Marie Curie-Skłodowská změnila svět fyziky a chemie. Na její objevy lidstvo dodnes spoléhá, za úspěch zaplatila zdravím

Proslulá polská vědkyně Marie Curie-Skłodowská (†66) se po celý svůj život věnovala hlavně fyzice, chemii a matematice. Dodnes je uznávaná jako nejslavnější i nejvýznamnější vědkyně historie, což se odvíjí od řady cen i prvenství. Dvakrát získala Nobelovu cenu, s manželem objevila hned dva nové chemické prvky – radium a polonium. Jako první žena v historii se stala profesorkou na Sorbonně. V červenci uplynulo 91 let od její smrti.

Talent od mládí

Marie Curie-Skłodowská vystudovala dívčí gymnázium, pro ženy její národnosti byly ale možnosti univerzitního studia prakticky nulové. Po vzdělání ale toužila i její starší sestra, nenastala však konkurence nebo hašteření. „Ve světě neexistuje nic, čeho bychom se měli bát, jen to pochopit,“ jak uvádí webová stránka MarieCurie.

Obě se rozhodly pro studium v Paříži, a to ve zcela originálním konceptu. Jedna z nich zůstane doma a druhou bude podporovat, následně si pozice vymění. Nejdříve tak zůstává doma Marie a pracuje na venkově jako vychovatelka. Její Broňa se vypravuje na Sorbonnu, kam se tak Marie dostává až ve věku 24 let.

Těžké začátky

Ne, budoucí úspěšná žena ve světě chemie ve Francii nepodlehla ruchu společenského života. Její sestra Broňa tu ale vystudovala medicínu a vstoupila do manželství. Bohužel pro Marii nebyl provoz v bytě slučitelný s náročným studiem. Přestěhovala se proto do velmi skromného (na víc neměla finance) pokojíku kousek od školy. Často tak trpěla hladem i zimou.

Pierre Curie a inspirace

Přivydělávala si kondicemi, nakonec složila zkoušky z fyziky i matematiky. Záhy začala pracovat u fyzika Pierra Curie, následoval vztah i sňatek. Uvažovala o návratu do Polska, jako badatelka by se tam ale „nechytila“. Pro společnou práci manželů byly podstatné dřívější objevy fosforescence uranových solí Henryho Becquerela a záhadné „paprsky X“ Wilhelma Rentgena.

Odkud to jde?

Oba se tak zaměřili na zdroje tohoto záření. Pierre získal místo profesora a tím pádem i vlastní laboratoř. Zkoumali proto i třeba černou rudu smolinec z československých dolů v Jáchymově. Už tehdy padla teorie o existenci radioaktivního prvku, který bylo ale potřeba nejdříve izolovat. Kvůli finanční dostupnosti pracovali s odpadem uranových solí.

Po čtyřech letech úmorné práce získali malý objem polonia a radia – obou výrazně radioaktivnějších než samotný uran. Ideální stav utrpěl momentem, kdy přišel Pierre tragicky o život – bylo to 19. dubna 1906 při nehodě s povozem. Bylo mu pouhých 46 let. Životní ztráta jí paradoxně profesně pomohla. Dle webu Akropolis jí totiž Sorbonna nechala místo vedoucího katedry po jejím choti. Měla tak finanční zajištění a nástroje pro další práci.

Mohlo by vás zajímat:

Před 533 lety vyplul Kryštof Kolumbus na západ. Chtěl najít Indii, místo toho narazil na zcela nový svět. Nebyl však první

Nulová ochrana

Povědomí o dopadech radiace na člověka tehdy přirozeně neexistovalo, protože až její práce byla počátkem jejího dalšího zkoumání. Oba manželé a poté sama Marie Curie-Skłodowská tak všechno prováděli v z dnešního pohledu naprosto nevyhovujících podmínkách bez ochrany nebo technického vybavení. Dokonce nosila kameny po kapsách, měla je volně v psacím stole a po nocích ráda sledovala jejich zelenomodré světlo.

Po objevu radioaktivity začali radioaktivní látky používat šarlatáni i lékaři k nejrůznějším výplachům, do kosmetiky i dalšími způsoby. První Nobelovu cenu získali manželé Curieovi ještě společně v roce 1903, a to společně s Henrim Becquerelem. Kvůli špatnému zdraví ji ale nepřevzali.

Vlastní za chemii

Nástupem na místo mrtvého manžela se Curie-Skłodowská stala první profesorkou Sorbonny, v roce 1911 získala za izolaci čistého radia druhou Nobelovu cenu. Do konce života nejen pracovala, ale i připomínala důležitost výzkumu pro celý svět, hlavně lékařství. Už tehdy se začalo se zkoumáním působení radiace na rakovinu.

Její vlastní Nobelova cena přesvědčila francouzskou vládu, aby její práci pomohla. Roku 1914 se tak zrodil Ústav pro radium za účelem výzkumu, který Marie Curie-Skłodowská vedla. Sama skonala 4. července 1934 na leukémii. Dle vlastního přání byla pohřbena ve Sceaux vedle manžela. V roce 1995 byly její ostatky přeneseny pod kopuli pařížského Pantheonu.

Mohlo by vás zajímat:

Kurtizány dříve nebyly jen milenky. Měly politický vliv, rozhled i respekt mocných mužů, uplatnily se i v církvi