Bramborový salát: Vánoční klasika s původem ve Francii, Moskvě i Česku

Těžko si bez něj představit český Štědrý večer. Bramborový salát se stal symbolem sváteční večeře, i když jeho původ rozhodně není čistě český. Recepty se dědí v rodinách po generace a žádná dvě provedení nejsou stejná.

REKLAMA

Kde se vzal, tu se vzal

Bramborový salát rozhodně není vynálezem posledních dekád. Jeho historie sahá více než 200 let zpět. Už v roce 1826 se objevuje u Magdaleny Dobromily Rettigové, byť tehdy šlo spíš o salát z „rozličných zbytků“ – vařená pečeně, sardele nebo květák s cibulí a octem. O klasické vánoční příloze, jak ji známe dnes, však tehdy ještě nebyla řeč.

Původ české varianty je dodnes předmětem debat. Zatímco šéfkuchař Václav Pach z Pivovarského dvora pro Novinky.cz uvedl, že „bramborový salát byl typický pro bývalé Rakousko-Uhersko. Česká kuchyně je ovlivněná rakouskou a německou“, jiní odborníci mluví o původu ruském. Šéfkuchař Jiří Štift, který působil i na zaoceánské lodi Queen Elizabeth 2, se nechal slyšet: „My jsme ho určitě nevymysleli. Setkal jsem se s obdobným salátem, který se nazývá ‚ruský’“.

Ruský, německý nebo český?

Zásadní roli v příběhu hraje francouzský kuchař Lucien Olivier, jenž v 19. století v Moskvě servíroval luxusní salát z raky, kaviáru a vařených brambor, který si hosté sami míchali. Na základě toho údajně vznikl slavný „salát Olivier“, známý i pod názvem „ruský salát“. Jeho zjednodušená verze, která se v roce 1930 objevila v moskevském hotelu Moskva, mohla být předobrazem českého salátu.

V Rakousku a Německu se zase traduje, že první zmínka o teplém bramborovém salátu pochází už z roku 1621 z klášterní kroniky. Tamní verze často obsahuje ocet, cibuli a vývar. Na jihu Německa se brambory servírují teplé, na severu se míchají s majonézou. Každý region má vlastní styl i zvyky, stejně jako české rodiny.

Salát, co chutná světu

V Česku si salát s majonézou získal popularitu až ve 30. letech 20. století. V bohatších měšťanských rodinách se jako příloha ke smaženému kaprovi podával údajně poprvé kolem roku 1924. Do běžných domácností pronikl až po 2. světové válce, kdy se objevila oblíbená odrůda brambor Keřkovské rohlíčky.

Dnes se bramborový salát připravuje v tisíci variacích. Někdo přidává hrášek, jablka, jogurt, jiný nedá dopustit na salám nebo vařená vejce. Kromě kapra se podává s řízkem, vinnou klobásou a stále častěji i s lososem nebo pangasiem, protože podle šéfkuchaře Pacha „lidé jsou dnes pohodlní, tradice tak z kuchyní ustupují“.

Ať už má salát původ ruský, rakouský nebo německý, v Česku se z něj stal pevný symbol Vánoc. O jeho tradici svědčí i to, že většina kuchařů se bojí na osvědčené receptuře cokoli měnit. A přitom každý dělá ten „svůj nejlepší“.

O historii vánočních stromků si můžete přečíst tady.

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (jidloaradost.ambi, novinky).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

Kat Wohlschlager věšel lidi pro císaře i Masaryka. Po 28. říjnu 1918 dostával 15 tisíc korun ročně a 500 za popravu

Leopold Wohlschlager pracoval jako státní popravčí pro rakouskou monarchii i Masarykovu republiku. Vyučený zlatník vykonal během své kariéry 24 exekucí.

Kuriózní krimi případy 2. část: Zloději v Česku ukradli miliony kondomů i jedoucí tramvaj

Policejní a soudní archivy uchovávají kuriózní kriminální případy z Česka. Pachatelé odcizili jedoucí tramvaje, tisíce tun dlažby i celou nemocnici.

Tajnou popravu kazatele na radničním dvoře prozradila krev. Zpod zavřených vrat vytekla přímo na náměstí

Husitský kněz Jan Želivský získal v Praze neomezenou moc a likvidoval své odpůrce. V březnu 1422 ho konšelé vylákali na radnici a nechali bez soudu stít.

Kuriózní krimi případy: Učitel autoškoly vyšetřoval ženu polévkovou lžící, vlak v kovošrotu a prodej Karlštejna Američanovi

Policejní archivy skrývají kuriózní české zločiny. K těm nejzajímavějším patří ukradené lokomotivy, falešný gynekolog či prodaný hrad Karlštejn.

Václav Havel na Hrádečku odmítl prodat bony příslušníkovi kriminálky. V roce 1976 za ním přijel kvůli autu

Síť prodejen Tuzex nabízela od roku 1957 nedostupné západní zboží. Zákazníci za něj platili bony, které na ulicích prodávali překupníci a veksláci.

Zloději si na domy malovali křídou značky, kterým ostatní nerozuměli. Prozrazovaly, kde bydlí starosta či soudce

Zloději a tuláci se v minulosti dorozumívali tajnými symboly na fasádách domů. Kresby křídou policie sbírala a rakouský soudce Hans Gross vědecky zkoumal.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA