Temný cestovní ruch přitahuje tisíce turistů na hodně bizarní mexický Ostrov panenek. Toto místo opředené místními pověstmi se pyšní největší sbírkou strašidelných hraček na světě a pravidelně láká lovce záhad. Těla starých plastových figurek s prázdnými pohledy visí z větví stromů a vytvářejí kulisu jako z pravého hororového filmu.
Nález v kalné vodě
Rozlehlý systém vodních kanálů Xochimilco ukrývá místo s velmi temnou minulostí. Příběh malého ostrůvku ležícího jižně od centra Mexico City začal v polovině 20. století. Bývalý majitel pozemku Don Julián Santana Barrera tehdy učinil na břehu opravdu hrůzný objev. Podle místní legendy nalezl ve vodě bezvládné tělo utonulé mladé dívky. Některé verze tohoto příběhu dokonce tvrdí, že se ji on sám marně pokoušel na poslední chvíli zachránit před utopením.
Vznik podivné sbírky
Krátce po této smutné události našel na naprosto stejném místě plavat opuštěnou hračku. Uvěřil, že s velkou pravděpodobností patřila mrtvé dívce a na její památku plastovou figuru pověsil na nedaleký strom. Tímto gestem chtěl zároveň uklidnit její neklidnou duši a odehnat případné zlé síly. Jeho počáteční nevinný pietní akt se ovšem velice brzy proměnil ve velmi podivnou a celoživotní posedlost, která ho provázela až do jeho posledních dnů.
Stovky nových přírůstků
Pověrčivý muž začal postupně pevně věřit, že duch utonulé dívky na ostrově zůstal natrvalo a celou oblast obchází. Ve snaze utišit její hněv shromažďoval další a další vyhozené věci z širokého okolí. Prohledával odpadky u kanálů a neváhal vyměňovat výpěstky ze své zahrádky za nové přírůstky do své rostoucí sbírky. Postupem let celý venkovní prostor doslova posel stovkami panenek různých stylů a barev, které pokrývaly téměř každý centimetr pevniny.
Zkáza a vzhled hraček
Nahé a poničené hračky majitel neustále přibíjel na kmeny stromů nebo je nechával volně viset z tenkých drátů a plotů. Vlivem prudkého deště, usazujících se plísní a spalujícího slunce tyto předměty časem získaly naprosto příšerný vzhled. Popraskaná šedá kůže, chybějící končetiny a prázdné oční důlky proměnily kousek pevniny ve svatyni zasvěcenou smrti. Desítky let budované dílo plné hrůzy nakonec podivínskému majiteli kýžený životní klid stejně nepřineslo.
Záhadná smrt majitele
Dlouhý život osamělého sběratele skončil na začátku nového tisíciletí za velmi zvláštních a nevyjasněných okolností. V roce 2001 mu u vody pomáhal jeho synovec, který se stal svědkem mimořádně podivného chování. Osmdesátiletý muž si u břehu vášnivě zpíval a tvrdil, že ho z kanálu lákají mořské panny. Synovec si na malou chvíli odskočil a po svém návratu našel starce ležet tváří dolů v kalné vodě bez známek života. K úmrtí došlo přesně na stejném místě jako kdysi u oné neznámé dívky.
Senzace pro turisty
Po nečekané smrti zakladatele se rodina rozhodla tajemné místo otevřít široké veřejnosti a vytvořit z něj oblíbenou turistickou atrakci. Lidé se tam mohou dostat na tradičních lodích od místních převozníků. Mnozí lodivodi k podivné svatyni vozí zvědavce bez mrknutí oka, pověrčivější jedinci tam ovšem kvůli velkému respektu plout zarputile odmítají. Atmosféru ostrova silně umocňují výpovědi návštěvníků, kteří běžně tvrdí, že hračky pohybují končetinami a vydávají tiché šeptání.
