Uplynulo přesně 217 let od chvíle, kdy se v Bostonu narodil muž, který naučil svět bát se havranů a pohřbívání zaživa. Edgar Allan Poe dal literatuře detektivní žánr a hororovou poezii, sám ale skončil jako postava z vlastních povídek. Jeho smrt je dodnes jedním z největších nevyřešených případů americké historie. Našli ho v cizím oblečení, blouznícího a v rýnském příkopu volební místnosti.
Vzkaz z volební místnosti
Bylo sychravé odpoledne 3. října 1849, když tiskař Joseph W. Walker spěchal do Gunner’s Hall v Baltimoru. Místo sloužilo jako hospoda i volební místnost. V příkopu u vchodu si všiml postavy, která tam zjevně nepatřila. Muž byl v zuboženém stavu, špinavý a na sobě měl obnošené šaty, které mu neseděly. Byl to slavný básník, ale vypadal jako tulák.
Walker okamžitě poznal, že situace je vážná. Místo aby volal policii, napsal rychlý vzkaz doktoru J. E. Snodgrassovi, kterého Poe znal. Tento lístek se dochoval dodnes a je svědectvím o posledních chvílích velikána.
„Je tu pán, v dosti zbědovaném stavu, u volební místnosti v Ryanově 4. okrsku, který vystupuje pod jménem Edgar A. Poe a vypadá, že je ve velké tísni,“ napsal Walker ve vzkazu, který cituje archiv Poeova muzea v Richmondu.
Básník byl při vědomí jen částečně. Nedokázal vysvětlit, proč má na sobě levný plstěný klobouk a vestu z hrubé látky, když si vždy zakládal na elegantním černém vlněném obleku. Kde jsou jeho vlastní šaty a kufr, se nikdy nezjistilo.
Čtyři dny v deliriu
Poe skončil v nemocnici Washington College Hospital, kde se ho ujal doktor John Joseph Moran. Lékař později popsal, že pacient byl bledý a propocený. V následujících dnech se jeho stav prudce měnil. Chvíli byl při smyslech, pak upadal do manických stavů, kdy hovořil s neexistujícími postavami na stěnách.
Jedna z největších záhad nastala v noci před smrtí. Poe prý opakovaně volal jméno „Reynolds“. Kdo to byl, nikdo netuší. Mohlo jít o Jeremiaha Reynoldse, polárníka, který inspiroval Poeův román o dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma? Nebo šlo o volebního dozorce?
Podle Morana se spisovatel v posledních vteřinách života uklidnil. „Bůh pomoz mé ubohé duši,“ řekl prý těsně předtím, než 7. října 1849 vydechl naposledy. Lékařova svědectví se však v průběhu let měnila a historici je berou s rezervou. Faktem zůstává, že úmrtní list se nedochoval.
Volební podvod zvaný cooping
Oficiální příčina smrti zněla „frenitida“ neboli zánět mozku, což byl tehdy eufemismus pro alkoholismus. Jenže Poe byl v té době členem hnutí střídmosti a podle svědků se alkoholu vyhýbal. Proč by se tedy upil k smrti v cizím oblečení? Zde přichází na řadu teorie, která je stejně temná jako jeho dílo.
V Baltimoru v polovině 19. století bujela volební korupce. Gangy unášely bezdomovce a tuláky, které zavřely do sklepů (tzv. „coops“), opily je nebo zfetovaly a pak je vodily od jedné volební urny ke druhé, aby hlasovali pro konkrétního kandidáta.
Aby je nikdo nepoznal, měnili jim oblečení. To by vysvětlovalo, proč měl Poe na sobě cizí šaty a proč byl nalezen před volební místností právě v den voleb. Byl prostě jen obětí brutální politické mašinerie, která ho využila a odhodila.
Diagnóza po 150 letech
Existuje však i medicínské vysvětlení, které s alkoholem nepočítá. Kardiolog R. Michael Benitez v roce 1996 přišel s teorií, že spisovatel mohl zemřít na vzteklinu.
Poeův stav v nemocnici přesně odpovídal symptomům této nemoci. Měl halucinace, střídala se u něj agresivita s apatií, a co je nejdůležitější, odmítal vodu. Doktor Moran ve svých zápiscích uvedl, že pacient měl velké potíže s polykáním tekutin, což je klasický příznak hydrofobie v pokročilém stádiu vztekliny.
Proti této teorii mluví jen to, že na spisovateli nebylo nalezeno žádné kousnutí. To však u vztekliny není podmínkou, inkubační doba může trvat i rok.
O osudech dalších osobností si můžete přečíst ZDE.
.jpg){kind=link}