Michelangelův David: Socha, kterou kdysi odmítli, dnes vydělává miliony a pořád mate odborníky

Ve Florencii stojí socha Davida už přes půl tisíciletí. Vytesaná z jediného kusu mramoru, váží víc než náklaďák a znají ji i ti, kteří o umění v životě neslyšeli. David od Michelangela je víc než jen socha.

REKLAMA

Kus mramoru, který odmítli dva sochaři

Bylo 13. září 1501, když tehdy šestadvacetiletý Michelangelo Buonarroti začal tesat Davida. Dostal k dispozici obří blok kararského mramoru, o který předtím zlomili dláto hned dva jiní umělci.

Agostino di Duccio i Antonio Rossellino práci vzdali. Buď kvůli vadám materiálu, nebo proto, že jim přišel nepoužitelný. Michelangelo se nezalekl a z kamene, který ležel venku téměř 40 let, nakonec vytvořil jednu z největších ikon západního umění.

Socha měří 5,17 metru a váží přes 5,6 tuny. Tři roky práce, žádné moderní nástroje. A výsledek? Nadčasový.

Ne po bitvě, ale těsně před ní

Davidův příběh zná většina lidí. Mladík porazí obra Goliáše pomocí praku. A právě tento moment ztvárňovali umělci po staletí. Všichni ho ukazovali jako vítěze s uťatou hlavou nepřítele. Michelangelo to ale udělal jinak. Zobrazil Davida těsně před soubojem, v napětí. „Výraz jeho tváře je plný úzkosti,“ píše Mental Floss.

Zvláštní pozornost přitahuje Davidova pravá ruka. Je totiž výrazně větší než levá. Teorií je několik. Podle jedné má symbolizovat sílu, podle jiné jde o odkaz na biblický význam jména David.

A pak je tu verze z knihy L’Altro David, kde italští historici tvrdí, že v ruce drží skrytou zbraň, něco jako mini katapult. Ať už je pravda jakákoli, z Davida se stal symbol nejen umělecký, ale i politický.

Královna zakrývala, turisté fotí, stát a město se hádají

Původně měl stát vysoko na florentské katedrále. Jenže když byl hotový, bylo jasné, že takové dílo musí být vidět zblízka. O tom, kam ho umístit, rozhodovala zvláštní komise, ve které seděli i Leonardo da Vinci nebo Botticelli.

Socha nakonec skončila před radnicí, a to na Palazzo Vecchio. A bylo to čistě politické rozhodnutí. „Postavení Davida na Piazza della Signoria bylo symbolem síly florentské republiky,“ připomíná Visit Tuscany.

Jenže ne každému se nahota mramorového hrdiny líbila. Když v roce 1857 dostala repliku Davida darem britská královna Viktorie, nechala jeho genitálie překrýt fíkovým listem. Ano, i umění může být pro některé trochu moc…

Dnes je originál v Galleria dell’Accademia, na náměstí stojí jeho kopie. A přestože je socha stará přes 500 let, stále budí emoce. Město Florencie a italský stát se dodnes přou, komu David vlastně patří. Město tvrdí, že ho zaplatilo. Stát oponuje, že ho chrání a vydělává na vstupném. „Ročně vynese David zhruba osm milionů eur. A všechny peníze jdou státu,“ uvedla CNN.

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

Dopisy Marie Antoinetty už nejsou tajemstvím. Vědci odhalili její cenzurovaná slova

Vědci pomocí moderní technologie rozluštili cenzurované pasáže z dopisů Marie Antoinetty. Odhalili slova, která měla zůstat skrytá.

Zikmund Lucemburský: Syna Karla IV. Češi nenáviděli. Unesli mu manželku, zabili tchyni, ale nakonec vládnul půlce Evropy

Místo korunovace přišla vražda, únos a potíže. Češi ho nesnášeli, Poláci ho vyhnali, on se nevzdal. Zikmund Lucemburský se stal králem, císařem a vládl Evropě.

Tvrzení, že Halloween pochází z Ameriky, je mýtus. Slavil se už před dvěma tisíci lety i na našem území

Většina si myslí, že má Halloween kořeny v Americe. To je ale velký omyl. Vznikl v Evropě z keltského svátku Samhain, který slavili i naši předci.

Před 50 lety se v Mostě pohnul kostel: 646 hodin, 12 tisíc tun a přesun o 841 metrů

Bylo 30. září 1975, deset dopoledne. Z amplionů zněl Československý rozhlas, lidé stáli kolem a nevěřili. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se dal do pohybu.

Přežil Mengeleho pokusy v Osvětimi. Chtěl, abychom mu říkali strýčku, vzpomínal pan Jiří, jeden z přeživších dvojčat

Když se Rudá armáda před osmdesáti lety probojovala do Osvětimi, mezi vyhladovělými vězni stáli i dva malí čeští chlapci - dvojčata Jiří a Josef Fišerovi.

Krev pod vraty Staroměstské radnice. Tajná poprava Jana Želivského, která obrátila Prahu naruby

Když se pod vraty Staroměstské radnice objevila krev, Praha pochopila, že revoluce začala požírat své děti. Tady je příběh Jana Želivského v celé krutosti.