Ticho, které zůstalo. Bubny po 84 letech znovu připomínají první židovský transport z Prahy

Na den přesně po čtyřiaosmdesáti letech od chvíle, kdy z pražského nádraží Bubny odjel první židovský transport, vstupuje do českých kin dokumentární film Expedice Bubny. Autorský tým Památníku ticha v čele s režisérem Pavlem Štinglem přináší výpověď o patnácti letech práce s pamětí a o společnosti, která občas zapomíná, že ticho bývá spoluviníkem.

REKLAMA

Film místo happeningu

Zatímco devět let zněly z nádraží Bubny rytmy bubnů při happeningu Bubnování pro Bubny, letos je vystřídá ticho filmového sálu. Celovečerní dokument Expedice Bubny uvede do kin 16. října 2025 společnost Pilot Film. Přesně v den, kdy v roce 1941 odjel z Prahy první transport Židů. Do roku 1945 jím prošlo na cestě do ghett a koncentračních táborů kolem padesáti tisíc lidí.

Za snímkem stojí tvůrčí tým Památníku ticha, který už více než deset let upozorňuje, že místo patetických pietních aktů potřebujeme živá a aktivní centra paměti. „Jsme ve válce s dezinformacemi. Není třeba patetických gest pietních aktů, ale aktivních center paměti,“ říká tým Památníku ticha.

Štingl: mrtví nepotřebují patetická gesta

Režisér a dokumentarista Pavel Štingl, který se dlouhodobě zabývá tématy paměti a historických souvislostí, říká otevřeně: „Nová doba převzala tradice připomínání přežité již v minulém století. Dějepis na většině českých škol míjí vše od 20. století dál. Jsme vystaveni útokům dezinformací, založených na překrucování paměti prožité minulosti.“

Podle něj je kultura paměti v Česku stále opomíjená. „Situace je alarmující! Kultura paměti jako svébytný žánr v naší zemi systémově neexistuje. Mrtví nepotřebují patetická gesta pietních aktů. Pokud je potřebují živí, pak by měly být závazkem k tomu, že opakování starých příběhů nebude jen alibistickým komentářem k očividnému návratu zlých časů,“ dodává.

Dokument s tvářemi, které známe

Ve filmu se kromě Pavla Štingla a průvodců Jana Urbana a Leoše Války objevují i osobnosti českého veřejného života. Promlouvá v něm například spisovatelka Radka Denemarková, politik Petr Pithart, historik Petr Koura, sociolog Fedor Gál, režisér Václav Marhoul či bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.

Snímek tak propojuje historické události s pohledem současných osobností na to, co znamená paměť, odpovědnost a mlčení. Zároveň se stává obrazem toho, co se na nádraží Bubny odehrává už roky. Pokus dát tichu smysl, nikoli zapomnění.

Památník ticha a Brána nenávratna

Základním kamenem Památníku ticha je monumentální socha Aleše Veselého Brána nenávratna, která stojí na pražském nádraží Bubny. Právě tam začínala cesta tisíců lidí, kteří se už nikdy nevrátili.

Od roku 2010 se zde konaly veřejné akce, výstavy i diskuse, kterých se účastnily statisíce lidí. Loni byl však široký dialog zastaven. Dokument Expedice Bubny má být novou formou, jak v době hybridních válek a rostoucích dezinformací připomenout, že paměť není minulost, ale přítomnost.

Zdroj: Expedice Bubny, Rozhovor s P. Štinglem, Pilot Film, PamátníkTicha

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Mapa světa dostane po staletích správné rozměry. Proti zvětšení Afriky hlasovalo jen USA

Mapa světa se po staletích dočká zcela nové podoby. Zavedení přesnějšího zobrazení odhalí skutečnou velikost států a napraví hluboce zakořeněné omyly.

Ruská sekta Chlystů hledala Boha v tanci a vyčerpání. Noční rituály vyvolávaly pozornost úřadů

Chlystové byli křesťanskou sektou, která působila v Rusku od 17. století. Věřící odmítali oficiální církev a hledali spojení s Bohem skrze vyčerpávající tance.

Před šedesáti lety vyhasly ve Vonoklasech dva lidské životy. Případ ze seriálu Studna dodnes skrývá temná tajemství

Tragédie rodiny Jelínkových z Vonoklas inspirovala epizodu seriálu 30 případů majora Zemana. Moderní vědci zpochybňují závěry tehdejších vyšetřovatelů.

Největší chmelové neštěstí. Před 60 lety stál osobní spor závorářů život deset mladých lidí

Tragická nehoda na železničním přejezdu v Deštnici stála v květnu 1966 život deset pražských studentů. Zavinil ji osobní spor dvou závorářů.

Ze sedmičlenné výpravy přežila jediná dívka. Její slova o konci na Sibiři budí dodnes spoustu otázek

Tragická výprava turistů v sibiřském pohoří Chamar-Daban skončila v roce 1993 smrtí šesti lidí. Jediná přeživší vyprávěla o podivném krvácení a křečích.

Obnovení staré sekty komunistický režim přísně tajil. Muži se kvůli spáse duše dobrovolně vzdávali svých orgánů

Nález zraněného muže v ruské Starici odhalil na konci 60. let fungování tajné sekty. Místní kriminálník zneužil důvěry lidí a zavedl nebezpečné rituály.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA