První lanovka na Letnou: Zapomenutá pražská atrakce. Jak fungovala a proč zmizela

O lanovce na Petřín ví snad každý Pražák i turista, který do hlavního města zavítá. Aktuálně je v rekonstrukci a další cestující přivítá v nových kabinách až v roce 2026. První lanová dráha ale v Praze jezdila už v roce 1891 na zcela jiném místě. V této době, tedy koncem 19. století, byla Praha místem plného rozkvětu.

REKLAMA

Odvážný projekt doby

Mezi Vltavou a Letenskou plání se tehdy chystalo něco zcela nevídaného – první lanová dráha nejen v Praze, ale obecně v českých zemích. Na svou dobu velmi odvážný projekt odstartoval 31. května 1891. V den začátku Jubilejní zemské výstavy se tak první vůz lanovky vydal od nábřeží u Řetězového mostu vstříc parku Letenského zámečku.

Tato cesta trvala sotva dvě minuty, celý koncept měl na svědomí rakouský konzul Adolf rytíř ze Schaecků. V jeho hlavě se totiž zrodila vize spojení řeky a pražských vrchů, přičemž Letná byla naprosto ideální místo  – spojovala prostor, zájem a výhledy. Projekt přijal výstavní výbor a v zimě 1891 začala na místě kopat firma Reiter a Štěpán.

Voda a Křižík

Vozy tehdy jezdily prostým systémem vodní převahy, kdy sudy s vodou nahoře táhly nahoru prázdnější vůz dolů. O pár let později přišla elektrifikace od proslulého Františka Křižíka a atrakce se stala skutečně oblíbenou. Jezdila v sezoně od jara do podzimu.

Samozřejmě nešlo jen o atrakci, ale i dopravní službu. Využívali ji návštěvníci výstav, rodiny na procházkách i fotbaloví fanoušci. Protože plnila funkci městského dopravního systému, dostala i oficiální číslo, vznikla tedy linka číslo 10.

Jediná ze čtyř

Pro Prahu byly původně navrženy hned čtyři lanovky, všechny měly sloužit k dopravě cestujících na letenský a hradčanský kopec. Tahle byla ale jediná, která se nakonec dočkala realizace. Lanovka na Petřín se začala stavět prakticky současně a rozjela se jen o dva měsíce později, tedy 25. července 1891.

Letenskou lanovku nahradili později pohyblivé schody oblíbené hlavně fotbalovými fanoušky. Právě na Letné totiž hrály hned tři kluby první republiky, tedy Sparta, Slavia a pražští Němci DFC Praha. V akci můžete tuto atrakci a formu pohybu vidět ve starém filmu Muži v offsidu věnovaném právě fotbalovým fandům.

Válečný útlum a zánik

S příchodem válečného režimu první světové války nastal nejen v hlavním městě útlum prakticky všeho běžného. Populární lanovka se tak zastavila během mobilizace 28. července 1914. Bohužel se už nikdy nerozjela. Po své trati se naposledy projely 10. listopadu o dva roky později.

V poválečné době byla tato trať zcela zrušena, prostředí postupně pohltil Letenský tunel. Dnes tak málokdo ví, že na Letné vůbec něco takového existovalo. Stopy nezůstaly prakticky žádné, těch pár fragmentů najdou jen věci znalí nadšenci. Pozorné oko však v místech najde zbytky opěrných zdí, schodiště, případně reliéfy starého zábradlí.

Tichá pocta

V roce 2019 upravila Praha horní část trasy jako pamětní vyhlídku. Najdete tu proto lavičky, informační tabuli a další prvky tiché vzpomínky na prakticky zapomenutou krásu dřívější technické úrovně. A vize, která se stala populární skutečností.

Zdroje: MilujuPrahu, RadioBlanik, CeskyRadio

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Zámecký zahradník zavraždil tři lidi, ale odnesl si jen čtyři koruny a příbory. V roce 1927 ho prozradila řeč ze spaní

Na zámku v Náměšti nad Oslavou zemřeli v roce 1927 tři lidé po úderech sekerou. Zahradníka Oldřicha Filipína usvědčily otisky prstů a mluvení ze spaní.

Vlakvedoucí ukradl tři parní lokomotivy a prodal do šrotu za 809 127 Kč. V roce 1995 s nimi ujel 136 km bez povšimnutí

V roce 1995 ukradl vlakvedoucí tři parní lokomotivy a bez povolení je odvezl do kovošrotu v Praze. Případ nakonec skončil bez trestu kvůli chybějícím důkazům.

Smrt muže ve vaně lékařka připsala selhání srdce. Pachatel se v roce 1992 přišel udat sám

V červenci roku 1992 nalezli muže v bytě mrtvého ve vaně. Lékařka určila selhání srdce, ale o několik dní později se policii přiznal skutečný pachatel.

78 let nevyřešená vražda na zámku Kunštát. Místo útěku na Západ čekala matku a devítiletého syna smrt

V červnu 1948 nalezli policisté na zámku Kunštát mrtvou Hildegardu Hudcovou a jejího devítiletého syna. Důkazy zpochybňují oficiální verzi o sebevraždě.

Dvě mladé ženy nasedly do žluté škodovky a už se nevrátily. Jejich vraždy zůstaly nevyřešené i po 37 letech

V roce 1989 nastoupily Šárka Smočková a Šárka Víchová na severní Moravě do žluté škodovky. Obě zemřely po desítkách ran nožem. Pachatelé ušli trestu.

Německý lékař se nechal pohřbít zaživa a pod zemí si dal jídlo. Svůj záchranný systém testoval v roce 1822

Strach z pohřbení zaživa vedl v 19. století ke vzniku rakví se zvonky, trubicemi a periskopy. Lidé pro jisté ověření úmrtí nařizovali i řezání vlastních žil.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA