Ruská rolnice Valentina Vasiljevová posunula hranice lidské fyziologie zcela nevídaným způsobem. Obyčejná žena z 18. století přivedla podle dochovaných záznamů na svět těžko uvěřitelných devětašedesát dětí. Její extrémní mateřství dodnes nepřestává fascinovat vědce i lékařské kapacity po celém světě.
Těhotenství dlouhé čtyřicet let
Manželé Fjodor a Valentina žili v ruském městě Šuja a svou rodinu začali budovat kolem roku 1725. V následujících čtyřiceti letech prošla tato žena sedmadvaceti těhotenstvími. Pokaždé přivedla na svět vícečetný plod. Z historických pramenů vyplývá šestnáct párů dvojčat, sedmery trojčata a čtyři případy narození čtyřčat. Matka trávila podstatnou část dospělosti v jiném stavu a její plodnost věkově vysoko překročila obvyklý nástup menopauzy.
Extrémní zátěž pro organismus
Z pohledu moderní medicíny představuje podobný počet porodů obrovský fyziologický stres pro celý organismus. Dnešní gynekologové předpokládají u rodiny existenci vzácné genetické anomálie zvané hyperovulace. Tento stav způsobuje uvolnění většího množství vajíček během jednoho menstruačního cyklu. „Příroda by chtěla stanovit limity. Těhotenství je ta fyzicky nejnáročnější věc, jakou kdy ženské tělo prochází,“ uvedla pro History Daily profesorka porodnictví ze Stanfordu Valerie Bakerová.
Zázrak uprostřed venkova
Přivést na svět dítě v carském Rusku znamenalo obrovské riziko a matky běžně umíraly na následné infekce nebo velkou ztrátu krve. Vasiljevová donosila a porodila své potomky v naprosto primitivních venkovských podmínkách. „V minulosti představovalo každé těhotenství riziko pro život matky,“ potvrdil britské stanici BBC James Segars z Univerzity Johnse Hopkinse. Z celkového počtu devětašedesáti dětí zemřeli v útlém věku podle dochovaných zpráv pouze dva chlapci.
Zprávy putující do Moskvy
Část vědecké komunity pohlíží na tento reprodukční extrém s jistou nedůvěrou kvůli absenci detailních lékařských záznamů. Existují ovšem dobové dokumenty potvrzující pravdivost celého příběhu. První oficiální hlášení podal úřadům nikolský klášter na konci února 1782. Místní mniši pečlivě zapisovali každé narození v šujské oblasti a sesbíraná data odeslali do Moskvy k rukám vládních úředníků. O rok později otiskl podrobnou zprávu britský časopis The Gentleman’s Magazine.
Pozornost napříč Evropou
Informace o početné rodině se začaly rychle šířit tehdejším vědeckým světem napříč celou Evropou. V roce 1878 se o případ detailněji zajímal prestižní lékařský časopis The Lancet a Francouzská akademie věd chtěla provést vyšetřování přímo v Moskvě. Jména ani přesná data narození desítek dětí se bohužel do dnešních dnů nedochovala. Kniha rekordů dodnes oficiálně vede ruskou rolnici jako vůbec nejplodnější matku zaznamenané lidské historie.
Osmnáct dětí z druhého manželství
Zásadní roli v tomto biologickém úkazu sehrál manžel Fjodor. Po smrti první manželky se oženil podruhé a v plození velkého počtu potomků aktivně pokračoval dál. Nová partnerka s ním podstoupila dalších osm náročných porodů v rychlém sledu. Výsledkem druhého sňatku bylo osmnáct dětí, narodilo se šest párů dvojčat a dvoje trojčata. Celkový počet potomků ruského venkovana se tak vyšplhal na číslo sedmaosmdesát. Odborníci z toho vyvozují velmi silný genetický vliv ze strany otce.
