Obří trhlina v sibiřské půdě děsí obyvatele i vědce. Kráter Batagajka se každoročně rozšiřuje a z věčně zmrzlé půdy uvolňuje plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování. Zároveň odhaluje tato „Brána do podsvětí“ unikátní fosilie z doby ledové.
Kráter, který roste každý rok
Když se v 60. letech minulého století nedaleko města Batagaj v ruské Jakutii odlesnila část tajgy, nikdo netušil, co tím odstartovali. Zmizely stromy, které chránily permafrost před sluncem, půda začala tát a propadat se. Tak vznikla sníženina, které se dnes přezdívá brána do podsvětí. Batagajský kráter je největší termokrasová proláklina na světě.
Podle vědecké studie z května 2025 se kráter ročně rozšiřuje až o třicet metrů. Čelní stěna ustupuje průměrně dvanáct metrů za rok a při posledním měření měl kráter šířku 990 metrů. Na délku měří přes jeden kilometr a dosahuje hloubky téměř sto metrů. Jak upozornil Science Alert, Batagajka neustále pohlcuje vše, co jí stojí v cestě, a to včetně domů, silnic i porostu.
Plyny, viry a kosti mamutů
Věčně zmrzlá půda ukrývá po staletí zamrzlé zbytky rostlin a živočichů. Jakmile permafrost rozmrzne, organický materiál se rozkládá a do ovzduší unikají silné skleníkové plyny (oxid uhličitý a metan). Právě to je podle odborníků zásadní hrozba.
„Nevíme přesně, jak velký dopad lze očekávat, ale má potenciál pro velmi rozsáhlé změny klimatického systému, ke kterým může dojít ve velmi rychlém časovém horizontu,“ řekl geofyzik Roger Michaelides z Washingtonovy univerzity v St. Louis pro Business Insider.
Studie Lomonosovovy univerzity zveřejněná v časopise Geomorphology spočítala, že jen z Batagajského kráteru se ročně uvolní čtyři až pět tisíc tun oxidu uhličitého. Kanadská Univerzita v Albertě v roce 2022 uvedla, že do konce století může tání permafrostu uvolnit podobné množství emisí jako silně průmyslové státy.
Kromě skleníkových plynů se z tajícího permafrostu mohou uvolnit i dávno zmizelé patogeny. Případ z roku 2016 ukázal, že rozmrzlá mršina nakaženého soba infikovala podzemní vodu a jedenáct lidí se nakazilo antraxem. Dvanáctiletý chlapec zemřel.
Na druhé straně permafrost ukrývá i vědecké poklady. Vědci zde objevili například tělo mamuta, bizona, vlka nebo čtyřicet tisíc let staré hříbě, které mělo stále zachovalou srst, orgány i kopyta. Kráter tak slouží jako unikátní muzeum pod širým nebem.
Posvátné místo, které děsí
Kráter nepůsobí jen jako vědecká laboratoř, ale i jako mrazivá výstraha. Místní obyvatelé ho považují za posvátné místo. Pastevci sobů z řad Jakutů věří, že v kráteru přebývají duše předků. Každoročně v době slunovratu přicházejí k jeho okraji v tradičních krojích s bubny a modlitbami, aby si usmířili přírodní síly.
Současně se ale bojí. Kráter vydává děsivé zvuky a jeho šíření ohrožuje vesnice i infrastrukturu. Podle geologa Alexandra Fedorova už v minulosti vedlo tání permafrostu k narušení stovek domů, propadům silnic i migraci obyvatel. Jak uvedl Daily Mirror, stát ročně vynakládá přes dvě miliardy dolarů na škody způsobené táním věčně zmrzlé půdy.
Batagajský kráter je viditelný i z vesmíru a pro vědce zůstává důležitým vodítkem. Podle Roger Michaelidese může poznání zdejšího tání pomoci lépe předpovídat vývoj i v jiných oblastech, například v Arktidě. „Fyzika by měla být v zásadě stejná,“ uvedl pro Business Insider.
Zdroj: CNNiPrima, Reuters, Deník, BettefLife
