Dnes představuje zřícenina letohrádku Belveder u Kutné Hory jen romantické místo obklopené stromy nedaleko místní rozhledny. Koncem 17. století se zde ovšem konaly velké barokní slavnosti a podávala se volská pečeně s desítkami sudů piva. Velkolepá sláva ale netrvala dlouho a úchvatná stavba nakonec shořela přesně v den pálení čarodějnic.
Karetní výhra a velkolepá stavba
Na začátku celého příběhu stál hrabě František Antonín Špork. Koncem 17. století se rozhodl na kopci nad osadou Vysoká vybudovat unikátní stavbu. Původní podoba letohrádku geniálně propojovala kapli, poustevnu pro mnichy a obytné prostory s nádhernou vyhlídkou do okolí. Za návrhem stál podle všeho proslulý Giovanni Battista Alliprandi. Šlo pravděpodobně vůbec o první samostatné dílo tohoto pozdějšího velikána barokní architektury na českém území.
Rozpočet celého projektu se vyšplhal na 1400 dukátů. Majitel malešovského panství získal potřebné finance poměrně netradičním způsobem. Zlaté mince údajně vyhrál v kartách během svého ozdravného pobytu v Karlových Varech, kde porazil přímo saského kurfiřta Friedricha Augusta Silného.
Víno z kašny a desítky sudů piva
Stavba samotná působila velmi majestátním dojmem. Odlesněnému kopci dominovala čtvercová budova se zkosenými rohy ukrývající kapli se sochou svatého Jana Křtitele. Zlaté slunce tvořící baldachýn doplňovaly speciální vodní trysky. Patro pak patřilo sálům určeným výhradně pro potěšení rodiny majitele a celou kompozici korunovala věžička s panoramatickým výhledem. Během slavnostního otevření a vysvěcení v červnu 1697 navíc hostům netekla z mramorové kašny obyčejná voda, nýbrž víno.
Oslava otevření areálu proběhla ve fantastickém stylu a zúčastnilo se jí přes dvacet tisíc obyvatel panství i mnoho šlechticů. K dispozici jim bylo šedesát sudů piva a rovných pět tisíc pecnů chleba. Hrabě pro přítomné přichystal opravdu neuvěřitelnou hostinu včetně jelení pečínky a volů plněných kachnami a koroptvemi. Majitel panství navíc pro tento speciální den nechal v zahraničí vyrazit rovnou tisícovku pamětních stříbrno-cínových medailí.
Rychlý úpadek a zkáza v plamenech
Poslední opravdu opulentní oslavu zažilo místo už o dva roky později na počest křtu Šporkova syna. Zanedlouho hrabě letohrádek i s celým panstvím prodal. Noví majitelé neměli pro krásný areál praktické využití a starali se už jen o drobnou údržbu kaple. Poslední správci z řad mnichů kopec opustili koncem 18. století a letohrádek zůstal zcela opuštěný.
Osudnou se stavbě stala jarní bouřka na konci dubna 1834. Do komplexu uhodil blesk a odstartoval zničující požár. Šlehající plameny nikdo z okolí nehasil, protože si je kvůli termínu spletl s tradičním pálením čarodějnic. Od té doby komplex už jen nezadržitelně chátral, než ho o mnoho let později staticky zajistilo místní občanské sdružení. V okolí zbytků zdí s fragmenty omítek dnes návštěvníci najdou i léčivý menhir vytažený z místní řeky a moderní rozhlednu.
