Herecká krev jí kolovala v žilách, pocházela ze šesti dětí a už ve svých patnácti letech se stala profesionální herečkou. Začátky kariéry Anny Letenské (†38) byly slibné, konec jejího života však příliš časný a překvapivý. Gestapo si pro ni přišlo téměř na jeviště a na prkna, která znamenají svět, se už nikdy nepostavila. A právě od jejího narození uplynulo koncem srpna 121 let.
Pocházela z herecké rodiny
S tím, že se stane herečkou, se tak nějak počítalo už od chvíle, kdy se narodila do herecké rodiny. Ostatně tomuto povolání se postupně věnovali také všichni její sourozenci, talent byl v této rodině zkrátka nepopiratelný. Začínala na prknech divadel, později se dostala na výsluní, kde hrála po boku Saši Rašilova (†63), Oldřicha Nového (†83), Theodora Pištěka (†65), Adiny Mandlové (†81), Jaroslava Marvana (†72) či Jindřicha Plachty (†52).
Z prvního manželství s pěvcem Ludvíkem Hrdličkou (†51) měla syna, své příjmení převzala podle pseudonymu svého manžela. Když se rozvedli, Anna Letenská se provdala za architekta Vladislava Čalouna (†35), který se odmítl podvolit německé diktatuře a působil v odbojové skupině. To se mu však bohužel stalo osudným a ke smrti tak nepřímo odsoudil i svoji drahou polovičku. Tu gestapo odvedlo ve chvíli, kdy dotočila filmovou komedii Přijdu hned, která se tak stala jejím posledním snímkem.
Zatknuli ji, premiéry se nedožila
Slavnostní premiéry tohoto filmu už bohužel nedožila. Dva měsíce před ní byla zatčena a převezena do terezínské Malé pevnosti. Později byla Letenská odvlečena do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde ji nedlouho poté popravili. Stejný osud čekal také jejího manžela Vladislava. „Předpokládám, že se Vladislav Čaloun do odboje zapojil hned od začátku okupace,“ prozradil pro Český rozhlas archivář Vojtěch Šustek.
V té době totiž manželé pomohli ukrýt lékaře Břetislava Lyčku (†39), který ošetřoval jednoho z atentátníků na Heydricha. „Bylo to v době, kdy bylo po Lidicích, po Ležákách, po smrti parašutistů, po obrovských popravách. Šlo o ještě větší hrdinství, než kdyby to udělali před atentátem,“ dodal Šustek. Anna přitom musela pravidelně docházet na výslechy, při kterých ji byl ukázán i její muž, kterého drželi v zuboženém stavu. Nikdy nevěděla, zda se ten den domů vrátí, či nikoliv.
Nechali ji dotočit poslední film
Na herečku mělo přitom gestapo políčeno už v době, kdy ještě natáčela filmy, přimluvit se za ní totiž údajně tehdy měl sám Miloš Havel (†68), který v té době šéfoval barrandovským ateliérům. „Zatčení Letenské mohlo být odložené, aby mohla dotočit filmy. Ale analogické případy ukazují, že bývalo běžné, že Němci nejdřív zatkli muže a jeho ženu nechali ještě měsíc až dva venku. Aby zatčený měl pocit, že stále má co ztratit. A aby ta žena sloužila jako volavka,“ popsal archivář.
Dodnes se však neví, kdo skutečně Annu Letenskou udal gestapu. O tom, že Lyčkovi jsou na útěku a budou se muset někde ukrýt, vědělo mnoho lidí, kdo byl však tím konkrétním udavačem není jisté. Spekulovalo se o Jindrovi Sklenářovi, jeho vina však nikdy nebyla plně prokázána. Pro Annu Letenskou musela být poslední léta neskutečně psychicky i fyzicky náročná, nevěděla dne ani hodiny, a nakonec ji přece jen odvedli na místo, ze kterého se už domů nikdy nevrátila.
Zdroje: vlasta.cz, dvojka.rozhlas.cz
.jpg){kind=link}