Ačkoli jsou kurtizány spojovány hlavně s jistými službami, do 16. století byly celospolečenským fenoménem včetně politického vlivu. Platilo to hlavně pro Francii, Itálii, ale i další části Evropy. Nešlo jen o prostitutky, ale o dámy poskytující milostné služby ve vysoké společnosti – umělecké a intelektuální. Dnes bychom řekli „horním deseti tisícům“.
Původ u dvora
I když je kurtizána dnes brána jako milenka či konkubína (právně nesezdaný pár muže a ženy), základem slova je jednoduše „cour“, tedy dvůr či dvořanstvo. Etymologicky tedy není kurtizána spojena se sexualitou, jde jednoduše o dvořanku, členku královského dvora. Dnešní význam luxusní společnice vzniká až v 16. století.
Kvalifikace a nezávislost
Kurtizány nebyly rozhodně to, za co je většina má. Jejich působištěm byly nejvyšší kruhy spojující vliv a majetek. Šlo tedy hlavně o aristokraty, případně bohaté měšťany či umělce. Vyžadovalo to zvládání etikety, inteligenci a kulturní rozhled.
Ze sociálního postavení a nevyhnutelného navázání na vlivné osoby vycházela i sociální flexibilita. Těšily se tak značné nezávislosti a svobodě, kterou tehdejší ženy běžně neměly. Dnešním pohledem bychom je skoro mohly označit za freelancerky, teda nezávislé profesionálky v oboru.
Věčná poptávka a čas protikladů
Jejich hlavní doba, tedy 16. – 18. století, bylo dobou sváru dvou hlavních směrů. Týkalo se to hlavně intimností, kde se „tloukly“ dvě tendence. Církevní dogmata totiž svazovala plození dětí a styk obecně. Renesance šla ale opačným směrem a tehdejší města se tak otvírala právě sofistikovaným kurtizánám.
Prostituce byla sice oficiálně zakázána, už od prvních civilizací jde ale o nevyhnutelnou součást života ve větších lidských koncentracích. Středověký stav potvrzuje i kniha Každodennost renesančního aristokrata Marie Šedivé Koldinské. A „nejstarší řemeslo“ mělo svoje vrstvy od pouličních prostitutek po právě luxusní kurtizány. Toto rozdělení vlastně zůstalo skoro stejné až do moderní doby…
Skutečné společnice
Kurtizány vlastně najdeme i dnes, i když hlavně pod termínem společnice. Pointou ale je, že nenabízejí jen prosté uspokojení, ale komplexnější zkušenost. Jde například o doprovody na večeře, kulturní události či cesty do zahraničí.
To se tak dnes, tak i ve středověku pojil s nutností skutečné kvalifikace. Dámy tam musely zvládat i konverzace o politice, umění, vědě nebo kultuře. Jejich služby byly masivně poptávány také v církevních kruzích. Tam se tak pohybovaly reálné teoložky použitelné bez problémů pro diskuse o víře, Bohu a dogmatech.
Vliv jako přirozený vývoj
Není tak divu, že se tyto ženy staly i vlivnou politickou silou. Jejich přehled v nich rodil i konkrétní postoje a společnost vlivných mužů tvořících kolikrát průřez celou společností je skoro vybízel k ovlivňování dění. I když dnes vnímáme kurtizánu zcela jinak, byla mnohdy mnohem více ceněná právě její společnost pro onen rozhled a celkovou úroveň.
Jak trefně vystihuje kanál Vox Temporis: „Říká se, že historie píšou králové. Ale občas jim v tom pomáhaly ženy, které rozhodně nebyly královnami.“
Zdroje: DatabazeKnih, JW, MerriamWebster, Youtube
