Astronaut Gordon Cooper završil před 62 lety svým letem program Mercury. Šlo o muže, který se do výběru NASA dostal díky lži. Byl to ale také rebel, který na oběžné dráze překonal rekordy a i samotnou techniku.
Lhal, aby mohl letět. NASA chtěla hrdiny s dokonalou rodinou
Psal se květen 1963 a Američané právě naposledy vyslali člověka do vesmíru při sólovém letu. Stal se jím Gordon Cooper (†77), nejmladší člen slavné sedmičky astronautů NASA z programu Mercury. Jeho cesta ke hvězdám ale nebyla přímočará. Aby se dostal do užšího výběru, zatajil před komisí pravdu o svém manželství. S Trudy Cooper žil v odloučení a věděl, že rozpad vztahu by byl překážkou. NASA totiž hledala nejen špičkové piloty, ale i mediální hrdiny s bezchybným rodinným životem.
„Souhlasila, protože nechtěla sebe ani své dcery připravit o šanci vidět letět jejich tátu do vesmíru,“ uvádí server History vs Hollywood, který porovnával filmovou verzi příběhu se skutečností. Trudy tak naoko obnovila vztah a Cooper prošel výběrem.
Ve vesmíru spal jako první Američan a řídil návrat pomocí hodinek
Let Mercury-Atlas 9 se zapsal do historie nejen jako závěr programu Mercury, ale i díky tomu, co Cooper ve vesmíru dokázal. Během 34 hodin a 22 obletů kolem Země selhala řada palubních systémů, kapsle Faith 7 se přehřála, přestaly fungovat hodiny, gyroskop i automatické řízení. Cooper se musel spolehnout sám na sebe. Okno lodi si pomaloval orientačními čarami a návratové manévry načasoval podle vlastních náramkových hodinek.
„Moje elektronika selhala a knipl měl v rukou pilot,“ uvedl později podle NASA. Přistál jen 6 kilometrů od plánovaného místa, přímo před palubou letadlové lodi. Ukázal tak, že člověk dokáže zvládnout víc než stroj. A z takzvaného „masa v plechovce“, jak astronauty posměšně nazývali vojenští letci, se stal národní hrdina.
Byl posledním sólistou. A nikdy se nedostal na Měsíc
Navzdory svému úspěchu a pozdější misi Gemini 5 se Cooper stále víc stavěl proti vedení NASA. Vadilo mu, že astronauti nemají svobodu, a dál provokoval. Když mu například v roce 1968 vedení zakázalo účast v závodu 24 Hours of Daytona, naštvaně to komentoval v tisku: „NASA chce, aby astronauti byli hráči tiddlywinks.“
Jeho rebelský styl, ale i údajně laxní přístup k tréninku, mu nakonec zlomily vaz. Ač byl náhradníkem mise Apollo 10, do výběru pro přistání na Měsíci se už nedostal. V roce 1970 NASA opustil a později se věnoval soukromým projektům. Závěr jeho života ale poznamenaly kontroverze. Ve své autobiografii Leap of Faith tvrdil, že opakovaně viděl UFO. A že vláda pravdu o mimozemšťanech tají.
Další články o vesmíru a astronautech najdete tady.
