Dějepis na základní škole patřil mezi předměty, které řada z nás vnímala jako nutné zlo nebo naopak jako fascinující výlet do minulosti. S odstupem let se ale detaily o lovcích mamutů a římských císařích z paměti vytrácejí rychleji než letopočty bitev. Možná si myslíte, že učivo pro dvanáctileté děti zvládnete levou zadní. Tento test prověří, zda si opravdu pamatujete základy naší civilizace, nebo jestli vaše znalosti skončily s posledním zvoněním.
Od pěstního klínu k prvním městům
Lidská historie je mnohem delší než jen pár tisíciletí popsaných v učebnicích. Většinu našeho času na Zemi jsme strávili v pravěku, kdy neexistovalo písmo a informace čerpáme pouze z hmotných pramenů, jako jsou kosti nebo nástroje.
Vývoj člověka probíhal miliony let a nešlo o přímou cestu, protože existovaly i slepé vývojové větve. Příkladem může být slavný nález kostry předchůdce člověka v Etiopii z roku 1974, který dostal jméno podle písně kapely The Beatles. To je detail, který učitelé dějepisu rádi zmiňují pro oživení výkladu.
Skutečný převrat přinesla mladší doba kamenná, neboli neolit. Kočovný život šel stranou, lidé se usadili a začali budovat první skutečné vesnice s domy ze dřeva a hlíny. Místo náhodného sběru začali cíleně farmařit a ochočili si zvířata, takže jídlo už nebylo jen o štěstí při lovu. Díky tomu zbyla energie na rozvoj řemesel a později i obchodu. Ten pravý boom ale přišel až s dobou kovů.
Lesk a bída starověkých říší
Starověk však nebyl jen o primitivním přežívání. Právě tehdy vznikly první skutečné civilizace, písmo a státy, na kterých stavíme dodnes. V úrodném půlměsíci, ať už v Mezopotámii nebo Egyptě, vládli panovníci tvrdou rukou. Měli absolutní moc, kterou jim jistila armáda a zástupy úředníků.
Egyptští faraoni byli považováni za ztělesnění bohů a jejich moc symbolizují dodnes stojící pyramidy v Gíze. Méně se už ví, že Egypťané věřili v posmrtný život tak silně, že srdce hříšníků měla v podsvětí sežrat nestvůra zvaná velká požíračka.
Evropskou kulturu zásadně ovlivnilo antické Řecko a Řím. Zatímco v Athénách se zrodila demokracie a filozofie, Sparta se soustředila na dril a výchovu vojáků. Římané tyto vlivy převzali a vybudovali impérium, které spojovala dokonalá síť silnic a právo. Římská říše fungovala na principu, který platí v politice dodnes. Císaři se snažili udržet klid mezi lidmi heslem „chléb a hry“, což znamenalo zajištění levných potravin a zábavy v amfiteátrech.
Kvíz: Jak dobře znáte dějepis 6. třídy?
1. Jak se jmenoval slavný nález kostry předchůdce člověka (Australopithecus) v Etiopii?
A) Mary
B) Lucy
C) Jane
D) Ardi
2. Z jakého materiálu je vyrobena Věstonická Venuše?
A) Z mamutoviny
B) Z kamene
C) Z pálené hlíny
D) Ze dřeva
3. Který kov se začal zpracovávat jako první v období eneolitu?
A) Železo
B) Bronz
C) Měď
D) Ocel
4. Na jakém principu byl založen Chammurapiho zákoník v Babylonii?
A) Všichni jsou si rovni
B) Oko za oko, zub za zub
C) Bohatí nemohou být trestáni
D) Odpuštění pro každého
5. Kdo rozluštil egyptské hieroglyfy pomocí Rosettské desky?
A) Howard Carter
B) Jean-François Champollion
C) Napoleon Bonaparte
D) Heinrich Schliemann
6. K čemu primárně sloužily egyptské pyramidy v období Staré říše?
A) Jako sýpky na obilí
B) Jako chrámy pro bohoslužby
C) Jako hrobky faraonů
D) Jako astronomické observatoře
7. Který den je v judaismu považován za den odpočinku (šabat)?
A) Pátek
B) Sobota
C) Neděle
D) Pondělí
8. Kdo je považován za autora eposů Ilias a Odyssea?
A) Platón
B) Sókrates
C) Homér
D) Perikles
9. Co v překladu z latiny znamená slovo „republika“ (res publica)?
A) Vláda lidu
B) Věc veřejná
C) Císařství
D) Říše římská
10. Kdo porazil římská vojska v bitvě v Teutoburském lese?
A) Galové
B) Kartáginci
C) Germáni
D) Řekové
11. Kdo byl učitelem Alexandra Velikého?
A) Sókrates
B) Platón
C) Aristotelés
D) Pythagoras
12. Který z těchto vynálezů nepochází ze starověké Číny?
A) Papír
B) Střelný prach
C) Knihtisk
D) Beton
Správné odpovědi:
1B, 2C, 3C, 4B, 5B, 6C, 7B, 8C, 9B, 10C, 11C, 12D
Vyhodnocení:
0–3 body: Dějepis asi nebyl vaší silnou stránkou. Možná je čas oprášit staré učebnice nebo se podívat na nějaký historický dokument.
4–6 bodů: Něco v hlavě zůstalo, ale spíše jen útržky. Základní přehled máte, ale detaily se v průběhu let vytratily.
7–9 bodů: Velmi slušný výsledek. Pamatujete si víc než většina dospělé populace a v šesté třídě byste rozhodně nepropadli.
10–12 bodů: Excelentní znalosti. Buď jste učitel dějepisu, nadšenec do historie, žák 7. třídy nebo máte fenomenální paměť. Gratulujeme.
Máte rádi hádanky? Zde jsou další kvízy
- Kvíz pro milovníky seriálu Columbo
- Kvíz: Vlastivěda z páté třídy
- Kvíz z první republiky
- Kvíz o Starých pověstech českých
A další kvízy naleznete ZDE.
