Třípatrový dům s černými okenicemi na Long Islandu zná díky populárnímu filmu zřejmě každý fanoušek napětí. Za zdmi obyčejné stavby v Amityville se ale v listopadu 1974 odehrál skutečný zločin, který navždy změnil život jedné místní rodiny. Hlavním aktérem osudné noci byl mladý Ronald DeFeo junior, jehož čin se stal základem pro jeden z nejznámějších novodobých příběhů. Pravda o tehdejších událostech se přitom od filmového scénáře podstatně liší.
Rodinné napětí pod rouškou klidu
Rodina DeFeových bydlela na předměstí Amityville celých 9 let a okolí ji vnímalo jako zcela běžnou fungující domácnost. Před domem na Ocean Avenue dokonce stála socha svatého Josefa a otec Ronald starší zajišťoval svým blízkým velmi pohodlný život díky svému místu v prodejně automobilů. Uvnitř domova však panovaly napjaté vztahy s nejstarším třiadvacetiletým synem. Ronald DeFeo junior ve velkém užíval návykové látky a ke svému otci choval velmi silnou osobní zášť.
Konflikty se rodina snažila marně vyřešit hodnotnými dary v podobě drahého motorového člunu. Mladík své peníze raději utrácel za drogy a v naprosté tajnosti si pořídil opakovací kulovnici. Mladý muž podle policejních zpráv přidal do rodinné večeře silné látky na spaní.
Následně vzal svou zbraň ráže 35 do ruky a ve tři hodiny ráno usmrtil tvrdě spící rodiče. Pak se nepozorovaně vydal do prvního patra za svými čtyřmi sourozenci ve věku od devíti do osmnácti let. Všechny členy domácnosti našla policie ležet v postelích obličejem dolů.
Zvrat ve vyšetřování
Pachatel po svém činu zahodil zakrvácené oblečení přímo do místního potoka, normálně se osprchoval a večer vběhl do místního baru s hlasitým voláním o pomoc. Hosté podniku okamžitě zalarmovali policii po nalezení mrtvých těl a vyšetřování se dalo rychle do pohybu. Přeživší syn zpočátku všem tvrdil, že všechno spáchal nájemný vrah mafie jménem Louis Falini. Detektivové tuto úvodní verzi brzy vyvrátili prokázáním mužova alibi a navíc v synově pokoji objevili prázdnou krabici od zakoupené zbraně.
Pod tíhou přibývajících hmatatelných důkazů pachatel brzy změnil výpověď a k usmrcení šesti lidí se policii nakonec plně doznal. Před soudem se následně obhajoba snažila uhrát celý případ na údajnou dočasnou nepříčetnost.
Obžalovaný najednou u pultíku vypovídal o tajemných hlasech v domě, které ho podle jeho vlastních slov k činu přímo donutily. Porota argumentaci obhájce Williama Webera neuvěřila a odborné psychiatrické testy jasně potvrdily plnou příčetnost. Za šestinásobnou vraždu padl trest v rozmezí dvaceti pěti let až doživotí. Pachatel zemřel ve vězení v březnu 2021.
Vymyšlená duchařská historka
Třináct měsíců po událostech se do nemovitosti nastěhovala nová rodina Lutzových, vydržela uvnitř ale pouhých osmadvacet dní. Noví majitelé začali do světa šířit zkazky o podivných úkazech, zeleném slizu na stěnách a záhadných hlasech odhánějících místního kněze. Manželé George a Kathy se rychle spojili s obhájcem Weberem a společnými silami vytvořili neuvěřitelně chytlavou báchorku. Spisovatel Jay Anson z jejich barvitého vyprávění sepsal úspěšnou knihu a o několik let později vznikl i populární filmový snímek.
S vymyšleným příběhem o nadpřirozenu si autoři přišli na desítky tisíc dolarů a zajistili opuštěnému domu obrovskou celosvětovou publicitu. Výpovědi o paranormálních jevech experti po čase snadno zpochybnili, jelikož původní zámky a kování dveří nevykazovaly po útocích démonů absolutně žádné poškození. Právník Weber se navíc přiznal k úplnému vymyšlení události u několika lahví vína. Známá nemovitost prošla výměnou ikonických oken a dodnes slouží jako běžný soukromý domov.
