Čtrnáctiletý George Stinney dostal v roce 1944 trest smrti za vraždu dvou malých dívek. Skončil na elektrickém křesle jako vůbec nejmladší popravený člověk ve Spojených státech. Soudy se pak k jeho případu vrátily až po sedmdesáti letech. Během nového přezkoumání se jasně ukázalo tehdejší pochybení vyšetřovatelů a soudkyně původní rozsudek zcela zrušila.
Zmizení dvou malých dívek
Na jaře roku 1944 žila rodina Stinneyových v dělnickém městě Alcolu v Jižní Karolíně. Bydleli ve skromném firemním domku hned vedle pily, kde otec pracoval. Segregace tehdy striktně dělila komunitu na dvě části podle barvy pleti a hranici tvořila místní železniční trať. Kolem zahrady rodiny projížděly koncem března dvě dívky ve věku sedm a jedenáct let na kolech. Zastavily se a ptaly se dětí na cestu k místům s volně rostoucími květinami.
Dívky se do setmění domů nevrátily a místní obyvatelé okamžitě rozjeli velkou pátrací akci. Do hledání se aktivně zapojil otec rodiny a samotný chlapec se zmínil jednomu z pátračů o odpoledním setkání u plotu. Následující ráno našli lidé obě těla v zavodněném příkopu za městem. Oběti měly vážná poranění hlavy způsobená těžkým tupým předmětem. Policie si prakticky okamžitě přijela pro mladíka a odvezla ho k výslechu.
Rychlý soud bez obhájce
Zadržený chlapec strávil v cele více než osmdesát dní ve zcela naprosté izolaci. Vyšetřovatelé ho vyslýchali hodiny bez přítomnosti rodičů i právníka. Policie následně oznámila jeho plné doznání k oběma vraždám a nalezení vražedné zbraně. Písemný záznam nebo podepsané prohlášení z výslechu ale neexistovalo. Rodina z obav o vlastní bezpečí opustila město a otec přišel o místo na pile.
Samotný soudní proces začal na konci dubna a trval necelé tři hodiny. Do soudní síně se vměstnalo více než tisíc diváků a černošští obyvatelé měli vstup zakázán. Přidělený obhájce Charles Plowden nepředložil žádné důkazy a nevyslechl jediného svědka. Porotě složené výhradně z bělošských mužů stačilo na vynesení verdiktu o vině pouhých deset minut. Soudce obratem nařídil trest smrti na elektrickém křesle.
Očištění po sedmi dekádách
Guvernér státu veškeré žádosti o milost rovnou zamítl a v polovině června proběhla samotná poprava. Během usmrcení elektrickým proudem chlapci sklouzla z tváře maska a přítomní svědci viděli jeho otevřené oči. Úřady tělo pohřbily do neoznačeného hrobu a případ zůstal dlouhé desítky let uzavřený. Nové světlo do celého vyšetřování vnesl v roce 2004 místní historik. Jeho práce zaujala právníky a společně začali shromažďovat podklady pro obnovu řízení.
Soud v Jižní Karolíně nařídil v roce 2014 nové slyšení za účasti přeživších sourozenců a odborníků. Sestra zopakovala svou verzi událostí z osudného odpoledne a potvrdila bratrovo alibi. Soudkyně Carmen Tevisová Mullenová po posouzení všech materiálů původní rozsudek zrušila. Shledala tehdejší proces nespravedlivým a přiznání označila za pravděpodobně vynucené nátlakem. Příbuzní původních obětí nicméně nadále věří ve správnost tehdejšího verdiktu a vinu popraveného chlapce.
