Ostrov Severní Sentinel odmítá moderní svět a domorodci návštěvy odhání šípy. Satelit letos odhalil změny v džungli

V Bengálském zálivu leží ostrov Severní Sentinel. Pevnina zahalená hustou džunglí patří k nejizolovanějším místům naší planety. Její obyvatelé nepotřebují moderní výdobytky a jakýkoli pokus o sblížení s naší civilizací vytrvale odmítají. Indická vláda proto kolem pobřeží vytvořila přísně střeženou ochrannou zónu.

REKLAMA

Proměny v husté džungli

Současný stav ostrova pomáhají vědcům mapovat výhradně satelitní technologie. Záběry pořízené na jaře letošního roku odhalily neobvyklé změny tamního terénu. Na dříve jednolitých zelených plochách vznikly prázdné mýtiny a nové struktury připomínající menší cesty či stavby.

Tyto úpravy mají na svědomí výlučně místní domorodci. Účel objevených zásahů do krajiny však zůstává velkou neznámou. Obyvatelé ostrova se totiž okolnímu světu velmi důsledně straní. Indická administrativa už před desítkami let ustavila kolem celého území pásmo o šířce přes pět kilometrů s přísným zákazem vstupu cizích plavidel.

Satelitní snímek ostrova Severní Sentinel, FOTO: Contains modified Copernicus Sentinel data 2023, Attribution, via Wikimedia Commons

Sčítání osob probíhá čistě z bezpečné vzdálenosti a odhady celkové populace se pohybují v rozpětí mezi třiceti až třemi sty jedinci. Indičtí vojáci i vládní komisaři pozorují pevninu výhradně z dálky, domorodci si totiž hranice svého teritoria bedlivě hlídají.

Vítání oštěpy a šípy

Zmapovat život ostrovní komunity se v roce 1967 pokusil Triloknath Pandit. Dvacetičlenná výprava objevila na břehu dvacítku prázdných dřevěných chatrčí s absencí oken a ponechanými zásobami ryb s ovocem. Domorodci před cizinci ustoupili hluboko do pralesa a výzkumníci s nimi nenavázali přímý kontakt.

Následující setkání už probíhala s mnohem větší dramatičností. Ostrované čekali na pláži ozbrojení luky a blížící se lodě odháněli výhrůžnými gesty. Vědci zkoušeli atmosféru uklidnit přivezením kovového nářadí, hrnců a velkého množství kokosů na výměnu. Přítomnost tlumočníků z okolních kmenů nepomohla, cizí řeč představovala nepřekonatelnou bariéru.

Dary nechávali návštěvníci plavat ve vodě kousek od pláže. Bojovníci si plovoucí náklad občas vylovili, posádky pak ale většinou vyprovodili od pobřeží sprškou letících šípů. Zranění oštěpem utrpěl v sedmdesátých letech u ostrova dokonce i režisér při natáčení dokumentárního filmu.

Kokosové ořechy prolomily ledy

Úspěch v navázání vztahu zaznamenala až počátkem devadesátých let Madhumala Chattopadhyayová. Badatelka s sebou k ostrovu přivezla loď plnou kokosových ořechů, plodiny cizí místní přírodě. Před cestou musela indickým úřadům písemně slíbit zřeknutí se jakéhokoli odškodnění v případě zranění.

„Začali jsme k nim po vodě posílat kokosové ořechy. K našemu překvapení někteří Sentinelci vlezli do vody, aby si je vylovili,“ popsala vzácnou událost pro magazín National Geographic. Jeden z mladíků zvedl zbraň, vedle stojící žena do něj ale strčila a šíp spadl do moře. Domorodci následně přistoupili blíž a dotkli se boku člunu na znamení rostoucí důvěry.

O měsíc později se vědci vrátili a Sentinelci jim přišli naproti do vody s odloženými zbraněmi. Odvážili se dokonce vstoupit přímo na palubu a odnést si celý pytel kokosů z lodě. Zvědavost je vedla až k pokusu sebrat policistům služební pušku. Během návštěvy se jeden z ostrovanů rozzlobil, sebral členu posádky brýle a s nožem v ruce mu gestem naznačil odříznutí hlavy. Badatelé se po tomto varování stáhli zpět na otevřené moře.

Ochrana vlastního teritoria

Pravidla pro styk s ostrovní komunitou prošla následně radikální proměnou. Indie veškeré snahy o setkání na ostrově nadobro zastavila. Cizinci totiž mohou na pevninu zanést běžné viry, proti kterým ostrované postrádají potřebnou imunitu.

Přísný zákaz vstupu se v roce 2018 rozhodl ignorovat americký misionář John Allen Chau. Zaplatil místním rybářům tisíce korun za tajný převoz a toužil na místě šířit křesťanskou víru. Domorodci ho nejdříve dvakrát odehnali a při dalším pokusu o vylodění cizího muže rovnou zabili.

„My jsme ti agresoři. My jsme těmi, kdo se snaží vstoupit na jejich území,“ zhodnotil tehdejší incident výzkumník Pandit. Lidé z tohoto kmene podle jeho zkušeností zůstávají ve svém prostředí, vyhledávají klid a pouze brání svůj domov. Záchrana unikátního ostrovního společenství spočívá v absolutním respektování vymezených hranic.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (tn.nova, nationalgeographic, zpravy.aktualne).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Země pod kostelem se v polovině 19. století propadla o 37 metrů. Barokní památka v Karviné překonává slavnou věž v Pise

Barokní kostel v Karviné ustál propad podloží o sedmatřicet metrů a výrazně se naklonil. Samotná záchrana unikátní památky stála odborníky obrovské úsilí.

Ochránci přírody náhodou objevili utajenou stavbu obřích rozměrů. Honosné sídlo na umělém ostrově provází soudní spory

Uprostřed chráněné přírody u polské Poznaně roste obří replika středověkého hradu Stobnica. Luxusní projekt pro nejbohatší provází soudní spory i velký zájem.

Jantarová komnata dodnes patří k největším záhadám války. O jejím osudu koluje celá řada legend

Originální Jantarová komnata zdobila Kateřinský palác od 18. století. Během války ji rozebrali nacisté a cenné obložení následně zmizelo beze stopy.

Čepici na uši po svatém Matouši, radili staří hospodáři. Teplotní extrémy z Klementina jim dávají za pravdu

21. září přináší do meteorologických tabulek neuvěřitelné teplotní extrémy. Stará pranostika o čepici na uši má svůj pevný historický základ.

Sovětský archivář Vasilij Mitrochin tajně opsal desítky tisíc stránek o operacích KGB. Spisy pašoval na Západ pod klobásami

Vasilij Mitrochin pracoval pro tajnou sovětskou službu a ručně zkopíroval desetitisíce utajovaných dokumentů. Ty pak propašoval na Západ a odhalil aktivity KGB.

Američané před 69 lety odpálili v Nevadě atomovou bombu. Vůbec poprvé bez radioaktivního oblaku

Americká armáda odpálila v roce 1957 první podzemní jadernou nálož. Speciální tunel v Nevadě měl zabránit úniku radiace a uklidnit rostoucí obavy obyvatel.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA