Třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku dodnes přitahuje pozornost milovníků temné historie i tajuplných pověstí. Petrovy kameny představovaly v sedmnáctém století dějiště smyšlených sabatů a staly se spouštěčem pro mimořádně drsné inkviziční procesy. Obávaný inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu tehdy poslal na hranici desítky nevinných obětí pro vidinu vlastního zisku.
Záminka pro zabavování majetku
Šumpersko a panství ve Velkých Losinách zažilo na konci 17. století teror nevídaných rozměrů. Boblig vedl vykonstruované soudy s naprostou chladnokrevností a jeho hlavním motivem bylo obyčejné získání majetku obviněných venkovanů.
K dosažení vynuceného přiznání inkvizice rutinně nasazovala útrpné právo a své oběti nutila k barvitým popisům divokých letů na koštěti nebo uhrančivých praktik s voskovými figurínami. Příběh těchto děsivých událostí mistrně popsal spisovatel Václav Kaplický ve svém slavném románu Kladivo na čarodějnice a filmové plátno oživilo tyto hrůzy pod taktovkou režiséra Otakara Vávry.
Inkvizice si z tradičních venkovských slavností plodnosti vytvořila děsivou karikaturu křesťanské bohoslužby. Prastaré rituály vycházející z dionýsovských mysterií původně znamenaly obyčejné dělaní hluku na počest rohatého boha úrody a oslavu přicházející sklizně.
Církevní démonologové si tyto akce účelově přetvořili, obohatili je o znesvěcení hostie a vymysleli historky o líbání satana v podobě černého kozla. Pouhá domnělá přítomnost na Petrových kamenech tak znamenala pro lidi z okolí přímou jízdenku do mučírny a následný trest smrti v plamenech.
Ledovcový unikát a staré pověsti
Samotné Petrovy kameny tvoří sedm metrů vysoké útvary z břidlic a rul. Místo leží na evropském rozvodí Baltského a Černého moře a dnes plně spadá do přísně chráněné národní přírodní rezervace Praděd. Turisté se k němu v letních měsících vůbec nedostanou a na skaliska se mohou dívat výhradně ze značené hlavní hřebenové trasy.
Název oblasti vychází ze starých pověstí o kováři Petrovi, který se do těchto nehostinných hor ukryl před mstivým otcem své vyvolené, nebo zde naopak hledal útočiště po tragické smrti vlastní dcery. V dnešní době tu v naprostém klidu přežívají vzácné rostliny z doby ledové jako endemický zvonek jesenický a lipnice jesenická.
Magie v dalších koutech republiky
Temná historie se přímo dotýká i děsivého popraviště v Litoměřicích. Zde v první polovině devatenáctého století působil kat Jan Ledvina a o jeho strašidelném řemesle dodnes kolují mezi místními obyvateli velmi fascinující zvěsti. Mezi panelovými domy v ulici U Katovny dosud stojí stará hrázděná chalupa, kde tento obávaný muž podle legendy ukrýval magické zrcadlo. Do něj nechával nahlížet lidi postižené krádeží a poškození vesničané v odrazu skla prý viděli přímo tvář samotného zloděje.
Silnou mystickou energii vyhledávají turisté také na jihomoravské zřícenině hradu Templštejn. Toto místo představuje jednu z mála dochovaných památek na působení templářského řádu u nás a váže se k němu legenda o zabloudivším kočáru se dvěma brněnskými dominikány. Staré vyprávění zmiňuje tajemné postavy v bílých pláštích s červeným křížem a zázračně otevřená vrata do nádvoří. Pověst slibuje honosnou hostinu a dar ve formě truhly plné zlata, dnes tu návštěvníci místo blýskavého pokladu čerpají pozitivní energii ze samotných hradeb.
