Hlídky SNB měly přesné informace a nabité zbraně. K dopadení Krále Šumavy to nakonec nestačilo

Šumavské slatě sevřel 5. května 1950 neobvyklý neklid, který ukončil jednu z nejúspěšnějších kariér přeshraničních kurýrů. Kilián Nowotny, muž s dokonalou znalostí terénu, narazil na připravenou léčku hlídek SNB. Tento střet změnil pohraniční strategii režimu a odstartoval hon na postavu, kterou lidé v té době vnímali jako nepolapitelnou.

REKLAMA

Noční střet u kanálu

Kilián Nowotny se osudného večera 5. května 1950 pohyboval šumavskými hvozdy s jistotou člověka, který tyto stezky procházel od raného dětství. Převaděč, jehož jméno vyvolávalo v kancelářích Státní bezpečnosti záchvaty vzteku, vedl skupinu uprchlíků k bavorské hranici. Hlídky Sboru národní bezpečnosti však disponovaly přesnými informacemi o trase a rozmístily své muže v hustém porostu poblíž Františkova.

Past u Františkova

Ticho jarní noci rozčísly výstřely ze samopalů ve chvíli, kdy Kilián Nowotny překračoval otevřený prostor u starého vodního kanálu. Kulky zasáhly zkušeného horala do nohy a boku, čímž ho srazily k zemi v momentě, kdy už téměř nahmatal bezpečí lesa. Navzdory těžkým zraněním a masivní ztrátě krve dokázal postřelený muž zmobilizovat zbytky sil a zmizet pronásledovatelům v neprostupném terénu rašelinišť.

Trasa Kiliána Nowotného vedla přes Chalupskou slať. FOTO: User:Aktron, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Útěk přes čáru

Příslušníci SNB prohledávali okolí s lucernami, ale šumavská tma a zrádné bažiny hrály ve prospěch prchajícího muže. Kilián Nowotny se plazil kilometry vlhkým mechem, zanechával za sebou barvu a sytil svou vůli vidinou svobody na druhé straně. Podařilo se mu překročit státní hranici do Bavorska, kde jej vyčerpaného a na prahu smrti nalezli američtí vojáci.

Tento incident znamenal pro komunistický aparát ránu, protože jejich hlavní cíl proklouzl mezi prsty přímo před hlavněmi zbraní. Bezpečnostní složky následně spustily rozsáhlé čistky v okolních vesnicích, aby eliminovaly jakoukoliv budoucí podporu pro lidi Nowotnyho typu. Vznikla tak atmosféra strachu, která postupně proměnila Šumavu v neprodyšně uzavřené pásmo oddělené ostnatým drátem.

Mýtus versus skutečnost

Postava, kterou Kilián Nowotny ztělesňoval, se později stala předlohou pro ideologicky pokřivený román a film Král Šumavy. Režim potřeboval z neohroženého pašeráka vytvořit postavu záporného hrdiny, aby ospravedlnil agresi pohraniční stráže. Skutečný příběh se odehrával v rovině pragmatického odporu proti nesvobodě, kde se hlavní hrdina řídil spíše instinktem přežití než politickými proklamacemi.

Kilián Nowotny se po vyléčení v německé nemocnici už na české území nikdy nevrátil a dožil svůj život jako obchodník v Bavorsku. Jeho osud zůstává spojen s oním květnovým večerem, kdy se štěstěna na okamžik odvrátila, aby mu vzápětí darovala život vykoupený bolestivým úprkem.

Dnešní návštěvníci Modravy nebo Kvildy procházejí místy tehdejších přestřelek, aniž by tušili, jak tenká linie tehdy dělila život od zapomnění. Realita padesátých let postrádala romantiku filmových pláten a voněla spíše střelným prachem a mokrou hlínou v hlubokých lesích.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (idnes, radiozurnal.rozhlas).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Mniši odmítali honosné dubové truhly. Staletá těla zde odolávají rozkladu díky důmyslnému větrání

Kapucínská hrobka v Brně ukrývá fascinující podívanou. Důmyslný systém větrání zachoval těla mnichů po staletí v neporušeném stavu bez použití jakékoliv chemie.

Na soše svatého Václava pracoval sochař desítky let. Tvář na pražské soše ve skutečnosti patří úplně jinému muži

Slavný pražský pomník svatého Václava nenese skutečnou tvář českého knížete. Sochař Josef Václav Myslbek využil jako předlohu obličej svého kolegy.

Na štítu šumavského kostela se znovu objevuje ženská tvář. Místo inspirovalo Erbena ke Svatební košili

Kostel svaté Máří Magdaleny ve Velharticích a přilehlý hřbitov inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile ze známé sbírky Kytice.

Dnešní Václavské náměstí lemovaly přízemní domky se zahradami. Václav IV. na Hradě bydlet odmítal

Středověká Praha zažila pod taktovkou Lucemburků nebývalý rozkvět. Vznešená gotická architektura tehdy ostře kontrastovala s velmi drsným životem v podhradí.

Španělskou královnu zradili její úplně nejbližší příbuzní. Kvůli touze po moci strávila většinu života ve vězení

Kastilská panovnice doplatila na slepou lásku k manželovi i ambice svého otce. Zbytek života strávila v přísné izolaci za zdmi chladného hradu.

Vraždu manžela u Vysoké nad Labem maskovala jako usmíření. Pachatele v roce 1992 usvědčil detail na snubním prstenu

V listopadu 1992 nalezl rybář u přehrady Seč mrtvého muže. Identifikaci usnadnil snubní prsten, který policii dovedl k manželce oběti a jejímu milenci.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA