Římská říše sahala až na naše území. Císař Markus Aurelius chtěl v okolí Pasohlávek novou provincii

Ačkoli Morava nikdy nepatřila přímo do římského impéria, za dob císaře Marka Aurelia tu tato civilizace svoje stopy zanechala. Obec Pasohlávky o velikosti sedm set padesát obyvatel je kousek od místa starého vojenského opevnění. V době markomanských válek tu přebývalo hned několik tisíc římských legionářů.

REKLAMA

Možná přišel i císař

Konflikt mezi germánskými kmeny a císařským vojskem si vyžadoval Aureliovu pozornost. Je tak pravděpodobné, že ve zmíněně pevnosti nějakou dobu pobýval i císař osobně. Nebylo to totiž obyčejné vojenské ležení, ale jakési poloměsto. Součástí taky byly jak budovy pro důstojníky, tak například lázně.

„Z pohledu výstavby je to celkem unikátní lokalita. Podobné lze vidět, když se vypravíme za Dunaj, kde Římané tábořili dlouhodobě,“ hodnotí pevnost archeolog Balázs Komoróczy z Akademie věd. Tzv. Římský vrch je tak místem největší koncentrací starověkých památek na území ČR. Většina je ale pod zemí a jejich rekonstrukce není v našich silách.

Dvanáctiletý střet

Od momentu vpádu Germánů do Itálie uplynulo dvanáct let plných válečného běsnění. Bylo léto roku 178, když stál Marcus Aurelius v čele druhé ofenzivy za Dunajem. Cílem bylo dokončit práce z minula, tedy ukončit válku s Markomany. Současně ale předejít jejímu budoucímu opakování.

„Válku s Markomany, Hermundury, Kvády a Sarmaty vedl po tři roky. A kdyby byl žil jen o rok déle, byl by z jejich zemí učinil své provincie,“ uvádí o císaři jeho životopisec Julius Capitolinus. Ano, právě naše území tak bylo tím, kde měla taková provincie vzniknout, tedy Morava jako Marcomannia. Trvalý výčnělek impéria.

Krach záměru a Commodus

Aurelius skonal ve Vindoboně (dnešní Vídeň) dne 17. března 180. „Úspěšně bojoval proti Germánům, sám dokončil boje s Markomany, které se rozsahem vymykají lidské paměti,“ vzpomíná Capitolinus. Slovy prologu Pána prstenů: „Vítězství bylo na dosah.“ Jenže Aureliův syn a nástupce Commodus neměl o prodlužování střetu zájem.

Uzavřel proto potřebné mírové dohody a stáhl se zpátky do Říma. Germánům vyměřil roční obilní daň, byli nuceni odevzdat zbraně, určený počet válečníků posílali spolu s Kvády do římského vojska. Současně se nesměli bezdůvodně shromažďovat ani útočit na své sousedy. Těmito opatřeními považoval nový císař vše za uzavřené a vyřešené.

Přípravné kroky Římanů

Dle současných znalostí byly za Aurelia podniknuty přípravy na trvalou kontrolu dnes našeho území. Předsunutý vojenský post byl na Hradisku u Mušova, okolo byla řada krátkodobých táborů. Tak si vojsko postupně zajišťovalo další postup v germánském barbariku a vytvoření římské državy.

Barbar jako primitiv?

Pojem barbar je dnes zavedeným termínem pro někoho primitivního, nevzdělaného či hloupého. Jde však o chybný výklad, protože ve starověku šlo o jazyk. Barbar byl pro Řeky i Římany cizinec, kterému nerozuměli – někdo, kdo „blábolil“. Barbaros či barbaroi tak napodobuje nesrozumitelnou mluvu cizinců, kterým tyto národy nerozuměly.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Na střeše domu Na Baště se v roce 1541 zrodil nejničivější požár v historii Prahy. Co stálo za katastrofou, která zachvátila i Pražský hrad?

První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Internet se u nás oficiálně objevil v roce 1992, od té doby nezadržitelně spojoval více a více lidí i institucí. Jak se měnila média či komunikace?

Socialistické „králíkárny“: Pro některé peklo, pro jiné ráj na zemi. Jak se žilo na sídlištích za Husáka

Masivní výstavba bytů za "vlády" Husáka se dnes skloňuje spolu s bytovou krizí. Bylo ale obecní bydlení opravdu tak snadno dostupné?

Templáři v Čechách: Skryté poklady a tajemné symboly na českých hradech. Kde hledat jejich stopy

Duchovní řád templářských rytířů zanechal stopy po celé Evropě. Ani naše země není výjimkou, pokud jde o tajemné nápisy nebo skryté poklady.

Golem: Legenda, nebo skutečnost? Tajemství pražského ghetta a osud záhadného hliněného obra

Golem je dost možná nejslavnější pražskou pověstí. Příběh o hliněné figuře stvořené Rabim Löwem zná skutečně každý. Odrazil se nějak ve skutečnosti?

Dovolené v Jugoslávii za socialismu: Vrchol luxusu pro celou rodinu, kultura paštikářů a speciální šedé pasy

Jadran byl za éry socialistického Československa jednou z mála možností, kam na zahraniční dovolené. Jak se tam Češi dostávali?