Bramborový salát: Vánoční klasika s původem ve Francii, Moskvě i Česku

Těžko si bez něj představit český Štědrý večer. Bramborový salát se stal symbolem sváteční večeře, i když jeho původ rozhodně není čistě český. Recepty se dědí v rodinách po generace a žádná dvě provedení nejsou stejná.

REKLAMA

Kde se vzal, tu se vzal

Bramborový salát rozhodně není vynálezem posledních dekád. Jeho historie sahá více než 200 let zpět. Už v roce 1826 se objevuje u Magdaleny Dobromily Rettigové, byť tehdy šlo spíš o salát z „rozličných zbytků“ – vařená pečeně, sardele nebo květák s cibulí a octem. O klasické vánoční příloze, jak ji známe dnes, však tehdy ještě nebyla řeč.

Původ české varianty je dodnes předmětem debat. Zatímco šéfkuchař Václav Pach z Pivovarského dvora pro Novinky.cz uvedl, že „bramborový salát byl typický pro bývalé Rakousko-Uhersko. Česká kuchyně je ovlivněná rakouskou a německou“, jiní odborníci mluví o původu ruském. Šéfkuchař Jiří Štift, který působil i na zaoceánské lodi Queen Elizabeth 2, se nechal slyšet: „My jsme ho určitě nevymysleli. Setkal jsem se s obdobným salátem, který se nazývá ‚ruský’“.

Ruský, německý nebo český?

Zásadní roli v příběhu hraje francouzský kuchař Lucien Olivier, jenž v 19. století v Moskvě servíroval luxusní salát z raky, kaviáru a vařených brambor, který si hosté sami míchali. Na základě toho údajně vznikl slavný „salát Olivier“, známý i pod názvem „ruský salát“. Jeho zjednodušená verze, která se v roce 1930 objevila v moskevském hotelu Moskva, mohla být předobrazem českého salátu.

V Rakousku a Německu se zase traduje, že první zmínka o teplém bramborovém salátu pochází už z roku 1621 z klášterní kroniky. Tamní verze často obsahuje ocet, cibuli a vývar. Na jihu Německa se brambory servírují teplé, na severu se míchají s majonézou. Každý region má vlastní styl i zvyky, stejně jako české rodiny.

Salát, co chutná světu

V Česku si salát s majonézou získal popularitu až ve 30. letech 20. století. V bohatších měšťanských rodinách se jako příloha ke smaženému kaprovi podával údajně poprvé kolem roku 1924. Do běžných domácností pronikl až po 2. světové válce, kdy se objevila oblíbená odrůda brambor Keřkovské rohlíčky.

Dnes se bramborový salát připravuje v tisíci variacích. Někdo přidává hrášek, jablka, jogurt, jiný nedá dopustit na salám nebo vařená vejce. Kromě kapra se podává s řízkem, vinnou klobásou a stále častěji i s lososem nebo pangasiem, protože podle šéfkuchaře Pacha „lidé jsou dnes pohodlní, tradice tak z kuchyní ustupují“.

Ať už má salát původ ruský, rakouský nebo německý, v Česku se z něj stal pevný symbol Vánoc. O jeho tradici svědčí i to, že většina kuchařů se bojí na osvědčené receptuře cokoli měnit. A přitom každý dělá ten „svůj nejlepší“.

O historii vánočních stromků si můžete přečíst tady.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (jidloaradost.ambi, novinky).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

První letecká havárie v Československu dodnes vyvolává otazníky. Generál Štefánik ignoroval varování konstruktéra

Smrt Milana Rastislava Štefánika při letecké havárii 4. května 1919 dodnes budí pochybnosti o tom, zda šlo o tragickou nehodu, nebo politicky motivovaný čin.

Vosy byly na planetě dříve než včely. V přírodě mají svoji zásadní roli

Vosy žily na naší planetě mnohem dříve než včely. Jak si staví svá papírová hnízda a proč celá kolonie nepřežije do dalšího jara?

První automobil ve střední Evropě: Präsident jel z Kopřivnice do Vídně 14,5 hodin, lidé u cesty se křižovali

Automobilka Tatra sestrojila 21. května 1898 vůz Präsident. Legendární jízda z Kopřivnice do Vídně trvala 14,5 hodiny a změnila dějiny dopravy ve střední Evropě.

Šlechtic Lomikar se smál Kozinovi přímo na šibenici. Do roka a do dne zkolaboval u poháru vína

Wolf Maxmilián Lamminger zemřel necelý rok po popravě Jana Sladkého Koziny. Dobová fakta a lékařské zprávy odhalují skutečnou příčinu jeho náhlého skonu v Trhanově.

Král Slunce žil v nepředstavitelném zápachu. Palác ve Versailles fungoval jako obří luxusní latrína

Versailles za vlády Ludvíka XIV. zářilo zlatem, ale páchlo fekáliemi. Absence toalet nutila šlechtu využívat chodby, závěsy i schodiště jako latríny.

Král Ludvík XIV. se koupal jen výjimečně. Hygiena Versailles měla úplně jiná pravidla než dnes

Nejmocnější muž Evropy se vodě raději vyhýbal. Proč lékaři považovali koupel za riziko a jak francouzský dvůr udržoval tělesnou čistotu bez mýdla?
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA