Dnes je šestadvacátého dubna a jihomoravská metropole Brno si připomíná zcela zásadní historický milník. Město a jeho obyvatelé si před koncem války prošli ohromným utrpením při vleklém bombardování. A přesně v tento den před 81 lety do Brna přijela Rudá armáda. Následná vojenská ofenziva nakonec přinesla tolik vytoužený mír a svobodu.
Zkáza přišla nečekaně z oblohy
Letecké útoky odstartovaly na konci léta roku 1944. Americké bombardéry tehdy začaly svrhávat z výšky bomby. Plošné operace cílily primárně na místní zbrojní průmysl, zasáhly ale i přilehlé obytné zóny. Místní si v té době už bohužel nešťastně zvykli na časté plané poplachy. Nikdo proto nevěnoval zvukům sirén větší pozornost a stovky lidí za ztrátu ostražitosti zaplatily životem.
Tragický listopadový omyl
Nejhorší podzimní zkáza zasáhla centrum ve chvíli, kdy vojenské velení muselo narychlo změnit plány. Hustá mlha nad původním polským cílem donutila letce stočit stroje nad moravskou metropoli. Padající výbušniny připravily tisíce rodin o střechu nad hlavou. V jedné z pobořených budov tehdy pomohl zachránit zavalené studenty budoucí zpěvák Milan Chladil. Včas upozornil zasahující hasiče na zasypaný sklepní východ a zabránil tak velké tragédii.
Jarní útoky na civilní cíle
Na jaře následujícího roku ovládly vzdušný prostor menší sovětské stroje s mnohem přesnější muškou. Jejich piloti se zaměřovali na živé cíle přímo v ulicích. První dubnové nálety tak zastihly stovky rodin nepřipravené přímo na slunečných procházkách v parcích. Varovné systémy se rozezněly až dlouhé minuty po dopadu prvních bomb. Dospělí s dětmi tak ztratili jakoukoli reálnou šanci včas vyhledat bezpečný úkryt ve sklepeních.
Konec dlouhých pouličních bojů
Rozhodující pozemní bitva odstartovala o necelé tři týdny později a trvala několik vyčerpávajících dnů. Vojáci postupně naráželi na velmi pečlivě vybudovanou obrannou linii z hlubokých okopů a složitých zátarasů. Bránícím se jednotkám dokonce přímo v ulicích pomáhali mladí zfanatizovaní příslušníci místní mládeže. Definitivní úlevu přinesl až samotný závěr dubna. Lidé ovšem nevítali vítězná vojska radostně, spíše se před ozvěnami střelby dál ukrývali v troskách svých domovů.
Samotný 26. duben pak znamenal definitivní průlom přímo v srdci města, kdy Rudá armáda obsadila klíčové body včetně hradu Špilberku a nad zemským úřadem konečně zavlála československá vlajka. Zbraně tím ovšem zcela neutichly a postupující vojáci museli v severních okrajových částech svádět tvrdé střety ještě několik následujících dnů.
