Plány k útoku na Hirošimu mají nečekanou trhlinu. Z přísně střeženého archivu zmizela strategická mapa

Historická mapa s označením Target Chart No. 23A sehrála klíčovou roli při plánování útoku na Hirošimu v srpnu 1945. Americké letectvo tento dokument vytvořilo pro přesné zaměření první atomové bomby v dějinách. Originální kopie z hlášení dvacátého bombardovacího velitelství však v americkém Národním archivu v současnosti chybí. Odborníci po tomto vzácném nákresu už delší dobu intenzivně pátrají.

REKLAMA

Přípravy na osudový let

Vojenské letectvo Spojených států potřebovalo v červnu 1945 dokonalé podklady pro přísně utajovanou misi a oddělení A-2 jednadvacátého bombardovacího velitelství proto připravilo několik kopií speciální navigační mapy. Dokument dostal strohé označení Target Chart No. 23A a na stolech plánovačů přesně definoval oblast s kódovým číslem 90.30-748. Vedení armády vybralo pro svržení zbrusu nové zbraně japonské město Hirošima. To do té doby nezažilo žádný větší spojenecký nálet. Letecký nákres měl posádce bombardéru B-29 zajistit absolutní přesnost při orientaci nad nepřátelským územím těsně před vypuštěním pumy.

Název Hirošima znamená v překladu široký ostrov. Město totiž vyrostlo přímo v deltě řeky Óta a její ramena rozdělují pevninu na řadu menších ostrůvků. Američtí stratégové nad těmito geografickými detaily strávili dlouhé hodiny. Místo fungovalo jako významný vojenský uzel a pro útočníky představovalo mimořádně lákavý cíl. Výsledná mapa proto precizně vykreslovala celou spletitou síť vodních cest, aby se posádka bombardéru dokázala v brzkých ranních hodinách co nejsnadněji zorientovat.

Ztracená složka z archivu

Dne 6. srpna 1945 dopadla na Hirošimu atomová bomba. Ohromná exploze okamžitě zničila drtivou většinu původní zástavby a město se nesmazatelně zapsalo do dějin jako první terč této ničivé zbraně. Plánovací mapa tehdy beze zbytku splnila svůj účel. Americká armáda ji následně založila do objemné složky s hlášeními o misích z let 1944 až 1945. Záznamy dvacátého bombardovacího velitelství se později přesunuly do sbírek amerického Národního archivu. Badatelé ale při nedávné kontrole historických materiálů narazili na nečekaný problém.

Konkrétní kopie mapy spojená přímo s hlášením o misi na Hirošimu v příslušné archivní složce chybí a pracovníci nenašli žádné oficiální záznamy o jejím případném přesunu. Program pro obnovu archiválií proto ihned zahájil pátrání po tomto jedinečném dokladu válečné historie a vyzval veřejnost k poskytnutí jakýchkoliv informací. Odborníci nyní přijímají tipy vedoucí k nalezení vzácného dokumentu, který na trhu s historickými artefakty představuje obrovskou hodnotu. Úplně stejný osud potkal i obdobný nákres pro město Nagasaki s označením Target Chart No. 22A.

Hirošima, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hiroshima-1000ft-circles-with-labels.png">NameNotUsed20</a>, CC0, via Wikimedia Commons
Hirošima, FOTO: NameNotUsed20, CC0, via Wikimedia Commons

Poválečná obnova města

Zničená japonská metropole se po skončení konfliktu začala neuvěřitelně rychle měnit a na začátku 50. let odstartoval rozsáhlý program obnovy stavbou nového mostu Inari. Město se mimořádně rychle stalo největším průmyslovým centrem celého západního Honšú s prestižním sídlem vedení automobilky Mazda. Dnes v moderních čtvrtích funguje obrovské množství škol, kvalitních nemocnic i administrativních budov pro tisíce zaměstnanců. Hirošima disponuje novým mezinárodním letištěm a vlakovým spojením pro soupravy Šinkansen, takže po válečných stopách v ulicích už příliš nezbylo.

Místní obyvatelé se po prožité tragédii zaměřili na šíření mírového poselství a v samotném epicentru výbuchu postupně vybudovali rozlehlý pamětní park. Japonský architekt Kenzó Tange navrhl centrální kenotaf ve tvaru obrovského sedla pro uložení svitku se jmény obětí a americký sochař Isamu Noguči přidal dva unikátní mírové mosty. Jednou z mála budov schopných odolat ohromné explozi zůstal takzvaný Atomový dóm v těsné blízkosti řeky. Tuto ikonickou stavbu jako symbol zkázy i naděje zapsalo UNESCO v roce 1996 na prestižní seznam světového dědictví.

Neuzavřená kapitola historie

Současná podoba kvetoucí Hirošimy ostře kontrastuje s vojenskými plány amerického letectva z léta roku 1945, přičemž výzkum následků radiace ve městě nepřetržitě probíhá už od roku 1947. Specializované nemocnice a menší kliniky v oblasti dodnes poskytují zcela bezplatnou zdravotní péči všem stárnoucím pamětníkům strašlivého útoku. Ztráta historické mapy s názvem Target Chart No. 23A představuje chybějící kousek do velké mozaiky událostí zrodu atomového věku. Archiváři proto pevně doufají ve šťastný konec a věří v budoucí nalezení tohoto mimořádně vzácného vojenského nákresu.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (britannica, bostonraremaps, archives.gov, catalog.archives.gov).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Pokus o vztyčení hákového kříže na Rožmberku v roce 1944 nevyšel. Mladé nacistky vyhnal z věže neznámý úkaz

V roce 1944 řešilo gestapo na hradě Rožmberk zvláštní případ. Členky nacistické mládeže při pokusu vyvěsit vlajku narazily na neznámou bílou postavu.

Přes sto let stará záhada bavorského statku zůstává stále nevyřešena. Vyšetřovatele zmátlo podivné chování i zamčené dveře

Na jaře roku 1922 se osamělý bavorský statek Hinterkaifeck stal dějištěm událostí plných otazníků. Vyšetřovatelé narazili na nečekané rodinné tajemství.

Sedmnáctiletý Miloš poznal svého vraha v roce 1998 v klubu. O několik hodin později ležel mrtvý v suterénu paneláku

Sedmnáctiletý Miloš našel na hradeckém sídlišti smrt po náhodném setkání s mužem z Ústí nad Labem. Ranní nález na chodbě odhalil následky noční potyčky.

Kennedyho mozek zmizel beze stopy dva roky po jeho smrti z hlídaného místa. Dodnes se spekuluje o důvodu

Zmizení mozku Johna F. Kennedyho dodnes budí vášně. Národní archiv ztratil po atentátu klíčový důkaz a konspirační teoretici mluví o zásahu vlastní rodiny.

Sovětský archivář Vasilij Mitrochin tajně opsal desítky tisíc stránek o operacích KGB. Spisy pašoval na Západ pod klobásami

Vasilij Mitrochin pracoval pro tajnou sovětskou službu a ručně zkopíroval desetitisíce utajovaných dokumentů. Ty pak propašoval na Západ a odhalil aktivity KGB.

Vypil dvacet piv a šel vraždit rodinu, děti se zachránily lstí. Případ z roku 1978 ohrozil i zkušeného Markoviče

Pětinásobný recidivista Jan Tvrdík naplánoval v roce 1978 vraždu celé své rodiny. Následný noční masakr v panelovém bytě neproběhl zcela podle jeho představ.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA