Pohled z okna svádí k myšlence, že pravá zima v Česku je na svém vrcholu. Historické záznamy však hovoří jasně a varují před extrémy, které dokázaly paralyzovat celou zemi o týdny později. Stačilo pár hodin a teploty padaly o třicet stupňů, nebo hory zasypalo pět metrů sněhu. Tyto události prověřily odolnost energetické sítě i lidskou vynalézavost. Jaké rekordy se u nás zapsaly do povědomí?
Královna Beskyd
České meteorologické záznamy ukrývají údaje, které dnes působí téměř neuvěřitelně. Absolutní rekord v tloušťce sněhové pokrývky drží Lysá hora. V zimě roku 1911 zde naměřili těžko představitelných 491 centimetrů sněhu. Tento údaj představuje průměr zimy přelomu let 1910 a 1911. V březnu 1911 dosáhla vrstva sněhu dokonce až 510 centimetrů. O těchto historických událostech máme přehled díky pravidelnému měření, které na vrcholu hory začalo již 15. července 1897. Pozorovatelé tehdy třikrát denně zapisovali srážky i výšku sněhu.
Historie měření je spjata s konkrétními lidmi a jejich příběhy. Richard Sobotka ve své knize Lysá hora královna Beskyd uvádí zajímavé detaily o prvních meteorolozích. „Prvním pozorovatelem byl Jaroslav Winkler, ‚Restauratent‘ z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se střídali tak, jak se střídali nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě, tomu odpovídala i různá kvalita pozorování. Záznamy byly prováděny německy,“ píše Sobotka.
Hora si svůj drsný charakter udržela i v dalších dekádách. V březnu 1939 zde naměřili 290 centimetrů sněhu. Množství sněhu tehdy symbolicky působilo jako obrana „sněhové královny“ proti probíhajícímu nepřátelskému vojenskému vpádu do českých zemí. Extrémní příděly sněhu pokračovaly i po válce. V letech 1952 a 1953 napadly přes tři metry. Lysá hora drží také rekord v množství sněhu napadaného za jediný den. Dne 16. dubna 1916 tam přibylo 108 centimetrů nové pokrývky.
Silvestrovský šok
Zatímco na horách sníh fascinuje, ve městech dokáže mráz způsobit kolaps civilizace. Generace Husákových dětí má v paměti zapsaný především zlom roku 1978 a 1979. Tehdejší Silvestr přinesl meteorologický úkaz, který nemá obdoby. V noci z 31. prosince na 1. ledna se přes Krušné hory přehnala vlna arktického vzduchu. Teplota během několika hodin spadla z příjemných deseti stupňů nad nulou k arktickým dvacetistupňovým mrazům. V Poděbradech klesla rtuť teploměru z odpoledních 12 stupňů na ranních minus 18,5 stupně. Pražské Klementinum zaznamenalo rozdíl téměř 29 stupňů.
Náhlá změna počasí zaskočila nepřipravené obyvatele uprostřed oslav. „Pamatuji se, že teta k nám přišla na Silvestra na návštěvu v lodičkách a lehkých šatech a druhý den neměla v čem se dostat domů. Máma jí musela půjčit kozačky a zimní kabát. Na balkoně měli rodiče uskladněné víno, které zmrzlo a led z něj vytlačil zátky. Místo nich uzavírala vršek každé lahve ledová čepice,“ vzpomíná pamětnice Markéta Kasalická.
Důsledky pro ekonomiku státu byly drtivé. Zamrzlo uhlí v elektrárnách i ve vagonech na železnici. V povrchových dolech praskaly mrazem pásové dopravníky a zamrzaly těžební stroje. Vláda musela sáhnout k úsporným opatřením. Podniky posouvaly začátek pracovní doby a školy vyhlásily takzvané uhelné prázdniny, které se protáhly na téměř celý leden.
Tma nad republikou
Energetickou stabilitou státu otřásla také zima roku 1985. V lednu a únoru zasáhly Československo mrazy, které hrozily celostátním blackoutem. Na vedení elektrického napětí se tvořila extrémní námraza. Její váha dosahovala až 20 kilogramů na jeden metr vedení.
Milan Fink ze Severočeské energetiky situaci popsal velmi plasticky. „V lokalitě Krásný Les směrem na Adolfov nám pod tíhou námrazy popadalo vedení. Námraza vážila 18 až 20 kilo na metr vedení, podobné problémy jsme řešili i na Měděnci. Museli jsme vypínat jednotlivé úseky vedení a rozvodny ve městech. Na dvě hodiny se bez elektřiny ocitla jedna část města, na další dvě hodiny jiná. Omezení se netýkalo nemocnic a národních výborů,“ uvedl Fink.
Situaci komplikoval stav elektráren. V Elektrárně Mělník III explodoval transformátor a její odstavení trvalo tři týdny. Jaderná energetika tehdy nemohla pomoci. Dukovany se teprve spouštěly a Temelín ještě nestál. Energetici museli odpojovat oblasti od proudu až na 19 hodin denně.
I nové tisíciletí umí překvapit. V říjnu 2009 zasypal Česko sníh v době, kdy to nikdo nečekal. Na Lysé hoře leželo 15. října 82 centimetrů sněhu a sněžilo už od 300 metrů nadmořské výšky. Doprava zkolabovala. Řidiči na letních pneumatikách uvízli v kolonách a tisíce lidí zůstaly bez elektřiny. Příroda nám tak pravidelně připomíná svou nadvládu.
