Slavný obraz od renesančního mistra Pietera Bruegela vzbuzuje v posledních letech na sociálních sítích značnou pozornost. Zastánci nejrůznějších teorií věří, že malba z roku 1562 zachycuje pravěké ještěry žijící po boku lidí. Vysvětlení prastaré záhady se přitom ukrývá v docela obyčejném zvířeti, které slavný umělec pravděpodobně nikdy na vlastní oči neviděl. A ne, opravdu to nejsou Dinosauři.
Záhada z populárního fóra
Lidstvo už od nepaměti fascinují historická díla s neobvyklými detaily. Zahraniční sociální sítě v posledních letech žijí virálním příspěvkem z profilu historyunreal na platformě Instagram. Autor k výřezu ze starého plátna připsal, že jej namaloval jistý Peter Bruce Gale přesně tři sta let před oficiálním objevením dinosaurů. Diskutující se následně začali hromadně ptát na původ vojáků jezdících na zvířatech nápadně připomínajících obrovské brontosaury.
Vznikla tak úsměvná představa o cestování v čase nebo tajném soužití lidí s prehistorickými tvory na způsob kultovního seriálu Flintstoneovi. Téma ožívá v pravidelných vlnách také v dalších online komunitách. A také uživatelé známého fóra Reddit položili historikům přímou otázku ohledně přítomnosti obřích sauropodů na rozsáhlém plátně ze šestnáctého století. Komentující tam sdíleli zvětšené detaily malby a marně hledali logické odpovědi na optickou hádanku. Podivné také je, že pozůstatky prvního dinosaura byly objeveny až v roce 1797, autor tedy nemohl o existenci těchto tvorů vědět.
Biblický příběh místo pravěku
Skutečným autorem díla je vlámský malíř Pieter Bruegel starší. Žádný tvůrce s hollywoodsky znějícím jménem z instagramového profilu samozřejmě neexistuje. Renesanční plátno nese název Sebevražda Saula a umělec jej dokončil ve zmíněném roce 1562. Děj zachycuje dávnou biblickou událost spojenou s porážkou izraelského krále Saula Pelištejci na hoře Gilbóa.
Na pečlivě vykresleném bitevním poli se opravdu pohybují postavy sedící na podivných tvorech s dlouhými krky. Těžištěm celého výjevu je ovšem samotný panovník a dramatické události kolem něj. Lidé na internetu občas věří, že ve starých obrazech našli známky cestování v čase, pokaždé ale existuje jednoduché vysvětlení. Kdyby tvůrce na vlastní oči sledoval živé dinosaury, pravděpodobně by z nich udělal ústřední motiv celého obrazu.
Úskalí tvoření naslepo
Podlouhlá zvířata na obzoru představují obyčejné velbloudy. Bible se o nich v souvislosti s panovníkem Saulem poměrně přesně zmiňuje. Bruegel je proto logicky zakomponoval do rozlehlé zelené scenérie s desítkami drobných postav. Narazil ovšem na naprosto zásadní problém tehdejších evropských umělců.
V šestnáctém století tvůrcům zkrátka chyběly živé předlohy exotické zvěře. Museli se proto zcela spoléhat na vyprávění cestovatelů nebo nepřesné náčrty svých zahraničních kolegů. Velbloudi na obraze tak dopadli podobně neslavně jako nepřesně zachycení lvi na mnoha středověkých erbech.
Malíř vybavil zvířata masivním kulatým tělem a neúměrně dlouhým krkem. S odstupem staletí proto jeho specifická interpretace vypadá spíše jako věrná kopie dávno vyhynulého brachiosaura. Detailní historický obraz dnes visí v prostorách Uměleckohistorického muzea ve Vídni a dál láká návštěvníky k bližšímu zkoumání.




