Šestý měsíc roku přináší začátek astronomického léta a s ním i nejdelší dny. Pro naše předky byl červen zásadním obdobím a rozhodoval o celoročním přežití rodiny. Hospodáři pečlivě sledovali oblohu a z každé bouřky nebo přeháňky odvozovali budoucí úrodu i podobu blížící se zimy.
Jméno podle zrajícího ovoce i barviva
Název měsíce má slovanský původ a odkazuje na dění v přírodě. V tomto období se červenají jahody nebo třešně a v dozrávajícím ovoci se objevují červi. Lidé dříve sbírali drobný hmyz zvaný červci a získávali z něj syté červené barvivo pro textilie. Pro staré Slovany znamenal červen delší časový úsek a plynule přecházel do dnešního července. Názvy se postupně sjednotily s dvanáctiměsíčním kalendářem.
Dnešní květen nesl označení červen menší, samotný červen fungoval jako veliký, a nakonec se ujaly současné názvy. Kolem jedenadvacátého dne nastává letní slunovrat a na naší polokouli začíná astronomické léto s nejdelším dnem v roce.
Obavy z chladu a zkažených žní
Zkušenosti generací sedláků se promítly do lidových rčení. Vlhké a chladné počasí dělalo hospodářům velké starosti a znamenalo špatné žně a málo obilí. Z té doby pochází pranostika v přesném znění „Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy“. Obavy panovaly z deště kolem svatého Víta nebo na Petra a Pavla, který věštil myší rok. Nejznámější předpověď se pojí k osmému dni v měsíci.
Tradiční „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ znamená potíže se sušením sena. Příroda se občas smilovala a manka dorovnala později, jak připomíná moudrost „Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času“.
Horké dny přejí vínu
Teplé a suché týdny vyhlíželi s velkou nadějí vinaři. Vyšší teploty slibovaly bohatou sklizeň hroznů. Podle starých záznamů hospodáři velmi vítali krátké letní bouřky. Teplý déšť pomáhal obilí růst do výšky a sliboval velkou hojnost. Přesné znění pranostiky zní „Červnové večerní hřmění, ryb a raků nadělení“. Extrémní výkyvy počasí nejsou žádnou novinkou. Historické tabulky z Klementina pamatují červnové dny s teplotou těsně nad bodem mrazu i hodnoty blížící se ke čtyřiceti stupňům Celsia.
Zrcadlo pro prosincové mrazy
Pozorování letní oblohy pomáhalo s odhadem aktuální úrody a fungovalo jako dlouhodobá předpověď. Lidé věřili v pevné propojení letních a zimních měsíců. Z červnových teplot rovnou odhadovali chlad a mráz na konci roku. Staré pravidlo tvrdí „Jaký červen, takový i prosinec“. Mírný začátek léta znamenal slabé prosincové mrazy. Podobná provázanost platila pro podzimní dny. Krásné dny na prahu léta napovídaly teplé počasí v době babího léta, přesně podle hesla „Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září“.
