Vosy létaly nad naší planetou už v dobách dinosaurů a z drobných parazitů se vyvinuly o desítky milionů let dříve než známé včely. Tito pruhovaní tvorové s pověstí obávaných letních narušitelů pikniků skrývají nesmírně zajímavý životní cyklus plný nečekaných zvratů. Na našich zahradách navíc zastávají obrovský kus užitečné práce a fungují jako výkonní přírodní regulátoři mnoha drobných škůdců.
Dávní vynálezci papírové hmoty
Pruhované lovkyně drží jedno překvapivé přírodní prvenství spojené s budováním svých domovů. Odborníci je označují za vůbec první tvůrce papíru na Zemi. Dělnice svými silnými kusadly trpělivě odkusují a seškrabávají kousky suchého dřeva z kmenů stromů nebo plotů. Získanou hmotu následně mísí s vlastními slinami do dokonale tvárné kaše. Z tohoto unikátního materiálu pak s obrovskou precizností modelují šestiboké plástve a ochranné obaly hnízd.
Fascinující život vosí kolonie trvá pouze jedinou sezonu a startuje s prvními jarními paprsky. Oplozená královna se probouzí ze zimního spánku ve svém bezpečném úkrytu a okamžitě začíná budovat nové společenství. Bez cizí pomoci musí vybrat vhodné místo, postavit základní buňky nového domova a sama odchovat první generaci dělnic. Tyto oddané pomocnice od ní po vylíhnutí převezmou těžkou práci s údržbou a rozšiřováním obydlí. Panovnice se věnuje už jen kladení vajíček.
Zrození trubců a pád celé kolonie
S postupujícím létem se hnízdo neustále rozrůstá a na vrcholu sezony ukrývá mnohdy i několik tisíc činorodých jedinců. Péči o potomstvo a ochranu vchodů mají na starosti výhradně samice vybavené účinným žihadlem. Tento nástroj funguje jako upravený orgán pro kladení vajíček a dovoluje vosám bodnout opakovaně bez ohrožení na životě. Zásadní zvrat v zaběhnutém fungování obří rodiny přichází s prvními náznaky citelného podzimního ochlazení a nedostatku potravy.
Královna na sklonku léta naklade speciální vajíčka budoucích samců a mladých královen. Samci neboli trubci nemají žihadlo a plní ve společenství jedinou zásadní funkci. Po úspěšném oplodnění mladých samiček rychle hynou. Stejně neúprosný osud čeká s příchodem mrazivého počasí celou starou kolonii včetně původní zakladatelky. Zimu dokážou v hlubokých štěrbinách a pod kůrou stromů přečkat výhradně čerstvě oplozené samice připravené založit na jaře další pokolení.
Věčně hladové larvy chtějí maso
Dospělé dělnice i královna potřebují pro svůj každodenní let obrovskou porci rychlé energie. Čerpají ji převážně ze sladkého květového nektaru nebo ze šťávy přezrálého spadaného ovoce. Larvy ukryté v hlubinách papírového hnízda ovšem nutně vyžadují pro svůj správný růst stravu s vysokým podílem bílkovin. Létající lovkyně proto neúnavně pátrají po okolí a chytají tučné mouchy, pavouky nebo drobné housenky. Svou kořist usmrtí a do hnízda přinášejí masité kousky.
V české přírodě potkáváme na konci léta nejčastěji vosu obecnou a vosu útočnou. Tyto bystré létavky významně pomáhají udržovat biologickou rovnováhu a zdatně regulují stavy velmi obtížného hmyzu. Samotné vosy tvoří vyhledávanou pochoutku pro ptáky nebo noční lovce netopýry. Mezi predátory skvěle vybavené pro lov bodavého hmyzu patří včelojed lesní.
