Na první pohled vypadá jako výtvor z pohádky nebo hororu. Tahle slepice má černé úplně všechno. Nejen peří, ale i maso, kosti a vnitřnosti. V Indonésii Ayam Cemani uctívají po staletí a v Americe za ni platili tisíce dolarů.

REKLAMA

Slepice z Jávy, která vypadá jako z jiného světa

Cemanská slepice, v Indonésii známá jako Ayam Cemani, pochází z ostrova Jáva. Zde ji lidé chovali už ve 12. století. Je výjimečná svým černým vzhledem. Ten nezahrnuje jen peří, ale i kůži, hřeben, oči, vnitřní orgány, a dokonce i kosti. Tohle všechno má na svědomí genetická mutace zvaná fibromelanóza. Kvůli ní se v těle hromadí tmavý pigment melanin.

Díky tomu vypadá tahle slepice skoro až nadpřirozeně. I proto o ni byl v minulosti obrovský zájem. Jak napsal britský The Guardian, ve Spojených státech se pár kuřat Ayam Cemani prodával i za pět tisíc dolarů. Vysokou cenu kromě vzhledu ovlivňovala i jejich špatná snášenlivost chovu a vysoká úmrtnost.

Magie, mýty a podvodníci

Ačkoliv je krev cemanských slepic červená jako u všech ostatních (protože obsahuje hemoglobin), mezi obyvateli Jávy se stále najdou lidé, kteří věří, že je černá a má léčivé nebo magické účinky. Podle některých pověr dokáže vyhánět zlo, smůlu i nemoc.

Na takové víře samozřejmě vydělávají i podvodníci. Ti barví obyčejnou kuřecí krev popelem nebo inkoustem z chobotnice a prodávají ji jako zázračnou tekutinu. Zákazníci si myslí, že kupují magickou krev z rituálně zabitého kohouta. Ve skutečnosti jen naletí a přijdou o peníze.

Ayam cemani, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BlackChicken.jpg">Legendofgao</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0">CC BY-SA 4.0</a>, via Wikimedia Commons
Ayam Cemani, FOTO: Legendofgao, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Na Jávě slouží Ayam Cemani hlavně k rituálním účelům. Bývá obětována duchům během starých ceremonií a jen málokdy končí na talíři. Ne snad proto, že by nechutnala. Právě naopak. Místní lidé jen říkají, že černé maso prostě nevypadá lákavě. K jídlu si ji dávají většinou jen během zvláštních příležitostí.

Od rituálů až do filmu

Z Jávy se černá slepice dostala začátkem 21. století i do Evropy a Ameriky. V Indonésii se dnes dospělý kohout prodává zhruba za 35 až 70 dolarů. U nás jej seženete za pár stovek, v průměru za 300 až 500 korun. Jinde ale šly ceny raketově nahoru. Tarmudi, šéf tamního sdružení chovatelů Cemani, tvrdí, že vývoz komplikuje byrokracie a že plemeno má velmi vysokou úmrtnost. To je další důvod, proč se tak těžko šíří dál.

Zajímavostí je, že kohout Ayam Cemani se objevil i ve filmu Čertí brko. Hrál tam „pekelného“ kohouta, z jehož pera pochází titulní brko. Nebyl digitálně upravovaný, šlo o opravdového kohouta. Naučit ho sedět bez hnutí na bidýlku prý trvalo celé dva měsíce.

V Česku se tohle plemeno chová jen na pár místech, ale postupně se dostává čím dál více do povědomí českých chovatelů. Slepice snášejí kolem 100 až 150 vajec ročně. Vajíčka mají krémovou skořápku, někdy lehce narůžovělou. Mýtus o černých vejcích tak neplatí.

Zkušení chovatelé upozorňují, že opravdu kvalitní jedinec by měl být celý černý, statný, a mít peří s tmavě zeleným leskem. Fialový lesk je prý na výstavách považován za vadu. I dnes si za takové výstavní slepice lidé připlatí.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (theworld, smithsonianmag, zpravy.aktualne, novinky).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Čtrnáct let od báby pod kořenem. Paní Zdena je aktivní v politice i hvězdou reklamy a nechtěná sláva jí změnila život

Zdena Novotná uvízla před lety pod kořenem stromu a stala se virální legendou. Záchranná akce pro televizi se ovšem neobešla bez přemlouvání a opakování.

Měly neomezené jídlo, prostor i bezpečí. Myší civilizace v experimentu Universe 25 přesto zanikla

V roce 1968 vytvořil John B. Calhoun myším dokonalý domov bez vnějších hrozeb. Přebytek luxusu však u kolonie způsobil katastrofální sociální kolaps.

Tajemství Belianských Tater nedává spát speleologům. Deník povstaleckého velitele popisuje podivný geologický úkaz

Zraněný povstalecký velitel Antonín Horák objevil za války v Belianských Tatrách záhadnou černou šachtu. Podivný materiál popíral fyzikální i geologické zákony.

David Vetter se narodil bez imunity a celý život prožil v plastové bublině. Matka se jej poprvé dotkla až po jeho smrti

David Vetter se narodil s těžkou poruchou imunity a dětství strávil v plastovém izolátoru. Nadějný lékařský zákrok nakonec odstartoval nečekanou tragédii.

Dvojčata popisovala věci z minulosti, kterou nezažila. Po narození poznala hračky i místa svých zesnulých sester

Manželé z Anglie přišli při nehodě o dvě dcery. Narozená dvojčata nesla jejich fyzické znaky a detailně popisovala události z cizího života.

Děti za socialismu chodily do lesa v igelitu a plynových maskách. Ve školkách si hrály na gumové slony

Základní školy dříve vyžadovaly po žácích běh v pláštěnkách s pytlíky na nohou. Podivné nácviky na jaderné útoky začínaly v tehdejším režimu už ve školkách.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA