Uprostřed Lounska stojí stavba opředená staletými záhadami. Nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci přitahuje zástupy turistů toužících po úlevě i romantice. Kamenné zdi nabízejí podle mnoha návštěvníků silnou léčivou energii. Mystická atmosféra volně přístupného areálu láká svatebčany i filmové štáby.
Odvážná vize slavného rytíře
Historie magického místa sahá do čtrnáctého století. Za zrodem chrámu stál s největší pravděpodobností Plichta ze Žerotína. Známý válečník bojoval ve službách římského krále Jindřicha VII. i českého panovníka Jana Lucemburského. Po úspěšných taženích nashromáždil značné jmění a stavbu velkolepého díla zahájil kolem roku 1316.
Práce zpočátku postupovaly velmi rychle. Později však došly finance a ničivý požár sousedního kláštera v roce 1382 budování definitivně zastavil. Svojí uměleckou hodnotou se torzo řadí k mimořádným památkám a odborníci oceňují jeho monumentalitu i mistrné technické provedení. Dnes z původního plánu zbývá pouze jednadvacet metrů dlouhé kněžiště a zbytky západní trojlodní části. V osmnáctém století přibyla do prostoru barokní zvonice, která stavební vývoj lokality uzavřela.
Průsečík uzdravujících sil
Torzo klášterního kostela vyhledávají lidé toužící po duševní i fyzické úlevě. Kamenné zdi stojí přesně v místech dvou silných energetických zón. Ty se navzájem kříží a vytvářejí prostor s výraznými léčivými účinky. Spisovatel Stanislav Brázda naměřil v těchto místech osmý stupeň pozitivní zóny. Návštěvníci sem jezdí pro načerpání optimismu a zahnání únavy.
Pravidelný pobyt v trávě uprostřed vysokých zdí doporučují psychotronici lidem po cévních mozkových příhodách nebo úrazech hlavy. Bývalý starosta Václav Švajcr pro web Novinky.cz potvrdil mimořádný zájem veřejnosti. „Za pozitivními účinky sem jezdí mnoho lidí, často zde prý zastavují i plné autobusy,“ vysvětlil. Cestičky uvnitř areálu jsou od neustálého přívalu poutníků viditelně vyšlapané a stěny chrámu silně ohmatané.
Lákadlo pro zamilované páry i filmaře
Tajemná aura chrámu funguje jako magnet na zamilované. Ročně si v Panenském Týnci řekne své ano až osmdesát párů. Své manželství zde uzavřela například také biatlonistka Gabriela Koukalová s badmintonistou Petrem Koukalem. Místo přitahuje lidi všech generací a návštěvníci si v prostorách často tiše rozjímají v trávě.
Působivé kulisy lákají také zástupce filmového průmyslu. Režisér F. A. Brabec do prostoru zasadil část děje snímku Kytice a Juraj Jakubisko zde natáčel scény pro film Post Coitum. Turisté i umělci mají do chrámu volný přístup zcela zdarma a parkování je k dispozici v těsné blízkosti památky.
Skryté stopy české světice
Sousední klášter ukrývá vlastní historické otazníky. Budovu začal stavět Habart ze Žerotína v roce 1280 pro řád klarisek. Chtěl tak poděkovat Anežce České za uzdravení své manželky z neplodnosti. Zázrak se měl stát po přitisknutí boku k tělu světice. Klášterní budova sloužila svému účelu po staletí a za husitských válek sem přesídlily jeptišky z Prahy.
Právě s jejich příchodem souvisí legenda o utajeném hrobu. Řeholnice mohly do bezpečí převézt ostatky svaté Anežky a ukrýt je v podzemních prostorách. Archeologové po vzácném nálezu na území městyse doposud nepátrali. Případné objevy tak stále čekají na odhalení.
