Archeologové dlouhá léta luštili záhadu výjimečného nálezu ze Španělska. Takzvaný Poklad z Villeny totiž skrýval tajemství, které nedávalo odborníkům spát. Dva nenápadné předměty nezapadaly do známých historických tabulek a vyvolávaly v akademické obci řadu otázek. Moderní technologie nakonec odhalily překvapivý původ vzácného kovu.
Zlaté bohatství z dávných dob
V prosinci roku 1963 narazil badatel José María Soler poblíž města Villena v oblasti Alicante na skutečný unikát. Ze země tehdy vyzdvihl úctyhodných deset kilogramů historických cenností z doby bronzové. Nález ukrýval zhruba šedesát luxusních předmětů. Lidé v dávných dobách shromáždili fascinující sbírku precizně zpracovaných mís, džbánů, šperků a ozdob ze zlata, stříbra i jantaru. Archeologové dnes tento soubor považují za naprostý vrchol zlatnického umění tehdejší Evropy. Odborníci vznik cenností datují do období mezi lety 1500 a 1000 před naším letopočtem.
Mezi luxusními předměty se nacházely dva silně zkorodované artefakty. Šlo o náramek ve tvaru písmene C a dutou polokouli zdobenou zlatým plátem. Obě věci pravděpodobně tvořily součást rukojeti meče nebo ozdobného žezla. Na první pohled připomínaly obyčejné železo. Tyto dva kousky představují vůbec nejstarší železné artefakty nalezené na Pyrenejském poloostrově.
Záhada nesedícího letopočtu
Právě tento materiál působil vědcům obrovské starosti. Klasická železná metalurgie a zpracování pozemské rudy se v této oblasti rozšířily až kolem roku 850 před naším letopočtem. Dvojice cenností by tak časově do nalezeného souboru vůbec nezapadala. Vznikla proto logická potřeba najít jiné racionální vysvětlení.
Tým pod vedením bývalého šéfa konzervátorů španělského Národního archeologického muzea Salvadora Roviry Llorense a Ignacia Montera Ruize z Historického institutu začal prověřovat hypotézu o meteoritickém železe. K získání kovu z vesmíru starověcí řemeslníci nepotřebovali složité tavicí pece. Zruční mistři jednoduše zpracovávali surovinu, která na planetu spadla z nebe.
Přesvědčivé stopy z vesmíru
Vědci získali povolení od tamního městského muzea k odebrání mikroskopických vzorků. Následná analýza pomocí hmotnostní spektrometrie odhalila ve hmotě vysoký obsah niklu. Právě tento prvek spolehlivě odlišuje pozemské rudy od cizorodých meteoritů. Závěry bádání publikované v časopisu Trabajos de Prehistoria potvrdily mimozemský původ u obou zkoumaných předmětů.
Artefakty velmi pravděpodobně vznikly ze stejného meteoritu. Ten dopadl na povrch planety zhruba před milionem let. „Spojení zlata a železa je v tomto případě velmi důležité, protože oba prvky měly velkou symbolickou a sociální hodnotu,“ uvedl Ignacio Montero Ruiz v rozhovoru pro portál Live Science.
Dar od bohů pro celou komunitu
V době bronzové představovalo železo z nebes extrémně vzácný materiál. Lidé si tehdy původ kovu vysvětlovali jako dar shůry a přisuzovali mu obrovský význam. Odborníci znají podobné výrobky z Mezopotámie, Anatolie i severní Evropy. Materiál z vesmíru ukrývá také slavná dýka z hrobky egyptského faraona Tutanchamona.
Zpracování takového kovu přitom vyžadovalo obrovskou zručnost. Vykazuje totiž odlišné mechanické vlastnosti. Kováři museli odhadnout přesnou teplotu pro tvarování, jinak materiál praskal nebo se drobil.
Odborníci nevědí přesně, kdo vzácné kousky do španělského pokladu vyrobil. Jedna z variant počítá s importem z oblasti východního Středomoří. „Tento poklad zřejmě nepatřil jediné osobě, ale celé komunitě. V té době, pokud víme, nebyla na Iberském poloostrově žádná království,“ doplnil Ruiz. Podrobné neinvazivní technologie, jako jsou pokročilé rentgenové metody nebo izotopová analýza, mohou v budoucnu přinést ještě přesnější odpovědi.
