Císařský levoboček a dědic slavného jména měl před sebou zářivou budoucnost. Místo úspěšné kariéry se však jeho život proměnil v temnou noční můru plnou šílenství, krutosti a smrti. Krumlovský zámek dodnes ukrývá památku na jeden z nejbrutálnějších zločinů své doby.
Urozený původ a krutá povaha
Císař Rudolf II. udržoval dlouhodobý milostný vztah se vzdělanou Kateřinou Stradovou. Nikdy se neoženil, ale své milence zajistil pohodlný život a zplodil s ní šest dětí. Největší naděje vkládal do svého prvního syna, který dostal pyšné jméno Julius Caesar d’Austria. Císař pro něj plánoval zářivou politickou kariéru a počítal s tím, že mu zajistí důstojné společenské postavení. Z chlapce sice vyrostl vzdělaný mladík, ale brzy se začaly projevovat velmi děsivé povahové rysy.
Mladý šlechtic si liboval v ubližování a postrádal jakýkoli soucit či vřelost. Jeho agresivita se stupňovala a po Praze se brzy šuškalo o jeho nevypočitatelných záchvatech vzteku. Toulal se pražskými ulicemi, napadal ženy a opíjel se do němoty. Když v záchvatu zuřivosti zavraždil jednoho ze svých sluhů, císaři došla trpělivost. Poslal ho proto na převýchovu do rakouského kláštera Gaming, ale přísný režim mladíka nezměnil. Nakonec ho otec nechal přesunout na českokrumlovský zámek.
Osudové setkání a první útok
V Českém Krumlově se mladíkův stav nadále zhoršoval. Lidé se ho štítili, protože mučil zvířata a pokračoval ve svých alkoholických excesech. Do jeho hledáčku se jednoho dne dostala krásná šestnáctiletá dcera místního lazebníka Markéta Pichlerová. Dívčina matka zprvu doufala, že se její rodina díky vztahu s urozeným mužem dočká společenského vzestupu. Šlechtic ovšem brzy ukázal svou pravou a naprosto zvrácenou tvář.
Při jednom z mnoha záchvatů zuřivosti se na Markétu bezdůvodně vrhl. Zbil ji, surově pobodal a polomrtvé tělo vyhodil z okna přímo na skálu. Považoval ji za mrtvou, ale dívka měla neuvěřitelné štěstí. Dopadla na hromadu smetí, svezla se po něm dolů a pád přežila. Rodina ji odnesla domů a Markéta se pomalu zotavovala ze svých vážných zranění. Samozřejmě se snažila svému krutému trýzniteli za každou cenu vyhýbat.
Násilný návrat a krvavý masopust
Císařův syn se ale o jejím přežití dozvěděl a začal po ní znovu pátrat. Vtrhl do domu Pichlerových a vyhrožoval rodičům smrtí, pokud mu dceru nevydají. Otce dokonce nechal uvěznit. Zlomená matka nakonec podlehla tlaku a dívku svému tyranovi odevzdala. V masopustní pondělí roku 1608 se pak odehrálo finální dějství této obrovské tragédie.
Šíleného mladíka v noci rozzuřila nějaká maličkost a jeho hněv se obrátil proti Markétě. Dívku brutálně pobodal a její tělo celé hodiny nechutně zohavoval. V ložnici zanechal krvavou spoušť, kterou kronikáři popisují jako absolutní dílo ďábla. Když zpráva o zrůdném činu dorazila do Prahy, císař nařídil syna okamžitě uvrhnout do domácího vězení.
Konec v domácím vězení
Zavřený ve svých komnatách propadal šlechtic naprostému šílenství. Podle tehdejších odborníků zřejmě trpěl těžkou schizofrenií. Demoloval nábytek, ničil vybavení a odmítal se mýt. Své tělo i stěny potíral vlastní krví a výkaly, čímž děsil veškeré služebnictvo. Po roce v izolaci těžce onemocněl a udusil se po prasknutí hnisavého vředu v krku. Císař nad jeho smrtí netruchlil. Ironií osudu byl vrah pohřben ve stejném minoritském klášteře jako jeho nevinná oběť.
