28. května roku 1987 zažil východní blok obrovský šok. Zcela nezkušený osmnáctiletý Němec Mathias Rust přistál s malým sportovním letadlem přímo v samém srdci Moskvy. Jeho riskantní let vyvolal poprask na obou stranách železné opony a odstartoval nečekané politické změny.
Západoněmecký teenager měl tehdy nalétáno pouhých padesát hodin. Rodičům doma oznámil, že jde na trénink k získání profesionální letecké licence. Pronajal si čtyřmístný letoun Cessna F172P, namontoval do něj přídavné palivové nádrže a z domovského letiště Uetersen u Hamburku zamířil přes Island až do Helsinek. Tam strávil několik dní a zvažoval další kroky. Bál se sestřelení, jelikož sovětská protivzdušná obrana čtyři roky předtím zničila zbloudilý civilní jihokorejský letoun.
Rozhodnutí padlo až ve vzduchu. Po ranním startu nahlásil finským dispečerům cestu do švédského Stockholmu. „Konečné rozhodnutí jsem udělal asi až půl hodiny po startu. Jen jsem změnil kurz na 170 stupňů a zamířil jsem přímo do Moskvy,“ svěřil se Mathias Rust v rozhovoru pro BBC.
Ve stroji vypnul rádiové přístroje a zcela zmizel z radarů. Finští záchranáři následně objevili na mořské hladině ropnou skvrnu a do pátrání po domněle zříceném letadle nasadili i potápěče. Letoun mezitím klidně překročil hranice Sovětského svazu nad Estonskem.
Blízké setkání se stíhačkami
Vzdušný prostor tehdy chránil největší systém obrany na světě. Radary vetřelce brzy zachytily a k Cessně se přiblížila vojenská stíhačka MiG 23. „Minuli mě po levé straně tak blízko, že jsem viděl dva piloty sedící v kokpitu a červenou hvězdu na křídle letadla,“ popsal napínavé okamžiky. Vojenský letoun překvapivě nezaútočil a brzy zmizel v oblacích. Odborníci u radaru i piloti se dopustili chyb a stroj považovali za součást cvičného letu některého z místních aeroklubů. Zmatek umocnila i havárie jiného letadla z předchozího dne a probíhající záchranná operace u města Toržok.

Mladý pilot obkroužil metropoli a blížil se k cíli. Původně zamýšlel přistát přímo uvnitř Kremlu. Obával se však rychlého zatčení příslušníky tajné služby bez jakékoliv pozornosti veřejnosti. Z výšky pouhých deseti metrů si všiml velkých davů čekajících před Leninovým mauzoleem a nakonec bezpečně dosedl na nedaleký most vedle katedrály Vasila Blaženého. Zaměstnanci údržby z něj totiž shodou okolností právě to ráno odstranili hustou síť trolejí pro trolejbusy.
Šeremetěvo tři a velké čistky v Kremlu
Kolem devatenácté hodiny doroloval letoun k samotnému Rudému náměstí. Rust z něj vystoupil a překvapeným přihlížejícím oznámil příjezd mírové mise ze západního Německa. Bezpečnostní složky se po počátečním šoku vzpamatovaly a vetřelce zatkly. Lidé v Moskvě následně celou událost vzali s humorem a náměstí začali přezdívat Šeremetěvo 3 podle dvou hlavních civilních letišť.
Následovaly zdlouhavé výslechy. „Policie předpokládala, že mám v Moskvě spolupracovníky, kteří zařídili, abych mohl přistát,“ zavzpomínal. Incident vyvolal v nejvyšších patrech politiky obrovský rozruch. Michail Gorbačov využil ponížení k radikální obměně armádního velení. Své funkce ztratil ministr obrany, šéf protivzdušné obrany a další dva tisíce důstojníků.
Soud poslal Rusta na čtyři roky do pracovního tábora za výtržnictví a nezákonné překročení hranic. Čas trávil v moskevské věznici Lefortovo. Stěžoval si na potíže s přijímáním potravy a hodně zhubl. Na svobodu se dostal předčasně po čtrnácti měsících jako gesto dobré vůle po podpisu odzbrojovací smlouvy.
Od pokerových stolů k mírovému aktivismu
Zájem médií mu po návratu domů trvalé štěstí nepřinesl a jeho další cesty nabraly nečekaný směr. Během výkonu civilní služby v hamburské nemocnici těžce zranil nožem zdravotní sestru po jejím odmítnutí pozvání na rande. Soud mu vyměřil dva roky za mřížemi, po pěti měsících ale putoval na svobodu. Následně zkusil štěstí v obchodování s obuví v Rusku. Vzal si za manželku dceru indického obchodníka s čajem a konvertoval k hinduismu.
Zákon porušil ještě několikrát, úřady řešily jeho krádež luxusního svetru a podezření z podvodu. Později objevil svět profesionálního pokeru. Na turnaji v Las Vegas vyhrál velkou částku 750 000 dolarů, ovšem zažil i tvrdé finanční ztráty. Vyzkoušel si také pozici analytika ve švýcarské bance a dráhu instruktora jógy. Dnes působí jako mírový aktivista. Svého moskevského přeletu nelituje, podle vlastních slov pomohl svými činy urychlit snížení mezinárodního napětí.




