Před 75 lety se v jihomoravských Babicích stala událost, která navždy změnila osudy desítek rodin. Večerní schůze zástupců místního výboru v tamní škole se 2. července roku 1951 proměnila v nečekaný útok, po kterém zůstali na chodbě tři mrtví muži. Státní moc celou situaci bleskově využila k likvidaci venkovských sedláků i vlivných zástupců katolické církve.
Nečekaný útok ve školní budově
Všechno začalo v noci druhého července. Ve škole v Babicích zrovna jednali řídící učitel Tomáš Kuchtík, lesní dělník Josef Roupec, skladník Bohumír Netolička a tesař František Bláha. Kolem půl jedenácté do místnosti vtrhli dva ozbrojení muži, donutili přítomné vyjít na chodbu a rovnou zahájili střelbu. Z nočního masakru vyvázl s průstřelem zad jen František Bláha. Vyšetřovatelé akci následně označili za teroristický čin řízený ze Západu.
Pochybnosti kolem hlavního aktéra
Střelbu vedl třicetiletý Ladislav Malý. Ten se ve svém okolí vydával za agenta americké zpravodajské služby. Podle některých historiků šlo o dobrodruha se sklony k alkoholu, který do Babic dorazil s ukradenými dolary. Společnost mu dělali místní mladí sedláci zasažení vlnou násilné kolektivizace venkova Antonín Plichta, Stanislav Plichta a Antonín Mityska.
Podle dochovaných svědectví pamětníků mohla mít v pozadí prsty přímo tehdejší Státní bezpečnost. Útěk skupiny každopádně netrval dlouho. Hned třetího července odpoledne narazili muži v žitném poli u Bolíkovic na postupující jednotky bezpečnosti a v následné přestřelce zemřel Ladislav Malý i mladý Antonín Plichta.
Rychlé soudy a tvrdé tresty
Státní úředníci případ velmi rychle využili ve svůj prospěch. Režim uspořádal na Moravě 15 politicky motivovaných procesů s více než stovkou lidí. Výsledky přišly už deset dnů po události a přinesly extrémně tvrdé tresty. Padlo celkem 11 rozsudků smrti. Soudci posílali na popraviště dokonce i těžce zraněné aktéry. Stanislav Plichta putoval pod ruku kata v únoru následujícího roku zcela ochrnutý na dolní polovinu těla.
Úřady cílily zvlášť na katolickou církev. V sítích represí uvízli i místní oblíbení faráři Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil. Státní moc z nich udělala zrádné kněze a poslala je na smrt. Řada lidí přitom skončila ve vazbě už několik týdnů před samotnou babickou střelbou. Celé rodiny popravených pak čekal nucený odsun z domovů přímo do vysídleného pohraničí.
Snaha o historickou spravedlnost
Rehabilitace neprávem odsouzených duchovních představovala v následujících desetiletích vleklý a velmi náročný proces. Církevní vedení zrušilo vynucenou degradaci popravených kněží až v závěru 90. let. Zlomový moment přinesl letošní červen. V Brně totiž došlo k blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Papež totiž oficiálně potvrdil dekret o jejich mučednické smrti v říjnu 2025.
