K jedné z nejhorších havárií s radioaktivním materiálem mimo jadernou elektrárnu nedošlo chybou vědců, ale pouhou lidskou neznalostí. Obyčejný sběr kovového šrotu v brazilském městě Goiânia se na podzim roku 1987 změnil ve velkou tragédii. Dva muži tehdy v opuštěné nemocnici objevili starý lékařský přístroj a nevědomky vypustili do světa smrtící svítící prášek. Následky této osudové chyby ovlivnily životy stovek rodin na mnoho dalších let.
Nález v ruinách nemocnice
Opuštěná klinika v centru města lákala hledače kovů už delší dobu. Roberto dos Santos Alves a Wagner Mota Pereira sem v polovině září vyrazili s vidinou snadného zisku. V ruinách budovy narazili na těžké ocelové zařízení a okamžitě ho naložili na trakař. Přístroj původně sloužil k radioterapii a ve svých útrobách skrýval olověnou kapsli s vysoce radioaktivním chloridem cesným.
Dvojice mužů se hned doma pustila do jeho rozebírání. Po pár hodinách práce se u nich dostavilo silné zvracení a závratě. Své zdravotní potíže přisuzovali špatnému jídlu a v demontáži klidně pokračovali dál.
Magicky modré světlo
O několik dní později prodali Alves a Pereira rozebraný kus majiteli místního vrakoviště. Devair Alves Ferreira ochrannou schránku otevřel a objevil v ní podivný prášek. Látka ve tmě vydávala fascinující modré světlo. Ferreira nabyl přesvědčení, že drží v rukou nesmírně cennou a nadpřirozenou věc. Světélkující krystalky proto s obrovským nadšením ukazoval celé své široké rodině. Drobné částečky velkoryse rozdával přátelům a známým.
Smrtící látka se chová velmi podobně jako obyčejná kuchyňská sůl a snadno absorbuje vzdušnou vlhkost. Rychle ulpívala na oblečení i pokožce a neviditelná hrozba se začala městem bleskově šířit. Lidé si drobný prach odnášeli na botách a rukou přímo do svých domovů.
Hra s tragickým koncem
Bratr majitele vrakoviště Ivo Ferreira si špetku svítícího prachu odnesl domů na ukázku. Jeho šestiletá dcera Leide das Neves Ferreira si s krystalky nadšeně hrála a potírala si jimi tělo. S kontaminovanýma rukama pak snědla připravenou večeři. Dívka do svého organismu vpravila obrovskou dávku radiace.
Manželka majitele vrakoviště Maria Gabriela Ferreira začala brzy pozorovat zdravotní problémy ve svém okolí. Mnoho lidí najednou trpělo těžkými průjmy a podivnými popáleninami. Pojala podezření a spojila si tyto potíže s magickým práškem. Zbytek kapsle vložila do tašky a odjela s ním autobusem rovnou na hygienickou stanici. Přivolaný fyzik Walter Mendes Ferreira pomocí přístrojů zjistil přítomnost radiace a okamžitě zalarmoval příslušné úřady.
Olověná rakev a demolice
Město zachvátila panika a odborníci museli na nedalekém olympijském stadionu zkontrolovat více než 110 tisíc obyvatel. U 249 lidí testy potvrdily nebezpečnou kontaminaci. Nemoc z ozáření si vyžádala čtyři bezprostřední oběti. Kromě všímavé manželky a dvou zaměstnanců vrakoviště zemřela v nemocnici i malá dívka. Její tělíčko museli záchranáři uložit do speciální olověné rakve a pohřeb provázely rozzuřené protesty vyděšených místních obyvatel.
Úklidové čety následně srovnaly se zemí několik zasažených domů a odstranily obrovské množství kontaminované půdy. Tuny nebezpečného odpadu dodnes leží ve speciálně vybudovaném úložišti v nedalekém státním parku.
Na obrazovky
O tragédii z brazilské Goiânie poměrně nedávno vzniklo i televizní zpracování. V březnu 2026 zařadila streamovací služba Netflix do své nabídky seriál s názvem Radiační poplach. Děj podrobně mapuje celý řetězec tehdejších událostí od prvotního odcizení starého ocelového přístroje ve zrušené nemocnici až po náročnou likvidaci fatálních následků.
