Nobelova cena a Češi: Seifert, Heyrovský a další rodáci, kteří ovlivnili svět

Od roku 1901 existuje nejvyšší uznání pro literaturu, mír a vědecké obory. Na základě poslední vůle vynálezce dynamitu Alfreda Nobela vznikla Nobelova cena udělovaná každý rok akademií ve švédském Stockholmu. Ačkoli naše historie je plná velikánů napříč obory lidské činnosti, putovaly k nám tyto ceny zatím jen dvě.

REKLAMA

Heyrovský a polarografie

Debutantem české národnosti v oboru Nobelovy ceny se stal 10 prosince 1959 chemik Jaroslav Heyrovský. Metody od ní odvozené zůstávají platné dodnes a dle České televize nacházejí využití v ochraně životního prostředí, průmyslu, medicíně, fotovoltaice i nanotechnologiích. Klíčovým se pro Heyrovského, potažmo objev polarografie stalo setkání s fyzikem Bohumilem Kučerou z roku 1918, jak uvádí i Akademie věd ČR.

Polarografie je pak metoda analýzy obsahu látek v elektrolytickém roztoku pomocí rtuťové kapkové elektrody. „Pane profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících rtuťových kapiček, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům,” konstatoval při předávání ceny švédský chemik Arne Ölander.

Seifert, básník národa

Druhým a zatím posledním nositelem ceny se stal v roce 1984 básník Jaroslav Seifert za literaturu. Jeho nejznámějšími díly jsou sbírky básní Na vlnách TSF, Píseň o Viktorce, Maminka, Koncert na ostrově, Morový sloup či kniha vzpomínek Všecky krásy světa.

Porota akademie ho ocenila „za jeho poezii, která je obohacena svěží smyslovocí a mimořádnou vynalézavostí, a která poskytuje osvobozující obraz ducha a všestrannosti člověka,” rozebírá její stanovisko Luxor.

U Seiferta je nutné zmínit i politický kontext. Od roku 1929, kdy na protest proti Gottwaldovi opustil komunisty, byl prakticky v nemilosti. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a informaci i ceně uvedlo Rudé právo na deseti řádcích.

První žena a mír

Naše stopa ve Stockholmu tímto ale nekončí, protože ji dostalo i několik osobností s českými kořeny. První nobelistkou českého původu byla už v roce 1905 baronka Bertha von Suttnerová. Šlo navíc o první ženu světa, která získala Nobelovu cenu míru. Byla radikální pacifistkou, která přednášela po celé Evropě a Nobela reálně inspirovala k samotnému založení této ceny.

Metabolismus

Carl Ferdinand Cori a Gerty Therese Coriová získali v roce 1947 cenu za fyziologii nebo medicínu za výzkum metabolismu cukrů. Oba se dle E15 narodili v roce 1896 v Praze. Gerty tak byla první ženou oceněnou za medicínu. Oba vystudovali medicínu v Praze, od roku 1922 ale pracovali v USA.

Otec harddisků

V roce 2007 byl za objev obří magnetorezistence oceněn plzeňský rodák Peter Grünberg, který se narodil 18. května 1939. Rodiče byli z Ruska, po válce byla rodina odsunuta do Německa. Spolu s kolegou Albertem Fertem objevil technologii, která dovolila výrobu dnešních velkokapacitních hard disků.

Zdroje: AVCR, CeskyRadio, E15, EuroZpravy, CeskaTelevize, Luxor, CeskyRozhlas

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Nevraživost mezi pražskými S odstartoval před 130 lety neuznaný gól

Rivalita mezi pražskými fotbalovými kluby Spartou a Slavií píše svou historii už 130 let, a to od neuznaného gólu v roce 1896.

Vesnice vdov: Ženy jedem z mucholapek vyvraždily stovky svých manželů, policie na to přišla až po letech

Případ masových otrav v maďarské obci Nagyrév, kde ženy mezi lety 1914 a 1929 likvidovaly své blízké arsenem z mucholapek, skončil až po exhumacích na hřbitově.

Jak vznikl Den matek: Jeho vlastní zakladatelka zasvětila zbytek života snaze ho úplně zrušit

Den matek vznikl jako dojemná oslava rodiny, brzy se ale změnil v temnou past. Jeho stvořitelka nakonec obětovala celé své jmění snaze svátek navždy zničit.

Chybějící otisky prstů a zmizelé stopy prachu. Vyšetřování smrti herce George Reevese je dodnes plné nejasností

Jako Superman zažil americký herec George Reeves obrovskou slávu. Jeho soukromí ale ničily dluhy. Jaké tajemství skrývá podivný smrtící výstřel?

Život Boženy Němcové poznamenala chudoba i složitý vztah s manželem, který nešel pro ránu daleko

Slavná česká spisovatelka prožila život plný chudoby, násilí a partnerských krizí. Jaká nemoc nakonec předčasně ukončila život Boženy Němcové?

Kat Lidic K. H. Frank doufal v záchranu u Američanů. Místo diplomatické péče dostal jen ešus, pryčnu a šibenici

Karl Hermann Frank se 9. května 1945 pokusil o útěk do amerického zajetí. V Rokycanech však narazil na Pattonovy vojáky, kteří ho předali české spravedlnosti.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA