Každý rok v listopadu se komunistické Československo proměnilo v zářivou scénu oslav sovětské revoluce, nebo-li VŘSR. Povinné lampionové průvody, hesla o přátelství s Moskvou i výstavy Leninových podobizen tvořily kolorit doby, kterou prožívali všichni, od školáků až po členy vlády. Dnes se lampiony objevují znovu, tentokrát jako nevinná připomínka světla v listopadové tmě.
Rudý listopad pod dohledem Moskvy
7. listopad byl po čtyři desetiletí datem, které se v Československu slavilo s povinnou loajalitou. Výročí Velké říjnové socialistické revoluce mělo dokázat vděk Sovětskému svazu a potvrdit jeho výsadní postavení. Oslavy začínaly už 6. listopadu slavnostním shromážděním v Paláci kultury, kde nechyběli Milouš Jakeš, Gustáv Husák ani Ladislav Adamec. Rudé právo tisklo hesla „Myšlenky stále živé“ a na titulce nechyběl křižník Aurora, který měl připomínat výstřel zahajující revoluci.
Za komunistických let se tento den stal začátkem takzvaného Měsíce československo-sovětského přátelství. Učitelka ruštiny vzpomněla pro MF DNES, že právě listopad byl pro ruštináře nejrušnějším obdobím. „Museli jsme organizovat lampionové průvody a kontrolovat účast,“ popsala. Oslavy pokračovaly výstavami sovětských filmů, recitačními soutěžemi i kulturními večery, kde se zpívaly ruské písně a recitoval Puškin.
Hesla, pionýři a rudé lampiony
Povinné průvody s lampiony byly pro děti spíše hrou než ideologií, i když smysl akce byl jasný. „Když se odkloníme od politické stránky věci, nebyla to taková hrůza,“ vzpomněla pro TN.cz učitelka Blanka z Ústeckého kraje. Na náměstích se večer objevovala rudá světélka, školy měly povinnost zajistit účast a pionýři pochodovali s transparenty „Ať žije odkaz Velkého října“.
Každý rok se chrlila nová oficiální hesla. Na nástěnkách viselo třeba „Počátek nové éry lidstva“ nebo „Se Sovětským svazem za mír a bezpečnost“. V závodech i školách se objevovaly portréty Lenina, výstavy o rudoarmějcích a výzdoba z červených vlajek.
Jak uvedl historik Marek Junek z Národního muzea pro Aktuálně.cz, tradice lampionových průvodů přitom nevznikla v socialismu. „Ve větší míře se objevily už za první republiky, například při výročí vzniku Československa nebo narozeninách Tomáše Garrigua Masaryka.“ Komunistický režim tedy převzal starší symbol a naplnil ho novým ideologickým obsahem.
Světlo zhaslo, ale lampiony zůstaly
Po roce 1989 se lampionové průvody staly symbolem doby, kterou mnozí chtěli zapomenout. V devadesátých letech téměř zmizely, dnes se ale vracejí jako nepolitická zábava. V mnoha městech a obcích po celé ČR se konají každoroční slavnosti světel a průvody, kterých se účastní stovky lidí.
Podobné akce pořádají i školy a rodiče. „Dneska průvod děláme také, nespojujeme to tedy s VŘSR, ale děti si vyrobí lampionky a jdeme s nimi na procházku městem,“ uvedla učitelka Blanka. Z někdejší povinnosti se stala obyčejná radost a návrat k lidskému rituálu, který spojuje minulost s přítomností.
Zdroje: autorský text, iDNES, Aktuálně, TN
