Sedmnáctiletý Miloš z Hradce Králové trávil na podzim roku 1998 většinu času toulkami po městě a často posedával u výherních automatů. Spory v rodině ho nakonec přivedly k náhodnému setkání s o dva roky starším Romanem. Společná noční cesta z hradeckého klubu do suterénu panelového domu tehdy ale skončila tragicky.
Ztráta rodinného zázemí
Miloš nedokončil učební obor zámečník a po konfliktech s pedagogy zůstal bez stálého zaměstnání. Rodinná situace se výrazně zkomplikovala po odchodu matky ze společné domácnosti. Chlapec žil pouze s otcem a bratrem a jejich vzájemné soužití provázely neustálé hádky.
Tyto spory často končily Milošovými útěky z domova, kdy přespával několik dní neznámo kde. Volný čas trávil nejčastěji hraním na automatech. Velmi často se zdržoval na hradeckém hlavním nádraží, kde vyhledával společnost starších lidí. Otec u něj v této době objevil marihuanu, kvůli které měl mladík vážné zdravotní potíže a strávil nějaký čas v péči lékařů v nemocnici.
Noční návrh na obchod
Ve stejném období pobýval v Hradci Králové také devatenáctiletý Roman. Ten pocházel z Ústí nad Labem, ale domov opustil před dvěma měsíci po vleklých neshodách s rodiči. Živil se příležitostnou výpomocí na veřejné tržnici a v novém městě měl pouze provizorní ubytování. Oba chlapce svedla dohromady náhoda v jednom z místních klubů.
Miloš u stolu Romanovi nabídl spolupráci na obchodu s návykovými látkami. Svá slova podpořil ukázkou injekční stříkačky s neznámou tekutinou. Roman tuto nabídku odmítl, nicméně krátce po půlnoci opustili podnik společně. Cestou k Romanovu ubytování mezi nimi vznikla roztržka kvůli nezaplacené útratě za pití. Ta velmi rychle přerostla v drobnou potyčku. Oba se ovšem udobřili a Roman souhlasil, že u něj může Miloš přespat.
Hádka ve stínech suterénu
Po příchodu do suterénu panelového domu se ale situace opět vyhrotila. Další slovní výměna rychle přešla ve rvačku. Roman chtěl konflikt fyzicky ukončit a Miloše chytil za límec od mikiny. Látku mu začal utahovat kolem krku a natlačil ho celou vahou proti zdi. „Pak začal chrčet, v obličeji začal měnit barvu a jeho odpor ochaboval,“ popsal Roman později do policejního protokolu.
Útočník ale nepolevil. Když se chlapec přestal bránit, sevření uvolnil. Bezvládné tělo sjelo po stěně do sedu, hlava přepadla dopředu a mladík se svalil na bok. Roman nechal ležícího na místě. Při odchodu na něj jen křikl poznámku, ať se mu už nikdy neplete do cesty.
Nález na sídlištní chodbě
Následky noční potyčky objevili obyvatelé domu až ráno. Starší žena vyrazila kolem šesté hodiny venčit psa. Sjela výtahem ze šestého patra a venku obešla obvyklou trasu. Při návratu si ve spojovací chodbě všimla pootevřených dveří a rozsvíceného světla. U poštovních schránek stála vyděšená poštovní doručovatelka a na podlaze leželo bezvládné tělo mrtvého Miloše.
Ležel na zádech s rukama složenýma na břiše. Na sobě měl oblečené džíny a mikinu. Na nohou měl kotníčkové boty a přes hrudník volně loženou džínovou bundu. V její náprsní kapse policisté objevili zmíněnou injekční stříkačku. Přivolaný lékař při ohledání potvrdil násilnou smrt. Na krku oběti nalezl strangulační rýhu a jako příčinu stanovil udušení v důsledku škrcení.
Dopadení a soudní verdikt
Kriminalisté detailně sestavili časový snímek posledního pohybu oběti. Brzy zadrželi Romana jako hlavního podezřelého. Znalci z oboru psychiatrie a psychologie u něj odhalili smíšenou poruchu osobnosti. Z hlediska trestní odpovědnosti jej ale označili za plně příčetného.
Během vyšetřování navíc vyšlo najevo odcizení zaparkovaného auta o několik dní dříve. Pachatel s ním tehdy po městě najezdil přes 160 kilometrů. Krajský soud nakonec uložil Romanovi souhrnný trest odnětí svobody v délce deseti let nepodmíněně. Pro výkon trestu soud vybral věznici s ostrahou.
