Ticho, které zůstalo. Bubny po 84 letech znovu připomínají první židovský transport z Prahy

Na den přesně po čtyřiaosmdesáti letech od chvíle, kdy z pražského nádraží Bubny odjel první židovský transport, vstupuje do českých kin dokumentární film Expedice Bubny. Autorský tým Památníku ticha v čele s režisérem Pavlem Štinglem přináší výpověď o patnácti letech práce s pamětí a o společnosti, která občas zapomíná, že ticho bývá spoluviníkem.

REKLAMA

Film místo happeningu

Zatímco devět let zněly z nádraží Bubny rytmy bubnů při happeningu Bubnování pro Bubny, letos je vystřídá ticho filmového sálu. Celovečerní dokument Expedice Bubny uvede do kin 16. října 2025 společnost Pilot Film. Přesně v den, kdy v roce 1941 odjel z Prahy první transport Židů. Do roku 1945 jím prošlo na cestě do ghett a koncentračních táborů kolem padesáti tisíc lidí.

Za snímkem stojí tvůrčí tým Památníku ticha, který už více než deset let upozorňuje, že místo patetických pietních aktů potřebujeme živá a aktivní centra paměti. „Jsme ve válce s dezinformacemi. Není třeba patetických gest pietních aktů, ale aktivních center paměti,“ říká tým Památníku ticha.

Štingl: mrtví nepotřebují patetická gesta

Režisér a dokumentarista Pavel Štingl, který se dlouhodobě zabývá tématy paměti a historických souvislostí, říká otevřeně: „Nová doba převzala tradice připomínání přežité již v minulém století. Dějepis na většině českých škol míjí vše od 20. století dál. Jsme vystaveni útokům dezinformací, založených na překrucování paměti prožité minulosti.“

Podle něj je kultura paměti v Česku stále opomíjená. „Situace je alarmující! Kultura paměti jako svébytný žánr v naší zemi systémově neexistuje. Mrtví nepotřebují patetická gesta pietních aktů. Pokud je potřebují živí, pak by měly být závazkem k tomu, že opakování starých příběhů nebude jen alibistickým komentářem k očividnému návratu zlých časů,“ dodává.

Dokument s tvářemi, které známe

Ve filmu se kromě Pavla Štingla a průvodců Jana Urbana a Leoše Války objevují i osobnosti českého veřejného života. Promlouvá v něm například spisovatelka Radka Denemarková, politik Petr Pithart, historik Petr Koura, sociolog Fedor Gál, režisér Václav Marhoul či bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.

Snímek tak propojuje historické události s pohledem současných osobností na to, co znamená paměť, odpovědnost a mlčení. Zároveň se stává obrazem toho, co se na nádraží Bubny odehrává už roky. Pokus dát tichu smysl, nikoli zapomnění.

Památník ticha a Brána nenávratna

Základním kamenem Památníku ticha je monumentální socha Aleše Veselého Brána nenávratna, která stojí na pražském nádraží Bubny. Právě tam začínala cesta tisíců lidí, kteří se už nikdy nevrátili.

Od roku 2010 se zde konaly veřejné akce, výstavy i diskuse, kterých se účastnily statisíce lidí. Loni byl však široký dialog zastaven. Dokument Expedice Bubny má být novou formou, jak v době hybridních válek a rostoucích dezinformací připomenout, že paměť není minulost, ale přítomnost.

Zdroj: Expedice Bubny, Rozhovor s P. Štinglem, Pilot Film, PamátníkTicha

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Kuriózní krimi případy 2. část: Zloději v Česku ukradli miliony kondomů i jedoucí tramvaj

Policejní a soudní archivy uchovávají kuriózní kriminální případy z Česka. Pachatelé odcizili jedoucí tramvaje, tisíce tun dlažby i celou nemocnici.

Tajnou popravu kazatele na radničním dvoře prozradila krev. Zpod zavřených vrat vytekla přímo na náměstí

Husitský kněz Jan Želivský získal v Praze neomezenou moc a likvidoval své odpůrce. V březnu 1422 ho konšelé vylákali na radnici a nechali bez soudu stít.

Kuriózní krimi případy: Učitel autoškoly vyšetřoval ženu polévkovou lžící, vlak v kovošrotu a prodej Karlštejna Američanovi

Policejní archivy skrývají kuriózní české zločiny. K těm nejzajímavějším patří ukradené lokomotivy, falešný gynekolog či prodaný hrad Karlštejn.

Václav Havel na Hrádečku odmítl prodat bony příslušníkovi kriminálky. V roce 1976 za ním přijel kvůli autu

Síť prodejen Tuzex nabízela od roku 1957 nedostupné západní zboží. Zákazníci za něj platili bony, které na ulicích prodávali překupníci a veksláci.

Zloději si na domy malovali křídou značky, kterým ostatní nerozuměli. Prozrazovaly, kde bydlí starosta či soudce

Zloději a tuláci se v minulosti dorozumívali tajnými symboly na fasádách domů. Kresby křídou policie sbírala a rakouský soudce Hans Gross vědecky zkoumal.

Dvě stě metrů pod zemí u Křtin armáda do roku 2001 tajila protiatomový kryt. Měl vydržet i jaderný výbuch

V jeskyni Výpustek pod poutními Křtinami se nachází bývalý protiatomový kryt a vojenské velitelství. Česká armáda tajný objekt opustila v roce 2001.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA