Nobelova cena a Češi: Seifert, Heyrovský a další rodáci, kteří ovlivnili svět

Od roku 1901 existuje nejvyšší uznání pro literaturu, mír a vědecké obory. Na základě poslední vůle vynálezce dynamitu Alfreda Nobela vznikla Nobelova cena udělovaná každý rok akademií ve švédském Stockholmu. Ačkoli naše historie je plná velikánů napříč obory lidské činnosti, putovaly k nám tyto ceny zatím jen dvě.

REKLAMA

Heyrovský a polarografie

Debutantem české národnosti v oboru Nobelovy ceny se stal 10 prosince 1959 chemik Jaroslav Heyrovský. Metody od ní odvozené zůstávají platné dodnes a dle České televize nacházejí využití v ochraně životního prostředí, průmyslu, medicíně, fotovoltaice i nanotechnologiích. Klíčovým se pro Heyrovského, potažmo objev polarografie stalo setkání s fyzikem Bohumilem Kučerou z roku 1918, jak uvádí i Akademie věd ČR.

Polarografie je pak metoda analýzy obsahu látek v elektrolytickém roztoku pomocí rtuťové kapkové elektrody. „Pane profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících rtuťových kapiček, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům,” konstatoval při předávání ceny švédský chemik Arne Ölander.

Seifert, básník národa

Druhým a zatím posledním nositelem ceny se stal v roce 1984 básník Jaroslav Seifert za literaturu. Jeho nejznámějšími díly jsou sbírky básní Na vlnách TSF, Píseň o Viktorce, Maminka, Koncert na ostrově, Morový sloup či kniha vzpomínek Všecky krásy světa.

Porota akademie ho ocenila „za jeho poezii, která je obohacena svěží smyslovocí a mimořádnou vynalézavostí, a která poskytuje osvobozující obraz ducha a všestrannosti člověka,” rozebírá její stanovisko Luxor.

U Seiferta je nutné zmínit i politický kontext. Od roku 1929, kdy na protest proti Gottwaldovi opustil komunisty, byl prakticky v nemilosti. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a informaci i ceně uvedlo Rudé právo na deseti řádcích.

První žena a mír

Naše stopa ve Stockholmu tímto ale nekončí, protože ji dostalo i několik osobností s českými kořeny. První nobelistkou českého původu byla už v roce 1905 baronka Bertha von Suttnerová. Šlo navíc o první ženu světa, která získala Nobelovu cenu míru. Byla radikální pacifistkou, která přednášela po celé Evropě a Nobela reálně inspirovala k samotnému založení této ceny.

Metabolismus

Carl Ferdinand Cori a Gerty Therese Coriová získali v roce 1947 cenu za fyziologii nebo medicínu za výzkum metabolismu cukrů. Oba se dle E15 narodili v roce 1896 v Praze. Gerty tak byla první ženou oceněnou za medicínu. Oba vystudovali medicínu v Praze, od roku 1922 ale pracovali v USA.

Otec harddisků

V roce 2007 byl za objev obří magnetorezistence oceněn plzeňský rodák Peter Grünberg, který se narodil 18. května 1939. Rodiče byli z Ruska, po válce byla rodina odsunuta do Německa. Spolu s kolegou Albertem Fertem objevil technologii, která dovolila výrobu dnešních velkokapacitních hard disků.

Zdroje: AVCR, CeskyRadio, E15, EuroZpravy, CeskaTelevize, Luxor, CeskyRozhlas

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Přes sto let stará záhada bavorského statku zůstává stále nevyřešena. Vyšetřovatele zmátlo podivné chování i zamčené dveře

Na jaře roku 1922 se osamělý bavorský statek Hinterkaifeck stal dějištěm událostí plných otazníků. Vyšetřovatelé narazili na nečekané rodinné tajemství.

Sedmnáctiletý Miloš poznal svého vraha v roce 1998 v klubu. O několik hodin později ležel mrtvý v suterénu paneláku

Sedmnáctiletý Miloš našel na hradeckém sídlišti smrt po náhodném setkání s mužem z Ústí nad Labem. Ranní nález na chodbě odhalil následky noční potyčky.

Země pod kostelem se v polovině 19. století propadla o 37 metrů. Barokní památka v Karviné překonává slavnou věž v Pise

Barokní kostel v Karviné ustál propad podloží o sedmatřicet metrů a výrazně se naklonil. Samotná záchrana unikátní památky stála odborníky obrovské úsilí.

Kennedyho mozek zmizel beze stopy dva roky po jeho smrti z hlídaného místa. Dodnes se spekuluje o důvodu

Zmizení mozku Johna F. Kennedyho dodnes budí vášně. Národní archiv ztratil po atentátu klíčový důkaz a konspirační teoretici mluví o zásahu vlastní rodiny.

Ochránci přírody náhodou objevili utajenou stavbu obřích rozměrů. Honosné sídlo na umělém ostrově provází soudní spory

Uprostřed chráněné přírody u polské Poznaně roste obří replika středověkého hradu Stobnica. Luxusní projekt pro nejbohatší provází soudní spory i velký zájem.

Jantarová komnata dodnes patří k největším záhadám války. O jejím osudu koluje celá řada legend

Originální Jantarová komnata zdobila Kateřinský palác od 18. století. Během války ji rozebrali nacisté a cenné obložení následně zmizelo beze stopy.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA