácti letech ve vězení se oběsil.
