„Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten může prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina.“ Tak začíná kultovní muzikál Starci na chmelu představující nedílnou součást socialistického léta. Chmelové brigády byly za minulého režimu věcí s více vrstvami. Možností si dobře vydělat a pro režim levnou pracovní silou. A také přechodovým rituálem.
Není to povinné, ale…
Konec srpna byl pro socialistického mladého člověka ve znamení reálně povinných chmelových či bramborových brigád. Nešlo rozhodně jen o práci, web Poznat svět správně uvádí, že to byla příležitost i k mnoha dobrodružstvím a láskám. Jak mnoho jiných situací v životě studentském šlo „dobrovolnou“ brigádu vynechat jen ze zdravotních důvodů.
Na džíny nebo Vánoce
Nebyl ale příliš důvod, protože přínosů bylo skutečně dost. Zaprvé se v 80. letech vyplatila i finančně. Jak uvádí Metro, zájemce si mohl přijít na 800 i 1 500 Kčs podle toho, co a jak obsluhoval. Klasickým obrázkem brigádnice je koš, stolička a bílé rukavice, kterými češe chmelové šišky. Mechanizace postupovala i tady, hlavně statní mládenci tak byli hlavně u strojů.
Proč vlastně bylo potřeba brigád?
Pěstování chmele má u nás tradici už od 12. století a dle všech dostupných pramenů patří k nejkvalitnějším. Není proto divu, že pivo je národním nápojem. Po válce se ale hlavně zemědělství muselo vyrovnat s úbytkem pracovních sil. V polovině 50. let se tak formovaly brigády z řad zaměstnanců, následně se otevřely i studentům. Zcela dobrovolnými se staly až po revoluci.
Přetrvávající trend
Přestože jsou vlivem ikonického muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu spojeny s minulým režimem, fungují dodnes. „Zjistili jsme s kamarádem, že je tady zábava a je to jiný svět,“ uvedl v roce 2016 pro Rozhlas Plus vedoucí studentské brigády, sociolog Vojtěch Bednář. Na chmelu byl už posedmnácté. „Dobře se češe v každém počasí. Jedinou výjimkou je bouřka, ve které se do chmelnice nesmí. Přece jen je to kovová konstrukce,“ dodal.
Přechodový rituál
První brigáda na chmelu byla často soustavou více „poprvé“. Jednoduše šlo o dohnání společenských „povinností“ jako kouření, vztahy, intimita. Na mnoha rovinách se tak pro mladé lidi jednalo o vlivem povinné účasti nevyhnutelný a očekávaný přechodový rituál. Lákadlem tak byl hlavně společenský život.
Kolikrát se pracovalo na dvě směny, takže „druhá parta“ měla volno na vlastní zábavu. Ke slovu tudíž přicházela divadelní představení, diskotéky, fotbal nebo promítání filmů na zdi budov. Jako všude, kde se koncentrují mladí lidé, byl nejzajímavější ten neoficiální program nočních hodin. Kdo do té doby neměl zkušenosti s láskami nebo alkoholem, spolehlivě je dohnal.
Tři kytary a nostalgie
Muzikálové Starce na chmelu samozřejmě nelze vynechat. Příběh lásky, která vznikla pravidlům navzdory okouzlil v roce 1964 celý národ. Vznikl tak idealizovaný obraz této letní aktivity, který posílil její romantický náboj. I když je dnes zpracování chmele silně mechanizované, existence brigád ukazuje stálou potřebu lidské práce. Kromě nostalgie je to i příležitost k digitálnímu detoxu a „vyčištění hlavu“ v době přecpané podněty.
Zdroje: PoznatSvet, Dama, RozhlasPlus, Metro, CSFD
