Ačkoli Morava nikdy nepatřila přímo do římského impéria, za dob císaře Marka Aurelia tu tato civilizace svoje stopy zanechala. Obec Pasohlávky o velikosti sedm set padesát obyvatel je kousek od místa starého vojenského opevnění. V době markomanských válek tu přebývalo hned několik tisíc římských legionářů.
Možná přišel i císař
Konflikt mezi germánskými kmeny a císařským vojskem si vyžadoval Aureliovu pozornost. Je tak pravděpodobné, že ve zmíněně pevnosti nějakou dobu pobýval i císař osobně. Nebylo to totiž obyčejné vojenské ležení, ale jakési poloměsto. Součástí taky byly jak budovy pro důstojníky, tak například lázně.
„Z pohledu výstavby je to celkem unikátní lokalita. Podobné lze vidět, když se vypravíme za Dunaj, kde Římané tábořili dlouhodobě,“ hodnotí pevnost archeolog Balázs Komoróczy z Akademie věd. Tzv. Římský vrch je tak místem největší koncentrací starověkých památek na území ČR. Většina je ale pod zemí a jejich rekonstrukce není v našich silách.
Dvanáctiletý střet
Od momentu vpádu Germánů do Itálie uplynulo dvanáct let plných válečného běsnění. Bylo léto roku 178, když stál Marcus Aurelius v čele druhé ofenzivy za Dunajem. Cílem bylo dokončit práce z minula, tedy ukončit válku s Markomany. Současně ale předejít jejímu budoucímu opakování.
„Válku s Markomany, Hermundury, Kvády a Sarmaty vedl po tři roky. A kdyby byl žil jen o rok déle, byl by z jejich zemí učinil své provincie,“ uvádí o císaři jeho životopisec Julius Capitolinus. Ano, právě naše území tak bylo tím, kde měla taková provincie vzniknout, tedy Morava jako Marcomannia. Trvalý výčnělek impéria.
Krach záměru a Commodus
Aurelius skonal ve Vindoboně (dnešní Vídeň) dne 17. března 180. „Úspěšně bojoval proti Germánům, sám dokončil boje s Markomany, které se rozsahem vymykají lidské paměti,“ vzpomíná Capitolinus. Slovy prologu Pána prstenů: „Vítězství bylo na dosah.“ Jenže Aureliův syn a nástupce Commodus neměl o prodlužování střetu zájem.
Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství
Uzavřel proto potřebné mírové dohody a stáhl se zpátky do Říma. Germánům vyměřil roční obilní daň, byli nuceni odevzdat zbraně, určený počet válečníků posílali spolu s Kvády do římského vojska. Současně se nesměli bezdůvodně shromažďovat ani útočit na své sousedy. Těmito opatřeními považoval nový císař vše za uzavřené a vyřešené.
Přípravné kroky Římanů
Dle současných znalostí byly za Aurelia podniknuty přípravy na trvalou kontrolu dnes našeho území. Předsunutý vojenský post byl na Hradisku u Mušova, okolo byla řada krátkodobých táborů. Tak si vojsko postupně zajišťovalo další postup v germánském barbariku a vytvoření římské državy.
Barbar jako primitiv?
Pojem barbar je dnes zavedeným termínem pro někoho primitivního, nevzdělaného či hloupého. Jde však o chybný výklad, protože ve starověku šlo o jazyk. Barbar byl pro Řeky i Římany cizinec, kterému nerozuměli – někdo, kdo „blábolil“. Barbaros či barbaroi tak napodobuje nesrozumitelnou mluvu cizinců, kterým tyto národy nerozuměly.
Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní
Zdroje: Wikipedia, CeskaTelevize, StoPlusJednicka
