Dřevěný rošťák Hurvínek slaví přesně sto let od svého prvního vstupu na divadelní prkna. Loutka původně vznikla jako nečekané překvapení a dnes patří k nejznámějším českým pohádkovým postavám. Z pouhého doplňku se rychle stal rovnocenný partner a milovaný syn.
Nečekaný dárek a první potlesk
Na začátku května roku 1926 se v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad odehrála historická událost. Řezbář Gustav Nosek přinesl v papíru zabalený záhadný předmět a vybalil z něj malou loutku okatého dítěte v bílé noční košilce. Šlo o zmenšenou a vylepšenou kopii oblíbeného Spejbla, jemuž už delší dobu chyběl na scéně vhodný partner. Josef Skupa byl z nového přírůstku nadšený a rozhodl se ho okamžitě uvést do komedie Počestný dům. Dřevěný chlapec vyvolal u publika obrovský ohlas.
Záhada kolem křestního jména
Nová loutka dokázala oproti svému většímu kolegovi hýbat očima a rychle si získala sympatie diváků. Zpočátku se chlapci říkalo Spejblík nebo Spejblátko a jeho podoba se teprve utvářela. Měl mnohem delší nos a působil poměrně groteskně. Nosek ale prodloužený obličejový rys brzy seřízl do tvaru roztomilého knoflíku. O původu jména koluje několik historek. Často se zmiňuje verze o vulgárním označení od malíře Doležala, které hercova manželka Jiřina Skupová raději uhladila do dnes známé podoby.
Hledání společné cesty
Příbuzenský vztah mezi oběma postavami vyplynul zcela přirozeně až z reakcí publika na představení. Původní plán počítal s kontrastem dvou odlišných měšťáckých typů. Z Hurvínka se nakonec stal regulérní syn a na jevišti se začala naplno rozvíjet dynamika bystrého rošťáka a poněkud zabedněného otce. Ušatý kluk se dlouho potýkal se školními osnovami a dostával se do úsměvných potíží. S příchodem nového repertoáru se jeho povaha mírně proměnila a začal svému tatínkovi klást velmi rafinované otázky.
Dva hlasy v jednom těle
Tradici mluvení obou rodinných příslušníků jedním interpretem zavedl hned v úplných začátcích sám Skupa. Zvládal plynule střídat hluboký bručivý tón s komickou dětskou fistulkou. V padesátých letech začal do náročné dvojrole pronikat Miloš Kirschner, jenž si osvojil i cizojazyčné verze pro zahraniční zájezdy. Po jeho smrti převzal štafetu Martin Klásek a v současné době propůjčuje dvojici hlas Martin Trecha. Každý umělec přidal do mluveného projevu drobný kousek vlastní osobitosti.
Dřevěná akrobacie a ustálený šatník
Přesnou intonaci musí na jevišti doplnit také zručný vodič, který figurkám vtiskne skutečný život. První drobné pohyby obstarávala přímo Jiřina Skupová a po ní nastoupil Bohuslav Šulc. Právě on vtiskl mladší loutce typické roztržité kopání nohama a neustálý dětský neklid, ve kterém o mnoho let později pokračoval Michal Barták.
V polovině šedesátých let prošel design obličeje i těla úpravou od Radko Hakena a dostal mírně zaoblenější tvary. Oblečení se definitivně sjednotilo na bílé košili a krátkých kalhotách se šlemi.
