Ostrov Severní Sentinel odmítá moderní svět a domorodci návštěvy odhání šípy. Satelit letos odhalil změny v džungli

V Bengálském zálivu leží ostrov Severní Sentinel. Pevnina zahalená hustou džunglí patří k nejizolovanějším místům naší planety. Její obyvatelé nepotřebují moderní výdobytky a jakýkoli pokus o sblížení s naší civilizací vytrvale odmítají. Indická vláda proto kolem pobřeží vytvořila přísně střeženou ochrannou zónu.

REKLAMA

Proměny v husté džungli

Současný stav ostrova pomáhají vědcům mapovat výhradně satelitní technologie. Záběry pořízené na jaře letošního roku odhalily neobvyklé změny tamního terénu. Na dříve jednolitých zelených plochách vznikly prázdné mýtiny a nové struktury připomínající menší cesty či stavby.

Tyto úpravy mají na svědomí výlučně místní domorodci. Účel objevených zásahů do krajiny však zůstává velkou neznámou. Obyvatelé ostrova se totiž okolnímu světu velmi důsledně straní. Indická administrativa už před desítkami let ustavila kolem celého území pásmo o šířce přes pět kilometrů s přísným zákazem vstupu cizích plavidel.

Satelitní snímek ostrova Severní Sentinel, FOTO: Contains modified Copernicus Sentinel data 2023, Attribution, via Wikimedia Commons

Sčítání osob probíhá čistě z bezpečné vzdálenosti a odhady celkové populace se pohybují v rozpětí mezi třiceti až třemi sty jedinci. Indičtí vojáci i vládní komisaři pozorují pevninu výhradně z dálky, domorodci si totiž hranice svého teritoria bedlivě hlídají.

Vítání oštěpy a šípy

Zmapovat život ostrovní komunity se v roce 1967 pokusil Triloknath Pandit. Dvacetičlenná výprava objevila na břehu dvacítku prázdných dřevěných chatrčí s absencí oken a ponechanými zásobami ryb s ovocem. Domorodci před cizinci ustoupili hluboko do pralesa a výzkumníci s nimi nenavázali přímý kontakt.

Následující setkání už probíhala s mnohem větší dramatičností. Ostrované čekali na pláži ozbrojení luky a blížící se lodě odháněli výhrůžnými gesty. Vědci zkoušeli atmosféru uklidnit přivezením kovového nářadí, hrnců a velkého množství kokosů na výměnu. Přítomnost tlumočníků z okolních kmenů nepomohla, cizí řeč představovala nepřekonatelnou bariéru.

Dary nechávali návštěvníci plavat ve vodě kousek od pláže. Bojovníci si plovoucí náklad občas vylovili, posádky pak ale většinou vyprovodili od pobřeží sprškou letících šípů. Zranění oštěpem utrpěl v sedmdesátých letech u ostrova dokonce i režisér při natáčení dokumentárního filmu.

Kokosové ořechy prolomily ledy

Úspěch v navázání vztahu zaznamenala až počátkem devadesátých let Madhumala Chattopadhyayová. Badatelka s sebou k ostrovu přivezla loď plnou kokosových ořechů, plodiny cizí místní přírodě. Před cestou musela indickým úřadům písemně slíbit zřeknutí se jakéhokoli odškodnění v případě zranění.

„Začali jsme k nim po vodě posílat kokosové ořechy. K našemu překvapení někteří Sentinelci vlezli do vody, aby si je vylovili,“ popsala vzácnou událost pro magazín National Geographic. Jeden z mladíků zvedl zbraň, vedle stojící žena do něj ale strčila a šíp spadl do moře. Domorodci následně přistoupili blíž a dotkli se boku člunu na znamení rostoucí důvěry.

O měsíc později se vědci vrátili a Sentinelci jim přišli naproti do vody s odloženými zbraněmi. Odvážili se dokonce vstoupit přímo na palubu a odnést si celý pytel kokosů z lodě. Zvědavost je vedla až k pokusu sebrat policistům služební pušku. Během návštěvy se jeden z ostrovanů rozzlobil, sebral členu posádky brýle a s nožem v ruce mu gestem naznačil odříznutí hlavy. Badatelé se po tomto varování stáhli zpět na otevřené moře.

Ochrana vlastního teritoria

Pravidla pro styk s ostrovní komunitou prošla následně radikální proměnou. Indie veškeré snahy o setkání na ostrově nadobro zastavila. Cizinci totiž mohou na pevninu zanést běžné viry, proti kterým ostrované postrádají potřebnou imunitu.

Přísný zákaz vstupu se v roce 2018 rozhodl ignorovat americký misionář John Allen Chau. Zaplatil místním rybářům tisíce korun za tajný převoz a toužil na místě šířit křesťanskou víru. Domorodci ho nejdříve dvakrát odehnali a při dalším pokusu o vylodění cizího muže rovnou zabili.

„My jsme ti agresoři. My jsme těmi, kdo se snaží vstoupit na jejich území,“ zhodnotil tehdejší incident výzkumník Pandit. Lidé z tohoto kmene podle jeho zkušeností zůstávají ve svém prostředí, vyhledávají klid a pouze brání svůj domov. Záchrana unikátního ostrovního společenství spočívá v absolutním respektování vymezených hranic.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (tn.nova, nationalgeographic, zpravy.aktualne).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Čtrnáct let od báby pod kořenem. Paní Zdena je aktivní v politice i hvězdou reklamy a nechtěná sláva jí změnila život

Zdena Novotná uvízla před lety pod kořenem stromu a stala se virální legendou. Záchranná akce pro televizi se ovšem neobešla bez přemlouvání a opakování.

Měly neomezené jídlo, prostor i bezpečí. Myší civilizace v experimentu Universe 25 přesto zanikla

V roce 1968 vytvořil John B. Calhoun myším dokonalý domov bez vnějších hrozeb. Přebytek luxusu však u kolonie způsobil katastrofální sociální kolaps.

David Vetter se narodil bez imunity a celý život prožil v plastové bublině. Matka se jej poprvé dotkla až po jeho smrti

David Vetter se narodil s těžkou poruchou imunity a dětství strávil v plastovém izolátoru. Nadějný lékařský zákrok nakonec odstartoval nečekanou tragédii.

Dvojčata popisovala věci z minulosti, kterou nezažila. Po narození poznala hračky i místa svých zesnulých sester

Manželé z Anglie přišli při nehodě o dvě dcery. Narozená dvojčata nesla jejich fyzické znaky a detailně popisovala události z cizího života.

Děti za socialismu chodily do lesa v igelitu a plynových maskách. Ve školkách si hrály na gumové slony

Základní školy dříve vyžadovaly po žácích běh v pláštěnkách s pytlíky na nohou. Podivné nácviky na jaderné útoky začínaly v tehdejším režimu už ve školkách.

Meteorit prolétl střechou a trefil spící ženu. Místo bohatství přišly soudy, hádky a zničené manželství

Ann Elizabeth Hodges se zapsala do historie jako jediný člověk zasažený padajícím meteoritem. Místo bohatství jí vzácný vesmírný kámen přinesl řadu potíží.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA