Jan Bula a Václav Drbola chtěli především pomáhat lidem a naplno žít svou víru. Nástup komunistického režimu na začátku 50. let ale jejich osudy předčasně ukončil. Oba byli křivě obviněni ve vykonstruovaných procesech a bez milosti je poslali na smrt. Katolická církev na jejich oběť nezapomněla. 6. června je slavnostně blahořečí přímo na brněnském výstavišti.
Kněz s uměleckou duší
Jan Bula vyrůstal ve velmi skromném prostředí a od dětství měl blízko ke studiu i víře. Válečné roky strávil u těžké práce v keramické továrně. Po náročných směnách bral často do ruky štětec a maloval obrazy. Po kněžském svěcení dostal místo v Rokytnici nad Rokytnou. Zde si ho místní lidé rychle oblíbili.
Organizoval ochotnické divadlo, trávil čas s mládeží a aktivně se podílel na chodu celé obce. Jeho přirozený vliv na farníky začal brzy vadit komunistickému aparátu. Úřady ho trestaly vysokými pokutami a nakonec mu úplně zakázaly jakoukoliv další veřejnou práci s dětmi.
Past provokatéra tajné policie
Do poklidného života na faře nakonec osudově zasáhla nečekaná návštěva dávného spolužáka Ladislava Malého. Ten na místo dorazil s historkou o ukrývaném arcibiskupovi a žádal po duchovním zprostředkování bezpečného zázemí. Jan Bula tyto zjevné lži naštěstí brzy prohlédl a nezvaného hosta ze dveří velmi rázně vykázal.
Tajná policie ho ovšem na konci dubna stejně zatkla a po mimořádně tvrdých výsleších ho zcela nesmyslně spojila s tragickou střelbou v nedalekých Babicích. Odsoudili ho během inscenovaného soudu v třebíčském kině a komunisté zcela ignorovali zoufalé žádosti farníků o milost.
Snaha pomoci lidem v tísni
Velmi podobný scénář prožíval ve stejné době také o něco starší Václav Drbola. Na farnost do Babic nastoupil za situace mimořádně silného politického tlaku, protože musel urychleně nahradit svého předchůdce zatčeného za údajnou protistátní činnost. Rád by se býval věnoval výhradně duchovní správě a vyhýbal se konfliktům, jenže jeho touha pomáhat lidem v tísni ho stála život.
Údajný agent Malý si našel cestu i k němu a přesvědčivě před ním sehrál naprosto stejné falešné divadlo jako v Rokytnici. Důvěřivý farář mu v dobré víře prozradil úkryt jednoho bývalého partyzána a podělil se o potraviny.
Vykonstruovaný proces bez obhajoby
Své neopatrnosti velmi brzy hořce litoval a 16 dnů před skutečnou babickou střelbou ho státní bezpečnost odvlekla rovnou z postele do jihlavské věznice. Vyšetřovatelé pak před soudem vytáhli naprosto absurdní obvinění ze schovávání teroristů a ukrývání zbraní v tajných podzemních chodbách babické fary. Režim neponechal nic náhodě a obhajoba u soudu plnila pouze strohou formální roli. Oba muži tak po předem zmanipulovaných monstrprocesech dostali trest smrti a plné rehabilitace se dočkali až po dlouhých desetiletích.




